|
|
Rozpoznávání řeči pro vybrané jazyky
Schmitt, Jan ; Karafiát, Martin (oponent) ; Janda, Miloš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozpoznáváním spojité řeči pro trojici jazyků bulharštinu, chorvatštinu a švédštinu. Zpráva popisuje základy zpracování a rozpoznávání řeči, tvorbu akustických modelů pomocí skrytých Markovových modelů a směsi gaussovských rozložení a použití těchto technik pro rozpoznávání řeči v toolkitu Kaldi. Další součástí práce je postup přípravy dat pro toolkity pro rozpoznávání řeči HTK a Kaldi na základě dat z databáze GlobalPhone. V závěru jsou vytvořené modely otestovány pomocí testovacích dat a porovnány výsledky z jednotlivých modelů.
|
|
|
Vzájemná srozumitelnost švédštiny a dánštiny v turistických interakcích mimo Skandinávii
Kohoutová, Alexandra ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Kontinentální skandinávské jazyky jsou si velmi blízce příbuzné a to často vede k předpokladu, že jejich mluvčí spolu budou schopni navzájem komunikovat, aniž by museli použít jiný jazyk, neboli budou schopni tzv. semikomunikace (tento termín poprvé použil Haugen ve své práci z roku 1966). Přes historické, jazykové i společenské předpoklady však poměrně často dochází v interakcích mezi Skandinávci k neporozumění. Práce se soustřeďuje na vzájemnou srozumitelnost dánštiny a švédštiny a její součástí je i vlastní výzkum dánsko-švédských interakcí mimo Skandinávii se zahrnutím rodilých i nerodilých mluvčích. Výzkum probíhal v Praze, v turistické kanceláři s dánskými majiteli a skandinávskou klientelou. Je založen na audio nahrávkách rozhovorů švédsky mluvících zaměstnanců kanceláře a dánských turistů. Výzkum si klade za cíl zjistit, v jakých situacích a proč semikomunikace selhává, jak se případná neporozumění řeší a zda představují problém pro další komunikaci. Z analyzovaných příkladů vyplynulo, že míra neporozumění je srovnatelná jak na straně dánských turistů, tak na straně švédsky mluvících zaměstnanců firmy; zároveň však jejich přítomnost ve většině případů neztížila komunikaci natolik, že by bylo nutné přejít do lingua franca. Klíčová slova: receptivní multilingvismus, semikomunikace, švédština,...
|
|
|
The impact of English on language policy and planning in Sweden
Šišovská, Jana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
Tato sociolingvistická studie se věnuje analýze vlivu angličtiny na jazykovou politiku a jazykové plánovaní ve Švédsku. Teoretickým východiskem práce je teorie jazykového managementu. První část se se zaměřuje na analýzu diskurzu o vztahu švédštiny a ostatních jazyků v zemi a zaměřuje se hlavně na problematiku ohrožení švédského jazyka angličtinou a s tím související ztrátu domén. Zaobírá se taktéž nedávno přijatým jazykovým zákonem, který vznikl jako reakce na tento vývoj a oficiálně potvrdil švédštinu jako hlavní jazyk v zemi, který má být použitelný ve všech doménách. Problematika ztráty domén a možného vzniku diglosie je následně konkrétně prezentována na doménách vyššího vzdělání a vědy v druhé části práce. Principy hlásané jým zákonem jsou tu konfrontované se zvýšenou potřebou používaní angličtiny. Jako možné řešení je navrhnuté paralelní užívání obou jazyků. Pro celkové zhodnocení situace jsou cenným zdrojem informací dva rozhovory s členy Švédské jazykové rady, instituce zodpovědné za dohlížení na dodržování jazykového zákona a celkovou jazykovou situaci v zemi. Klíčová slova: švédština, jazyková politika a plánovaní, jazykový management, ztráta domén, paralelní používání jazyků
|
|
|
Vzájemná srozumitelnost švédštiny a dánštiny v turistických interakcích mimo Skandinávii
Kohoutová, Alexandra ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Kontinentální skandinávské jazyky jsou si velmi blízce příbuzné a to často vede k předpokladu, že jejich mluvčí spolu budou schopni navzájem komunikovat, aniž by museli použít jiný jazyk, neboli budou schopni tzv. semikomunikace (tento termín poprvé použil Haugen ve své práci z roku 1966). Přes historické, jazykové i společenské předpoklady však poměrně často dochází v interakcích mezi Skandinávci k neporozumění. Práce se soustřeďuje na vzájemnou srozumitelnost dánštiny a švédštiny a její součástí je i vlastní výzkum dánsko-švédských interakcí mimo Skandinávii se zahrnutím rodilých i nerodilých mluvčích. Výzkum probíhal v Praze, v turistické kanceláři s dánskými majiteli a skandinávskou klientelou. Je založen na audio nahrávkách rozhovorů švédsky mluvících zaměstnanců kanceláře a dánských turistů. Výzkum si klade za cíl zjistit, v jakých situacích a proč semikomunikace selhává, jak se případná neporozumění řeší a zda představují problém pro další komunikaci. Z analyzovaných příkladů vyplynulo, že míra neporozumění je srovnatelná jak na straně dánských turistů, tak na straně švédsky mluvících zaměstnanců firmy; zároveň však jejich přítomnost ve většině případů neztížila komunikaci natolik, že by bylo nutné přejít do lingua franca. Klíčová slova: receptivní multilingvismus, semikomunikace, švédština,...
|
|
|
The impact of English on language policy and planning in Sweden
Šišovská, Jana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
Tato sociolingvistická studie se věnuje analýze vlivu angličtiny na jazykovou politiku a jazykové plánovaní ve Švédsku. Teoretickým východiskem práce je teorie jazykového managementu. První část se se zaměřuje na analýzu diskurzu o vztahu švédštiny a ostatních jazyků v zemi a zaměřuje se hlavně na problematiku ohrožení švédského jazyka angličtinou a s tím související ztrátu domén. Zaobírá se taktéž nedávno přijatým jazykovým zákonem, který vznikl jako reakce na tento vývoj a oficiálně potvrdil švédštinu jako hlavní jazyk v zemi, který má být použitelný ve všech doménách. Problematika ztráty domén a možného vzniku diglosie je následně konkrétně prezentována na doménách vyššího vzdělání a vědy v druhé části práce. Principy hlásané jým zákonem jsou tu konfrontované se zvýšenou potřebou používaní angličtiny. Jako možné řešení je navrhnuté paralelní užívání obou jazyků. Pro celkové zhodnocení situace jsou cenným zdrojem informací dva rozhovory s členy Švédské jazykové rady, instituce zodpovědné za dohlížení na dodržování jazykového zákona a celkovou jazykovou situaci v zemi. Klíčová slova: švédština, jazyková politika a plánovaní, jazykový management, ztráta domén, paralelní používání jazyků
|
|
|
Pojetí a způsob vyjádření zdvořilosti v komunikaci ve švédštině a češtině
Malíková, Kamila ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat pojetí zdvořilosti ve švédštině a češtině a porovnat prostředky jejího vyjádření v obou jazycích. V teoretické části jsou představeny nejvlivnější přístupy ke zdvořilosti. Další dvě kapitoly jsou již zaměřeny na praxi a konkrétní příklady. V první z nich jsou shrnuty jazykové prostředky, které k vyjádření zdvořilosti používá čeština, a následně jsou porovnány se švédštinou. Druhá z nich se věnuje několika konkrétním řečovým aktům, ve kterých se zdvořilost uplatňuje. Srovnání češtiny a švédštiny zde nevychází pouze z odborných pramenů, ale také z výsledků vlastních dotazníkových šetření. Práce se zabývá jak mluvenou, tak psanou komunikací. Klíčová slova: komunikace, zdvořilost, čeština, švédština, jazyk, oslovování, tykání, vykání, písemná komunikace, pozdrav
|
|
|
Lidské tělo v české a švédské idiomatice a frazeologii
Kuželová, Jana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
a klíčová slova Cílem této práce je porovnat české a švédské idiomy obsahující název části lidského těla. Pomocí seznamu idiomatických výrazů vytvořeného z dostupných frazeologických slovníků a další literatury a následného dohledání českých ekvivalentů je práce zaměřena především na míru ekvivalence somatických idiomů v těchto dvou jazycích. Teoretická část je věnována idiomatice jako jazykové disciplíně, rozdílům v pojetí a definici idiomu v češtině a švédštině a jsou zde vymezeny typy ekvivalence použité v praktické části práce. Praktická část je kromě již zmíněné ekvivalence zaměřena na frekvenci užití jednotlivých částí lidského těla obsažených v sesbíraném vzorku idiomů, jejich zařazení a ekvivalenci. Dále se zde zabýváme několika skupinami idiomů a poukazujeme na rozdíly v jejich vnímání. Okrajově se věnujeme také etymologii několika vybraných výrazů. Klíčová slova: čeština, švédština, lidské tělo, frazeologie, idiom, ekvivalence, etymologie
|
|
|
Rozpoznávání řeči pro vybrané jazyky
Schmitt, Jan ; Karafiát, Martin (oponent) ; Janda, Miloš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozpoznáváním spojité řeči pro trojici jazyků bulharštinu, chorvatštinu a švédštinu. Zpráva popisuje základy zpracování a rozpoznávání řeči, tvorbu akustických modelů pomocí skrytých Markovových modelů a směsi gaussovských rozložení a použití těchto technik pro rozpoznávání řeči v toolkitu Kaldi. Další součástí práce je postup přípravy dat pro toolkity pro rozpoznávání řeči HTK a Kaldi na základě dat z databáze GlobalPhone. V závěru jsou vytvořené modely otestovány pomocí testovacích dat a porovnány výsledky z jednotlivých modelů.
|
host ::
RSS.