|
|
Biologicky aktivní látky rostliny Gotu kola
Šumberová, Michaela ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací extraktu z rostliny pupečníku asijského neboli Gotu koly (Centella asiatica). Teoretická část pojednává o často analyzovaných skupinách biologicky aktivních látek v bylinách a také uvádí možné aplikace extraktu z pupečníku asijského v potravinářství. Rovněž podává přehled možných způsobů extrakce a analytických metod pro zhodnocení biologicky aktivních látek, které extrakt obsahuje. V experimentální části byl připraven extrakt z čerstvé byliny pupečníku asijského macerací v ethanolu a následně analyzován třemi vybranými metodami. Celkový obsah fenolických látek extraktu byl stanoven Folin-Ciocalteuovým testem na 0,74 ± 0,08 mgGAE·g-1. Pro zhodnocení antioxidační aktivity byl proveden test TEAC a antioxidační aktivita vzorku byla 289 ± 81 µg·ml-1. Aromatické látky v extraktu byly idenfitikovány pomocí plynové chromatografie ve spojení s mikroextrakcí tuhou fází a hmotnostní spektrometrií. Hlavní obsaženou skupinou byly seskviterpenoidní uhlovodíky s nejvyšším obsahem -farnesenu (33,28 %), -karyofylenu (25,01 %) a -humulenu (20,91 %).
|
|
|
Vliv baristického zpracování kávy na chemické složení získaného nápoje
Trenzová, Kristina ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem baristických příprav kávy na chemické složení získaného nápoje. V teoretické části se věnuje také pěstování, technologii zpracování kávy a chemickému složení kávových zrn. V rámci experimentální části byly proměřeny vzorky kávy espresso, vzorky připravené z moka konvičky, metodou flip-drip, filtrováním kávy, technikou french-press, přípravou ve vacuum potu a vzorek turecké kávy. Vzorky byly připraveny dle baristické příručky a s upravenými poměry vody a kávy tak, aby se daly metody mezi sebou srovnat. Tato práce se zaměřuje na stanovení obsahu kofeinu a akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie, validací metody HPLC, stanovení celkových fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteuova reagentu, stanovení organických kyselin pomocí iontové chromatografie, stanovení vybraných makro a mikro prvků pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýzu aromatických látek s využitím plynové chromatografie. Na základě zpracovaných výsledků a porovnaných metod bylo prokázáno, že největší vliv na obsah kofeinu, akrylamidu, organických kyselin a celkových fenolických látek měla moka konvička, na obsah aromatických látek měla největší vliv metoda flip-drip a vacuum pot. V baristicky připravených nápojích byla koncentrace kofeinu nejvyšší u metody flip-drip a to 3689 mg/l, koncentrace akrylamidu 25,4 mg/l u~metody stejné. U celkových fenolických látek byla nejvyšší hodnota (c~=~5,23~g/l) naměřena u moka konvičky. Obsah minerálních látek byl sledován v kávových zrnech a v připraveném nápoji - espressu. Nejvíce zastoupeným prvkem byl draslík. Koncentrace draslíku v kávových zrnech byla 577 mg/l z 1g zmineralizovaného vzorku, v připravené kávě espresso pak byla koncentrace draslíku 2461~mg/l. Největší obsah organických kyselin byl zaznamenán v nápoji připraveném v~moka konvičce, z vybraných kyselin měla největší zastoupení kyselina jantarová s koncentrací 599,8 mg/l. Největší obsah aromatických látek byl zaznamenán v kávě z moka konvičky a z flip-dripu. Nejvíce zastoupenou aromatickou látkou v připravené kávě byl furfuryl alkohol.
|
|
|
Studium látkového profilu vín odrůdy Ryzlink rýnský
Šumberová, Michaela ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématem chemického složení a autentifikace původu vína odrůdy Ryzlink rýnský ze 4 vinařských moravských podoblastí. V experimentální části bylo proměřeno 20 vzorků této odrůdy pomocí 5 instrumentálních analytických metod – HS-SPME-GC-MS pro aromatické látky, HPLC-MS pro fenolické látky, MAS pro celkový obsah fenolických látek, ICP-OES a ICP-MS pro elementární analýzu. Aromatických látek bylo identifikováno 36, z toho 7 odrůdových terpenů a 2 C13 norisoprenoidy. Celkový obsah fenolických látek byl pro odrůdu Ryzlink rýnský stanoven v rozmezí 174,22–380,96 mg·l-1. Z konkrétních fenolických látek byly změřeny kyselina gallová (0,41–34,99 mg·l-1), katechin (0,05–7,44 mg·l-1), epikatechin (0,03–4,14 mg·l-1), kyselina kávová (0,14–2,05 mg·l-1) a kyselina kumarová (0,30–4,04 mg·l-1). V Ryzlinku rýnském bylo stanoveno celkem 18 prvků, makroprvky K > P > Mg > Ca > Na v koncentracích nad 10 mg·l-1, mikroprvky Al > Fe > Zn > Mn > Sr > Cu v rozmezí koncentrací 0,1–10 mg·l-1 a stopové prvky Ni > Cr > V > Pb > Mo > Co > Cd v koncentracích 0,0001–1 mg·l-1. Nejvíce obsaženým prvkem byl draslík (386,37 mg·l-1). Výsledky byly zpracovány pomocí parametrické a neparametrické univarietní analýzy rozptylu (ANOVA) a vícerozměrné analýzy hlavních komponent (PCA). Statisticky významnými parametry, které byly ovlivněny vinařskou oblastí, byly pouze Ni60 (p = 0,0029), ethyl-benzoát (p = 0,0060) a diethyl-sukcinát (p = 0,0247) pro hladinu významnosti = 0,05. Z celkově 57 naměřených proměnných bylo vybráno 7 statisticky významných parametrů, které byly použity pro grafické vyhodnocení vzorků pomocí PCA. Výsledky PCA ukazují, že pomocí vybraných chemických sloučenin a vybraných metod chemometrie bylo možné částečně autentifikovat původ vína jedné odrůdy.
|
|
|
Biologicky aktivní látky rostliny Gotu kola
Šumberová, Michaela ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací extraktu z rostliny pupečníku asijského neboli Gotu koly (Centella asiatica). Teoretická část pojednává o často analyzovaných skupinách biologicky aktivních látek v bylinách a také uvádí možné aplikace extraktu z pupečníku asijského v potravinářství. Rovněž podává přehled možných způsobů extrakce a analytických metod pro zhodnocení biologicky aktivních látek, které extrakt obsahuje. V experimentální části byl připraven extrakt z čerstvé byliny pupečníku asijského macerací v ethanolu a následně analyzován třemi vybranými metodami. Celkový obsah fenolických látek extraktu byl stanoven Folin-Ciocalteuovým testem na 0,74 ± 0,08 mgGAE·g-1. Pro zhodnocení antioxidační aktivity byl proveden test TEAC a antioxidační aktivita vzorku byla 289 ± 81 µg·ml-1. Aromatické látky v extraktu byly idenfitikovány pomocí plynové chromatografie ve spojení s mikroextrakcí tuhou fází a hmotnostní spektrometrií. Hlavní obsaženou skupinou byly seskviterpenoidní uhlovodíky s nejvyšším obsahem -farnesenu (33,28 %), -karyofylenu (25,01 %) a -humulenu (20,91 %).
|
|
|
Vliv baristického zpracování kávy na chemické složení získaného nápoje
Trenzová, Kristina ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem baristických příprav kávy na chemické složení získaného nápoje. V teoretické části se věnuje také pěstování, technologii zpracování kávy a chemickému složení kávových zrn. V rámci experimentální části byly proměřeny vzorky kávy espresso, vzorky připravené z moka konvičky, metodou flip-drip, filtrováním kávy, technikou french-press, přípravou ve vacuum potu a vzorek turecké kávy. Vzorky byly připraveny dle baristické příručky a s upravenými poměry vody a kávy tak, aby se daly metody mezi sebou srovnat. Tato práce se zaměřuje na stanovení obsahu kofeinu a akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie, validací metody HPLC, stanovení celkových fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteuova reagentu, stanovení organických kyselin pomocí iontové chromatografie, stanovení vybraných makro a mikro prvků pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýzu aromatických látek s využitím plynové chromatografie. Na základě zpracovaných výsledků a porovnaných metod bylo prokázáno, že největší vliv na obsah kofeinu, akrylamidu, organických kyselin a celkových fenolických látek měla moka konvička, na obsah aromatických látek měla největší vliv metoda flip-drip a vacuum pot. V baristicky připravených nápojích byla koncentrace kofeinu nejvyšší u metody flip-drip a to 3689 mg/l, koncentrace akrylamidu 25,4 mg/l u~metody stejné. U celkových fenolických látek byla nejvyšší hodnota (c~=~5,23~g/l) naměřena u moka konvičky. Obsah minerálních látek byl sledován v kávových zrnech a v připraveném nápoji - espressu. Nejvíce zastoupeným prvkem byl draslík. Koncentrace draslíku v kávových zrnech byla 577 mg/l z 1g zmineralizovaného vzorku, v připravené kávě espresso pak byla koncentrace draslíku 2461~mg/l. Největší obsah organických kyselin byl zaznamenán v nápoji připraveném v~moka konvičce, z vybraných kyselin měla největší zastoupení kyselina jantarová s koncentrací 599,8 mg/l. Největší obsah aromatických látek byl zaznamenán v kávě z moka konvičky a z flip-dripu. Nejvíce zastoupenou aromatickou látkou v připravené kávě byl furfuryl alkohol.
|
|
|
Rostliny tradiční čínské medicíny v experimentální zahradě ZF MENDELU
Barcalová, Šárka
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení sortimentu rostlin tradiční čínské medicíny (TČM) v experimentální zahradě ZF MENDELU. U 51 druhů byly sledovány jejich estetické vlastnosti. Vybraných 43 druhů bylo použito na sklizeň a zpracování drog. Tyto taxony byly botanicky popsány a byly shromážděny nové informace o obsahových látkách, použití a dávkování jejich drog. V praktické části byly v rostlinách stanoveny hodnoty některých obsahových látek, respektive celkového množství flavonoidů (TFC), fenolických látek (TPC) a celkové antioxidační kapacity (TAC) metodou FRAP a DPPH). U 13 druhů bylo zjištěno množství silice. U taxonů, používaných v čerstvém stavu, byl navíc stanoven obsah vitaminu C. Sortiment pěstovaných rostlin byl obohacen o některé jednoleté i vytrvalé druhy a byl vypracován seznam perspektivních druhů rostlin TČM perspektivní pro pěstování v podmínkách ČR.
|
|
|
Implementace testu k porovnání výkonnosti databázových systémů
Matějka, Martin ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kaltoun, Jan (oponent)
Cílem této práce je vytvořit program využitelný pro výkonové srovnání relačních databázových systémů, které podporují dotazovací jazyk SQL, a to se zaměřením na open source systémy. Důležitým aspektem je, že způsob testování by měl odpovídat reálnému využití těchto databázových systémů. V úvodu práce je nastolena potřeba takového programu (což potvrzuje i analýza již existujících prací v druhé kapitole) a je v něm ukázáno, že za účelem dosažení požadovaných charakteristik je vhodné založit test na TPC-C, který je de facto standardem v této oblasti pro proprietární řešení. Třetí kapitola práce stručně popisuje, jakým způsobem bylo k podobnému testování v historii přistupováno a jaké okolnosti vedly ke vzniku organizace Transaction Processing Performance Council, která stojí za specifikací testu TPC-C. Jeho hlavní charakteristiky jsou popsány v následující kapitole, na kterou navazuje kapitola pátá. Ta se již zabývá samotnou implementací tohoto testu, tedy tvorbou programu, pomocí kterého bude možné provádět testování databázových systémů. Šestá kapitola popisuje využití tohoto programu při srovnávání dvou známých open source databázových systémů MySQL a PostgreSQL v jejich výchozí konfiguraci. Toto srovnání však bylo provedeno zejména za účelem otestování funkčnosti programu, čemuž se věnuje sedmá kapitola. Hlavním přínosem této práce je program využitelný pro srovnání výkonu (nejen) open source relačních databázových systémů v situaci, která se blíží jejich reálnému využití. Tento program byl také uvolněn jako open source, což zvyšuje jeho hodnotu v tom smyslu, že je možné snadno zjistit, co a jak přesně testuje. Zároveň je tak umožněn jeho budoucí rozvoj. Dalším přínosem práce je porovnání výkonu dvou open source databázových systémů pomocí tohoto programu.
|
host ::
RSS.