|
|
Ve stínu švédských dělových koulí nad Prahou v roce 1648 - proměna historického narativu napříč staletími
Fišera, Tadeáš ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Třicetiletá válka (1618-1648) se stala globálním konfliktem, do něhož byly postupně vtaženy téměř všechny země Evropy. Důvodem k rozpoutání války nebyla pouze komplikovaná náboženská situace způsobená štěpící se římskou církví, kdy proti sobě stanuly strany protestantské unie a katolické ligy, ale také konflikty politické a ekonomické. Politické důvody lze charakterizovat expanzí Habsburků do okolních zemí, pomocí které se snažili vydobýt politické a přednostní postavení a nadvládu v Evropě. Cílem diplomové práce není rekonstrukce historických událostí doby třicetileté války, ale její historický narativ a jeho proměny napříč staletími. Výchozím bodem práce je rok 1648, kdy došlo k posledním bojům třicetileté války při švédském obležení Prahy. Z Prahy se na dobu několika měsíců stala téměř obranná pevnost, která po dlouhý čas vzdorovala švédským protestantským vojskům. Tato událost se odrazila v zobrazení národních dějin hned dvojím způsobem: jednak hrdinným vzdorem Pražanů vůči nepřátelské armádě, v druhém případě definitivní porážkou nadějí původně utrakvistické a protestanské části české společnosti na restituci poměrů před bitvou na Bílé hoře.
|
|
|
Vojenské tábory v prostoru střední Evropy v letech 1550-1650
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vojenských táborů křesťanských armád ve středoevropském prostoru v letech 1550-1650. Zaměřuje se na tábory armád habsburské monarchie a německých států, ovšem určitý prostor věnuje též situaci v Polsku a Uhrách. V jejích úvodních kapitolách je charakterizována pramenná základna a shrnuto dosavadní bádání. Dále jsou zařazeny exkurzy do dílčích témat, které souvisí s vojenskými tábory raného novověku, v rámci nichž jsou charakterizovány nejvýznamnější válečné konflikty dané doby, dobové strategie a taktiky, principy, složení a vybavení tehdejších armád, vojenské hodnosti a život tehdejších vojáků. Jádrem práce je výklad a komparace spisů vojenských teoretiků, kteří se tematice táborů věnovali, a to konkrétně děl Jana Tarnowského, Guillauma du Bellay, Leonhardta Fronspergera, Lazara von Schwendiho, Giorgia Basty, Johanna Jacobiho von Wallhausena a Raimonda Montecuccoliho. Na závěr je uveden průzkum vojenských řádů římského císaře Maxmiliána II. a švédského krále Gustava II. Adolfa, pamětí a deníků vojáků, kteří v dané době žili, a dobové beletrie. V práci jsou stručně charakterizovány kvartýry ve městech a vesnicích, ovšem hlavní důraz je kladen na vojenské polní tábory. Je popsáno, jaká místa byla považována za vhodná pro umístění tábora, jak se tyto tábory...
|
|
|
Obraz třicetileté války v československém a českém hraném a televizním filmu
Švec, Pavel ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Chalupová, Helena (oponent)
Práce Obraz třicetileté války v československém a českém hraném a televizním filmu se věnuje vybraným českým a československým filmovým snímkům, které se týkají třicetileté války, stylu zpodobnění historických událostí a společnosti tohoto období před rokem 1989 a po něm, stejně tak jako i dobovému ohlasu filmu a tomu, jak se liší nebo podobají historické zkušenosti. Práce vznikla na základě studia odborné literatury a zhlédnutí vybraných filmových pramenů. Cílem práce není pouhé estetické nebo věcné posouzení kvality filmového zobrazení doby, ale i sledování námětů filmů a hledání důvodu jejich výběru. KLÍČOVÁ SLOVA československá filmografie, česká filmografie, třicetiletá válka, 1618-1648
|
|
| |
|
|
Komunikativní obraz vojenských střetů za českého stavovského povstání
ČÍŽEK, Josef
Předkládaná práce si klade za úkol podat komunikativní obraz konfliktů českého stavovského povstání na jihu Čech. Těžištěm výzkumu se staly tři střety protestantských a katolických armád. Prvním byla bitva u Lomnice, jež se udála 11. listopadu 1618 mezi spojeným stavovským vojskem Jindřicha Matyáše Thurna a Jiřího Fridricha Hohenloheho a katolickým vojenským sborem Karla Bonaventury Buquoye. Po této pro stavovskou generalitu vítězné bitvě se vojenské akce přesunuly do oblasti kolem Českých Budějovic, které byly obleženy stavovskou armádou, jelikož se sem stáhla katolická vojska. Po ukončení obléhání jihočeské metropole, což bylo druhým konfliktem, následoval třetí střet, jenž se stal součástí této práce. Bitva u Záblatí se odehrála 10. června 1619 mezi vojskem generála vzbouřených českých stavů Petra Arnošta z Mansfeldu a vojenským sborem císařských žoldnéřů, kterým velel Karel Bonaventura Buquoy. Snahou autora bylo postihnout v co největší šíři informační rámec vyplňovaný zprávami o těchto vojenských střetnutích českého stavovského povstání. Během badatelské činnosti byla pozornost věnována nejprve pracím, které zkoumaly bitvu u Záblatí z politického a vojenského hlediska. Tento pohled se stal základem, ve kterém výzkum probíhal. Avšak práce neměla za úkol pouze rekapitulovat již vybádané závěry, ale cílem bylo nahlížet na zkoumanou problematiku novým pohledem. Takový pohled spočíval především ve výzkumu buď nových, nebo do dnešní doby přehlížených pramenů, jako bylo dobové zpravodajství, které historická věda začala v posledních letech teprve objevovat. Relativně velká část historické obce si totiž brala argument v tvrzení, že pod nánosem propagandy a persvaze není možné nalézt pravdu o jednotlivých událostech českého stavovského povstání. Bylo by jistě možné tvrdit, že věrohodných informací se nacházelo v letácích českého stavovského povstání poskrovnu. Snaha zadavatelů tisků o ovlivnění čtenářů dobové publicistiky však mohla pomoci se orientovat v jejich myšlenkových světech, které se tímto způsobem odkrývaly. Další možnost pro nahlížení na konflikty českého stavovského povstání se nabízela prostřednictvím pohledu obyčejných obyvatel vesnic a měst, kteří přicházeli do kontaktů nebo byli jen pozorovateli jihočeského bojiště. Přestože dochování pramenů z počátku 17. století z prostředí měst a vsí nebylo nikterak hojné, podařilo se nalézt několik autentických svědectví, která hodnotila bitvy českého stavovského povstání z velice osobitých úhlů pohledu. Autor interpretoval prameny písňových textů hlásících se k venkovskému prostředí a prameny meziměstské korespondence, jejichž pomocí se snažil odkrýt alespoň z části myšlenkový svět obyčejných obyvatel jižních Čech zasažených válkou první třetiny 17. století a jejich pohled na jihočeská válčiště. Podobně postupoval také v interpretaci šlechtické korespondence, ať už šlo o válečníky nebo o šlechtu zasaženou válečnými neštěstími.
|
|
|
Jednání o míru na konci třicetileté války
Vokřínek, Lukáš ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se soustředí na problematiku vestfálských mírových jednání na konci třicetileté války s cílem zjistit, do jaké míry je ovlivnila paralelně probíhající švédská vojenská tažení. V domácím prostředí jde přitom o návrat k širší analýze této významné dějinné události ústící do Vestfálského míru v roce 1648. V posledních letech ji totiž nebylo věnováno dostatek pozornosti, ačkoliv v zahraničí (typicky v Německu) její výzkum kontinuálně pokračuje s velkou intenzitou. Struktura textu je následující. Autor se nejprve obrací k hlavním vývojovým rysům třicetileté války a následně rekapituluje cestu k vestfálským mírovým jednáním od prvních návrhů na konečné urovnání stále se protahujícího konfliktu po zahájení diplomatické činnosti na kongresu ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku v (první) polovině čtyřicátých let 17. století. Následně pojednává o základních kongresových charakteristikách, mj. také o hlavních delegacích a jejich významných (či jen zajímavých) členech účastnících se jednání. Poté výklad pokračuje svou jádrovou částí, skládající se ze dvou kapitol. V první z nich jde o průběh mírových jednání v rovině analýzy jednotlivých hlavních řešených problémů ve vztahu ke konfliktu v římskoněmecké Říši a ve druhé o otázku vlivu paralelně s kongresem probíhajících švédských vojenských...
|
|
|
Vojenské tábory v prostoru střední Evropy v letech 1550-1650
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vojenských táborů křesťanských armád ve středoevropském prostoru v letech 1550-1650. Zaměřuje se na tábory armád habsburské monarchie a německých států, ovšem určitý prostor věnuje též situaci v Polsku a Uhrách. V jejích úvodních kapitolách je charakterizována pramenná základna a shrnuto dosavadní bádání. Dále jsou zařazeny exkurzy do dílčích témat, které souvisí s vojenskými tábory raného novověku, v rámci nichž jsou charakterizovány nejvýznamnější válečné konflikty dané doby, dobové strategie a taktiky, principy, složení a vybavení tehdejších armád, vojenské hodnosti a život tehdejších vojáků. Jádrem práce je výklad a komparace spisů vojenských teoretiků, kteří se tematice táborů věnovali, a to konkrétně děl Jana Tarnowského, Guillauma du Bellay, Leonhardta Fronspergera, Lazara von Schwendiho, Giorgia Basty, Johanna Jacobiho von Wallhausena a Raimonda Montecuccoliho. Na závěr je uveden průzkum vojenských řádů římského císaře Maxmiliána II. a švédského krále Gustava II. Adolfa, pamětí a deníků vojáků, kteří v dané době žili, a dobové beletrie. V práci jsou stručně charakterizovány kvartýry ve městech a vesnicích, ovšem hlavní důraz je kladen na vojenské polní tábory. Je popsáno, jaká místa byla považována za vhodná pro umístění tábora, jak se tyto tábory...
|
|
|
Život žoldnéře za třicetileté války v kontextu českých zemí
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje životu žoldnéřů za třicetileté války, je zaměřena na střední Evropu a v jejím rámci hlavně na situaci v českých zemích. Důraz je kladen na podobu vojenských táborů, která je rekonstruována na základě normativních pramenů, ego-dokumentů, dobové umělecké literatury, lidové slovesnosti i ikonografického materiálu. Pro uvedení do tématu jsou v práci popsány jednotlivé typy vojáků v habsburské armádě a struktura velení. Tématu vojáka je věnována zvláštní kapitola pojednávající o jeho cestě armádou od naverbování po propuštění. Zmíněno je také materiální vybavení a odívání žoldnéře. Ženy byly běžnou součástí soudobých armád, proto se věnuji také jim. Hlavním těžištěm práce jsou ovšem vojenské tábory. V práci je popsána jejich vizuální podoba, tedy rozvržení jednotlivých součástí tábora. Zabývám se přístřešky vojáků i tržištěm a hospodami. Zmíněna jsou negativa táborového života, mezi které počítám nakažlivé nemoci, nebo aktivity soudobou morálkou odsuzované. Krátce popisuji i válečné právo období třicetileté války. V souvislosti s životem v táboře je řeč také o vojenských úřednících odpovědných za aspekty s tábořením související. Na závěr práce je zařazena kapitola o vnímání vojenského živlu civilním obyvatelstvem a o "válečných hrůzách". klíčová slova: raný novověk, třicetiletá...
|
|
|
Pohroma netolická. Vliv bitvy u Záblatí na každodenní život panství
ČÍŽEK, Josef
Předkládaná práce si klade za úkol postihnout změny v životech obyčejných obyvatel na netolickém panství v průběhu let 1618-1620. Za použití pramenů osobní korespondence a evidenční povahy je dokumentováno, jak působily válečné střety na obyvatelstvo jižních Čech v době rané fáze třicetileté války. Cílem práce je rekonstrukce válečných událostí od počátku stavovského povstání až po bitvu u Záblatí. Pozornost je věnována také změnám v každodennosti venkovanů žijících na jihočeském bojišti. K těm docházelo především prostřednictvím proměn selských gruntů a měšťanských domácností. Dále se každodennost obyvatel měnila skrze sociální, hospodářské a majetkové změny. Ty jsou dokumentovány způsobem porovnání předválečné situace s poválečným prostředím, ve kterém se tehdejší člověk snažil žít a přežít. Celou práci shrnuje závěr, který rekapituluje zjištěné poznatky a nabízí další možnosti bádání.
|
|
| |
host ::
RSS.