Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pražský obraz Sv. Lukáš maluje Madonu od Jana Gossaerta zv. Mabuse
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Národní Galerie v Praze uchovává významné dílo vlámského manýristy Jana Gossaerta. Deska s námětem Sv. Lukáš maluje Madonu byla původně určena pro katedrálu sv. Romboulta v belgickém městě Mechelenu (Malín). Umělecké dílo představuje jedno z prvních užití renesančního slohu v malířství za Alpami. Gossaert nový styl načerpal během italského pobytu o několik let dříve a skloubil ho s tradičním nizozemským uměním. Kolem roku 1513, kdy dílo vzniklo, umělec působí na humanistickém dvoře nizozemské regentky Markéty Rakouské v Meche- lenu a nechává svůj vlastní tradičně založený styl ovlivňovat tamním uměleckým prostředím s řadou významných zahraničních umělců. Malba je provedena tra- dičním způsobem na dubové desce, renesanční i gotická architektura je zdobena sochami po způsobu " en grisaille". Zdánlivě prostý námět je pomocí těchto soch a architektury ikonograficky hlouběji doplňován. Z doby vystavení desky v ka- tedrále sv. Víta v Praze je dochována řada grafických listů, díky nimž můžeme pozorovat, jak bylo dílo během staletí prezentováno. 1
Mariánské oltáře ze sbírky Tomassa degli Obizzi v Národní galerii v Praze
Honysová, Dominika ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnocení oltářů s ústředním námětem Panny Marie italské provenience 14. a 15. století ze sbírky Tommasa degli Obizzi, nacházející se dnes v Národní galerii v Praze. V úvodu práce bude zhodnocena tuzemská a zahraniční literatura k danému tématu. Poté budou připomenuty okolnosti původu této sbírky a způsob, jakým se tato díla dostala ze zámku Konopiště do Národní galerie v Praze. Další část práce pak bude zaměřena na pětici deskových oltářů, u kterých bude provedena formální analýza. Tato díla budou zpracována katalogovým způsobem. Závěrem práce bude zhodnocení uvedených děl a jejich význam v rámci sběratelství v širším kontextu.
Geertgen tot Sint Jans a počátky nizozemské renesance v malířství
Kobrsková, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
V diplomové práci se snažím o zařazení malíře Geertgena tot Sint Jans v kontextu počátku nizozemské renesance. Dále se zabývám jeho životem a dílem. Součástí práce je rozbor díla Triptychu s Klaněním tří králů ze sbírek Pražského hradu se zaměřením na umělecké vlivy a možnou inspiraci tvorbou Alberta van Ouwatera. Triptych s Klaněním tří králů je významné dílo nejen nizozemské, ale i evropské malby konce 15. století. Bohatý symbolický aparát ho spojuje se středověkou tradicí, ale zároveň v díle můžeme nalézt počátky iluzivní malby.
Bassanové ve sbírce Národní galerie v Praze
Pokorná, Barbora ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Přibyl, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá díly z Národní galerie v Praze, která jsou evidována pod jménem Bassano. Úvodní kapitoly přibližují problematiku řešených děl, potažmo bassanovských děl na území České republiky. Stručně je představen život a tvorba členů rodiny Bassanů s důrazem na hlavní osobnost Jacopa Bassana a krátké obecnější exkurzy jsou věnovány jednotlivým problémům, které jsou následně řešeny u každého díla individuálně. Nejvýznamnější částí práce je katalog děl prezentující kompletní sbírku Bassanů z Národní galerie. Katalog je rozdělen do několika částí podle autorské tvorby, dílenské, pozdějších kopií a děl, která neodpovídají bassanovské tvorbě. Díla jsou komplexně zmapována a porovnávána s jinými díly.
Pražský obraz Sv. Lukáš maluje Madonu od Jana Gossaerta zv. Mabuse
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Národní Galerie v Praze uchovává významné dílo vlámského manýristy Jana Gossaerta. Deska s námětem Sv. Lukáš maluje Madonu byla původně určena pro katedrálu sv. Romboulta v belgickém městě Mechelenu (Malín). Umělecké dílo představuje jedno z prvních užití renesančního slohu v malířství za Alpami. Gossaert nový styl načerpal během italského pobytu o několik let dříve a skloubil ho s tradičním nizozemským uměním. Kolem roku 1513, kdy dílo vzniklo, umělec působí na humanistickém dvoře nizozemské regentky Markéty Rakouské v Meche- lenu a nechává svůj vlastní tradičně založený styl ovlivňovat tamním uměleckým prostředím s řadou významných zahraničních umělců. Malba je provedena tra- dičním způsobem na dubové desce, renesanční i gotická architektura je zdobena sochami po způsobu " en grisaille". Zdánlivě prostý námět je pomocí těchto soch a architektury ikonograficky hlouběji doplňován. Z doby vystavení desky v ka- tedrále sv. Víta v Praze je dochována řada grafických listů, díky nimž můžeme pozorovat, jak bylo dílo během staletí prezentováno. 1

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.