|
|
Sebepojetí osob s omezením samostatné mobility
Rychtarová, Eva ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s otázkou sebepojetí u lidí s tělesným postižením. V rámci teoretické části je zmíněno zdravotní postižení, tělesné postižení, které je rozděleno na vrozené a získané, chronické a lokomoční (pohybové). Dále charakteristika vybraných tělesných postižení, člověk s handicapem a jeho postavení ve společnosti. Cílem praktické části bylo zjistit pojetí svého života s handicapem vrozeným a získaným, dále rozdíl vnímání života žen a mužů. Výzkum byl proveden pomocí kvantitativního dotazníkového šetření dostupného na Facebookových stránkách Kvadru, o. p. s., doplněný rozhovorem s Martinem Olišarem, zakladatelem Kvadru, o. p. s. a sám tělesně postižený. Z výsledků výzkumu vyplývá, že není viditelný rozdíl v sebepojetí osob s vrozeným a získaným postižením, ale je rozdíl ve vnímání žen a mužů na reakce společnosti. KLÍČOVÁ SLOVA tělesný handicap, vrozené a získané postižení, sebepojetí osob s omezením samostatné mobility
|
|
|
Aplikace ošetřovatelského modelu Kathryn Barnardové u dítěte s tělesným handicapem
STRNADOVÁ, Eva
Tělesný handicap je postižení, které se projevuje buďto dočasnými anebo trvalými problémy v motorických dispozicích dítěte. Tělesně postižené děti mohou takto být postiženy od narození nebo mohou tělesné postižení získat v průběhu svého života. Tyto problémy mohou negativně působit na vnímání a prožívání dítěte a jeho blízkých. Problémy vznikají i ve vzájemném vztahu rodič- tělesně handicapované dítě. Ošetřovatelský model K. Barnardové se zaměřuje na vzájemnou interakci mezi rodiči a jejich dětmi. Ve svém modelu K. Barnardová poukazuje na důležitost tohoto vzájemného vztahu. Na základě hodnocení interakcí rodič-dítě, které je založené na třech hlavních činitelích: dítě, matka, prostředí, zjišťuje celkový vývoj dítěte. Vzájemná interakce rodič-dítě působí na vývoj dítěte, jeho zdraví, růst a rozvoj. Cílem ošetřovatelské péče je pomoci nalézt správnou cestu ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě, aby působila pozitivně na celkový vývoj dítěte. V diplomové práci jsme si stanovili cíle hledat nejdůležitější problémy při vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Zhodnotit možnosti ošetřovatelské péče při řešení problémů ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Pro splnění těchto cílů jsme si položili výzkumné otázky: Jaké jsou nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak může ošetřovatelská péče pomoci ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak správně postupovat při ošetřovatelské péči o handicapované dítě a jeho blízké? Po provedení výzkumného šetření si na dané otázky dokážeme odpovědět. 1. Nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě jsou: smiřování se rodiče se stanovenou diagnózou u dítěte, častější výskyt stresových situací, nadměrná citová vazba handicapovaného dítěte na jeho pečovatele. 2. Sestra může pomocí ošetřovatelského procesu aktivně pomáhat řešit výše stanovené problémy ve vztahu rodič a tělesně handicapované dítě. Na základě nastudovaných informací z odborné literatury a z odpovědí získaných od rodičů tělesně handicapovaných dětí byla vypracována ošetřovatelská dokumentace podle interakčního modelu Kathryn Barnardové a standard ošetřovatelské péče u tělesně handicapovaných dětí. Tím jsme splnili i třetí a čtvrtý cíl. S vytvořenou ošetřovatelskou dokumentací pracovaly sestry, které poskytují péči tělesně handicapovaným dětem a byly s ní spokojeny. Ošetřovatelská dokumentace a standard mají pomoci sestrám při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče tělesně handicapovaným dětem.
|
|
|
Receptivní arteterapie s osobou připoutanou na invalidní vozík
SLEPIČKOVÁ, Eliška
Práce se zabývá receptivní arteterapií a tím, jak je tento druh arteterapie využitelný u tělesně handicapovaných lidí. První tři kapitoly práce jsou teoretickou oporou. Je zde porovnán pojem arteterapie od několika autorů, dále uvádím rozdělení arteterapie a její cíle. Kromě toho zde popisuji tělesný handicap, psychický stav člověka s tímto handicapem a také to, jak zdravá společnost k těmto lidem přistupuje. V neposlední řadě je zde uvedeno využití arteterapie právě u lidí s tělesným handicapem. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na praktickou část práce. Je zde uveden životní příběh klientky, na který je tato práce částečně zaměřena. Dále jsou zde koláže, které klientka popisuje. Tyto koláže jsou vytvořeny různými autory na určitá témata. Rozhovory, které jsem s klientkou absolvovala, jsou následně analyzovány a přirovnány k životním zkušenostem, čitelným z klientčina příběhu. K celkovému shrnutí analýz slouží poslední kapitola, kde sumarizuji nejčastěji řečená témata, kterými se paní A. věnuje v popisech koláží. Z poslední kapitoly je patrné, co je pro klientku důležité a čím se momentálně zabývá ve své mysli.
|
|
|
Znalosti a dovednosti sester v komunikaci s handicapovanými klienty
KUDLÁČEK, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá znalostmi a dovednostmi sester v komunikaci s handicapovanými klienty. Schopnost správně komunikovat patří k základním dovednostem každé sestry. Dobře vedená komunikace přispívá ke zlepšení mezilidských vztahů. Pokud má být komunikace vedena sestrou profesionálně, vyžaduje to, aby sestra skloubila znalosti z oblasti obecné komunikace se znalostmi z oblasti speciální pedagogiky, která se zabývá problematikou jedinců se zdravotním postižením, a využila je v komunikaci s handicapovanými klienty. Teoretickou část bakalářské práce tvoří 3 hlavní kapitoly. V první kapitole je uvedena charakteristika zrakového, sluchového a tělesného handicapu, mentálního postižení a řečových poruch. Druhá kapitola se zabývá obecnými zásadami komunikace a třetí kapitola je zaměřena na specifika komunikace s handicapovanými klienty. Bakalářská práce měla dva cíle. Prvním cílem práce bylo zjistit znalosti sester v komunikaci s handicapovanými klienty při poskytování ošetřovatelské péče ve zdravotnických zařízeních. Byly stanoveny 2 hypotézy. Hypotéza H1.- Sestry nemají znalosti v komunikaci s handicapovanými klienty při poskytování ošetřovatelské péče- byla potvrzena. Hypotéza H2 -. Sestry mají nejvíce znalostí v komunikaci se sluchově handicapovanými klienty při poskytování ošetřovatelské péče, nebyla potvrzena. Ke zjištění znalostí sester bylo použito kvantitativního šetření a byla použita metoda dotazování, pomocí dotazníků u sester pracujících ve zdravotnických zařízeních. Výzkumný vzorek tvořilo 102 sester. Výsledky byly zpracovány do grafů. Druhým cílem práce bylo zmapovat dovednosti sester v komunikaci s handicapovanými klienty při poskytování ošetřovatelské péče.Výzkum byl veden jako kvalitativní. Byly stanoveny 2 výzkumné otázky 1.Uplatňují sestry zásady komunikace s handicapovanými klienty při poskytování ošetřovatelské péče? Z odpovědi na otázku vyplývá, že sestry spíše zásady neuplatňují 2. Jak hodnotí handicapovaní klienti komunikaci sester při poskytování ošetřovatelské péče? Klienti vidí přístup sester v menší míře jako dobrý, profesionální, spíše uvádějí, že by mohl být lepší. Dovednosti sester byly zjišťované vedením nestandardizovaných rozhovorů s 10 handicapovanými klienty. Výpovědi klientů byly zpracovány do kategorizovaných tabulek. Z výzkumných šetření vyplývá, že sestry znalosti nemají a dovednosti neuplatňují. Výsledky výzkumného šetření budou využity při odborných seminářích a konferencích, dále pro edukaci a při vzdělávání sester.
|
host ::
RSS.