|
|
Reflexe křesťanské víry v období první republiky v literárním díle Jana Čepa a myšlení Přemysla Pittera
Jelínková, Dominika ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce popisuje v úvodní kapitole dobu první Československé republiky, tedy roky 1918-1938. Zabývá se vznikem první republiky, novou ústavou, sociálním zákonodárstvím, vztahem republiky k Rakousku, německou menšinou v pohraničí a situacemi, které předcházely druhé světové válce. Zmíněna je i slovanská vzájemnost. Ve druhé kapitole je pojednáno o křesťanství v těchto letech, tedy o vzniku nových církví a jejich základnímu směřování, konfesijním rozložení obyvatel a církevní krizi, která v tomto období nastala. Část kapitoly je také věnována prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi a jeho myšlenkám, především náboženským. Poslední kapitola se zabývá dvěma autory, Janem Čepem a Přemyslem Pittrem, jejich životy, tvorbou a myšlenkami z tohoto období. Rozbor písemností obou autorů je veden snahou o vystihnutí jejich reakce na církevní situaci daného období a jejich vlivem na náboženské a politické dění především v období první republiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Edvard Beneš jako sociolog
Smržová, Veronika ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Text pojednává o sociologické činnosti Edvarda Beneše. Druhý československý prezident je totiž vnímán hlavně jako politik a diplomat a cílem tohoto textu je proto připomenout méně známou část Benešovi osobnosti, kterou je jeho sociologická práce. Beneš sám se vždy cítil být sociologem, různá sociologická témata řešil hlavně v počátcích své kariéry a v období před první světovou válkou. Avšak i v pozdějších letech jako československý prezident na povolání sociologa nikdy nezapomněl. Benešova sociologie je významná v tom, že měla přímý vliv na jeho politickou činnost. Beneš sociologii vnímal jako nástroj k poznávání společnosti a snažil se, aby z tohoto poznání vycházela i jeho politika. Beneš byl přímým pokračovatel Tomáše Garrigua Masaryka a to jak v sociologii, tak v politice. Právě toto zajištění kontinuity myšlenek TGM je Benešovým velkým přínosem československé sociologii. Tato práce si klade za cíl představit sociologický profil Edvarda Beneše. Představuje vývoj Benešova sociologického myšlení a jeho postupný příklon právě k TGM. Zároveň text shrnuje nejdůležitější sociologická témata, kterými se Beneš zabýval, např. téma demokracie, sociologie války, náboženství či socialismu. Tato práce je analýzou Benešova sociologického myšlení. Klíčová slova Demokracie, slovanství, stranictví,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.