Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ústavní vývoj a politický systém ČSR po únoru 1948
Trnka, Michal ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje ústavnímu a politickému vývoji v Československu po státním převratu v únoru 1948, který provedla Komunistická strana, aby získala absolutní moc. Autor zkoumá charakter politického systému bezprostředně po převratu, jakož i rozpory mezi ústavně-právními předpisy a dobovou realitou. Autor vychází z teze, že některá ustavení nejen ústavy, ale i dalších zákonů byla jen deklarativní zástěrkou pro nezákonné upevňování totalitárního režimu. Práce se nejdříve věnuje období před únorem 1948 a aspektům, které vedly k převratu, dále pak vývoji nové ústavy, která ale nebyla do převratu dokončena, následně jsou rozebrány samotné únorové události s důrazem na to, nakolik proběhly v souladu s ústavním pořádkem. V dalších kapitolách je analyzováno období po únoru 1948, kdy docházelo k nezákonnému upevňování moci KSČ, politickým čistkám a radikální přeměně společnosti. Autor dochází k tomu, že o budoucím směřování Československa bylo rozhodnuto již brzo po roce 1945 infiltrací bezpečnostních složek komunisty. Ty také sehrály důležitou roli v samotném převratu. Zatímco KSČ tvrdila, že samotný akt demise části ministrů a doplnění vlády proběhlo ústavní cestou, politický tlak na prezidenta, formování akčních výborů po celé zemi, umělé organizování manifestací sloužících k nátlaku a vyhrožování -...
Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci
Častorálová, Andrea ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
ABSTRAKT Bakalářská práce Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci se zabývá přeměnou politické taktiky komunistické strany v Československu po volbách v roce 1946. Od jejího znovuobnovení v roce 1945, až po únorový převrat v roce 1948 prošel její postup k absolutnímu převzetí vlády v zemi významnou změnou. V úvodu jsou popsány události, které předcházely konání voleb a které se staly důležitým činitelem majícím vliv na jejich výsledek. Jedná se nejen o pravidla stanovená Národní frontou, jež například omezila počet účastníků či limitovala volební kampaň jednotlivých stran, ale také o průběh propagace a konání voleb. Druhá část popisuje reakce hlavních lídrů na výsledek a rozebírá připravované kroky komunistické strany. Dále sleduje dobu společné vlády, během které se komunisté zaměřili na řízený vnitřní rozklad nekomunistických stran Národní fronty a na postupné pronikání do širších vrstev společnosti. Text je zakončen stručným pohledem na únorové dny, které byly vyvrcholením dlouhodobě propracované taktiky, tlaku na nekomunistickou část vládních orgánů a svébytným procesem politické změny v zemi. Významnou roli sehrály i zmíněné zahraniční události jako byl například Marshallův plán nebo založení Informbyra.
Tisk mládeže v letech 1945-1948
Neradová, Alžběta ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce "Tisk mládeže v letech 1945 - 1948" se zabývá historickým kontextem období po skončení druhé světové války, politickými stranami Národní fronty a nástinem dobového tisku se zaměřením na tituly mládežnických organizací politických stran a Svazu české mládeže (SČM). Právě po válce mládeží spontánně vytvořený SČM, který měl být nadstranickou základnou veškeré mládeže bez ohledu na politické nebo náboženské smýšlení, byl často příčinou střetů mezi politickými stranami Národní fronty. Mládež pro všechny představovala důležitou skupinu voličů, a tak se s výjimkou komunistů, kterým idea jednotného svazu dle předlohy sovětského Komsomolu vyhovovala, dříve či později všechny strany bily o vlastní mládežnické odbory. Důležitou součástí tohoto boje byla jejich mládežnická periodika: Mladý socialista (mládež sociálně demokratická), Mladé proudy (mládež národně socialistická), Vývoj (mládež lidovecká) a jako protiklad Mladá Fronta (deník Svazu české mládeže). V jednotlivých titulech je možné sledovat ideologický boj a stupňující se rivalitu nejen mezi jednotlivými stranami, ale hlavně mezi stranami a SČM, který se pomalu stával organizací v rukách komunistů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.