|
|
Role of tau phosphorylation in formation of tau envelopes
Karhanová, Adéla ; Lánský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánek, Luděk (oponent)
Tau je nestrukturovaný protein asociovaný s mikrotubuly důležitý pro vývoj axonů a kritický regulátor funkcí mikrotubulů v axonech. Aktivita Tau je řízena fosforylací a její deregulace vedoucí k hyperfosforylaci a agregaci tau je spojena s četnými neurodegenerativními poruchami, souhrnně nazývanými tauopatie. Na mikrotubulech se molekuly tau segregují do dvou kineticky odlišných fází, které se skládají buď z nezávisle difundujících molekul, nebo interagujících molekul, které tvoří soudržné "obálky" kolem mikrotubulů. Tau obálky regulují působení jiných proteinů asociaovaných s mikrotubuly, jako je pohyb molekulárních motorů, a chrání mikrotubuly před degradací enzymy rozdělujícími mikrotubuly. Jak je však formace, dynamika a funkce tau obálek regulována, není známo. Zde ukazujeme, že fosforylace tau brání tvorbě a fungování ochranných tau obálek. Pomocí kombinace rekonstitučních experimentů a zobrazování živých buněk ukazujeme, že fosforylovaný tau se zabudovává do tau obálek a že zpomaluje růst těchto obálek. Důležité je, že demonstrujeme, že fosforylace tau také destabilizuje již existující obálky, což vede k jejich rozpadu. Naše výsledky ukazují, že fosforylace tau interferuje s tvorbou a udržováním ochranných tau obálek in vitro a in vivo, což vede k nestabilitě mikrotubulů. Protože...
|
|
|
Vliv imunosuprese na buněčnou terapii u myšího modelu Alzheimerovy choroby
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Alzheimerova choroba je chronické, progresivní, neurodegenerativní onemocnění. Patří mezi nejčastější typ demence a ve světě bývá statisticky pátou příčinou mortality. Nejčastějšími morfologickými markery jsou nesolubilní β amyloidní plaky, hyperfosforylované tau proteiny a tvorba neurofibrilárních klubek. Mezi projevy této choroby patří amyloidová angiopatie, narušení synaptického přenosu neuronů a následná apoptóza, zhoršení kognitivních funkcí a atrofie mozku. Ze studií vyplývá, že podávání mesenchymálních kmenových buněk (MSC) má imunomodulační účinky a může redukovat tvorbu a ukládání β amyloidu, což může vést ke zlepšení kognitivních funkcí. V preklinických studiích, které jsou prováděny na transgenních myších a často využívají xenotransplantátů, je používána imunosuprese, která může mít řadu vedlejších pozitivních i negativních efektů a ovlivnit tak výsledky experimentu. Předmětem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má imunosuprese na experimentální terapii MSC v různých časových etapách progrese AD (model 3xTg). Do jaké míry a při jakých kombinacích ovlivní efekt podaných buněk, délku jejich přežívání, mortalitu experimentálních zvířat a změny na buněčné úrovni. Rovněž jsme posoudíili, zdali je pro buněčnou terapii imunosuprese nezbytná. Naše výsledky ukázaly, že opakované podání MSC z...
|
|
|
Vliv imunosuprese na buněčnou terapii u myšího modelu Alzheimerovy choroby
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Alzheimerova choroba je chronické, progresivní, neurodegenerativní onemocnění. Patří mezi nejčastější typ demence a ve světě bývá statisticky pátou příčinou mortality. Nejčastějšími morfologickými markery jsou nesolubilní β amyloidní plaky, hyperfosforylované tau proteiny a tvorba neurofibrilárních klubek. Mezi projevy této choroby patří amyloidová angiopatie, narušení synaptického přenosu neuronů a následná apoptóza, zhoršení kognitivních funkcí a atrofie mozku. Ze studií vyplývá, že podávání mesenchymálních kmenových buněk (MSC) má imunomodulační účinky a může redukovat tvorbu a ukládání β amyloidu, což může vést ke zlepšení kognitivních funkcí. V preklinických studiích, které jsou prováděny na transgenních myších a často využívají xenotransplantátů, je používána imunosuprese, která může mít řadu vedlejších pozitivních i negativních efektů a ovlivnit tak výsledky experimentu. Předmětem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má imunosuprese na experimentální terapii MSC v různých časových etapách progrese AD (model 3xTg). Do jaké míry a při jakých kombinacích ovlivní efekt podaných buněk, délku jejich přežívání, mortalitu experimentálních zvířat a změny na buněčné úrovni. Rovněž jsme posoudíili, zdali je pro buněčnou terapii imunosuprese nezbytná. Naše výsledky ukázaly, že opakované podání MSC z...
|
|
|
Úloha m6A dráhy v regulaci kognitivních funkcí u potkanů v modelech Alzheimerovy choroby a kalorické restrikce
Pohanová, Petra ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Reverzibilní metylace adenosinu (N6-metyladenosin; m6A) na úrovni molekuly RNA byla popsána v souvislosti s regulací osudu mRNA. Dráha N6-metyladenosinu má význam pro kognitivní funkce a mechanismy spojené s pamětí, včetně regulace adultní neurogeneze a synaptické plasticity. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že snížená funkce RNA-demetylázy FTO může být asociována se zlepšením kognitivních funkcí potkana. RNA-demetyláza FTO je významným regulátorem m6A dráhy. Inhibice FTO bylo v naší studii dosaženo podáváním farmakologického inhibitoru MO-I-500 transgenním potkanům TgF344-AD, které vedlo ke zlepšení v testech prostorové orientace. Dalším cílem experimentální práce bylo prozkoumat kognitivní enhancement navozený kalorickou restrikcí jako možný kompenzační mechanismus kognitivních poruch a jeho vliv na proteiny regulující dráhu N6-metyladenosinu. Kalorická restrikce navodila zlepšení kognitivních schopností a pozorované změny exprese hlavních proteinů regulujících m6A dráhu (FTO, METTL3) jsou v souladu s uvedenou hypotézou. Přestože neznáme přesný mechanismus působení, tyto nálezy podporují hypotézu, že regulátory m6A dráhy např. protein demetyláza FTO mohou být potenciální molekulární cíl pro farmakologické ovlivnění kognitivních funkcí. Klíčová slova Mozek, Alzheimerova choroba, FTO, transgenní...
|
host ::
RSS.