|
|
Etologické pozorovaní vybrané skupiny jehňat
Mrishchuk, Elizaveta
Tématem bakalářské práce bylo etologické pozorovaní vybrané skupiny jehňat. Tato bakalářská je složena ze dvou částí, a to z části teoretické a části praktické či experimentální. Teoretická část obsahuje jednotlivé informace o vědním oboru etologie, její charakteristice a významu, také vznik etologie, metody pozorování a rozdělení chování zvířat. Další částí literárního přehledu je popis významu chovu ovcí, chování jehňat, specifické životní projevy. Experimentální část se skládá z popisu sledovaného plemene, také z mých výsledků etologického pozorovaní a etogramů, součásti je také vyhodnocení získaných výsledků. Porovnávalo se chování čerstvě narozených jehňat, jehňat přibližně 10 dnů starých a chování měsíčních zvířat. V závěru jsem zjistila, že novorozená jehňata přes polovinu času trávila odpočinkem, čtvrtinu času se pohybovala za matkou nebo stála. Zvířata 10 dní stará odpočinkem trávila mnohém méně času než novorozená, a to jenom 30 %. U starších zvířat jsem sledovala nové životní projevy: zkoumání okolí, péči o zevnějšek nebo příjem vody. Měsíc stará zvířata v procentuálním vyjádření odpočívala ještě méně. Také klesal čas strávený sáním mléka nebo zkoumáním okolí. Ale na druhou stranu narůstal grooming.
|
|
|
Porovnání metabolického profilu u ovcí v závislosti na plemenné příslušnosti a věku
MÍKOVÁ, Eliška
Cílem bakalářské práce bylo porovnat metabolický profil u ovcí. Ovlivňujícími faktory byly plemeno a věk. Sledovány byly jednotlivé hematologické, biochemické a minerální parametry. Odebírání a následné vyhodnocení odběrů se uskutečnilo v roce 2021. Bylo porovnáváno 13 bahnic, 1 beran a 20 jehňat. V průběhu sledování byly provedeny čtyři odběry a to 19. dubna, 31. května, 29. června a 22. října. Poté byly zjištěné hodnoty porovnány s literaturou a se světovými hodnotami. Při hodnocení nebyly zjištěny významné rozdíly ve fyziologických parametrech jehňat suffolk a šumavka. Mírně se lišily hodnoty leukocytů, lymfocytů a granulocytů. V závislosti na stáří jsou zřejmé změny metabolického profilu, např. jehňata mají vyšší hodnotu hemoglobinu. Sezonní vliv se projevil, jelikož u odběru 22. října byly naměřeny vyšší hodnoty v obsahu hemoglobinu, leukocytů a močoviny.
|
|
| |
|
|
Chov plemene suffolk v horských oblastech
KOŘÁN, Matěj
Cílem diplomové práce bylo zjištění vlivu nadmořské výšky na reprodukční a produkční ukazatele plemene suffolk. Byly porovnány dvě farmy s rozdílnou nadmořskou výškou od roku 2016 do roku 2020. Ve sledovaném období byly vyhodnoceny reprodukční ukazatele na základě vypočítaných průměrných hodnot plodnosti, odchovu, oplodnění, živé hmotnosti při narození a u všech ukazatelů byl zjištěn vliv nadmořské výšky. Z produkčních ukazatelů byly vyhodnoceny rozdíly mezi podniky v jednotlivých letech u hmotnosti ve 100 dnech, výška svalu ve 100 dnech, výška podkožního tuku ve 100 a průměrného denního přírůstku. Statisticky významný rozdíl byl nejvíce pozorován v roce 2019, a to u výšky podkožního tuku ve 100 dnech.
|
|
|
Vyhodnocení masné užitkovosti u vybraných plemen ovcí
MAZOUROVÁ, Nikola
V horských a podhorských oblastech je chov ovcí velice vhodným zemědělským odvětvím. Stále přibývá na jeho oblibě a jeho nesmírnou výhodou je, že ovce vypásají pozemky i v těžko dostupných oblastech, čímž přispívají k údržbě krajiny. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení masné užitkovosti dvou vybraných masných plemen ovcí ve vybraném chovu. Jednalo se o plemena suffolk a charollais. Pro dosažení tohoto záměru byl využit soubor dat získaných z databáze kontroly užitkovosti ze SCHOK (Svazu chovatelů ovcí a koz), na základě kterých byla vyhodnocena masná užitkovost. Konkrétně šlo o průměrné denní přírůstky, hmotnost ve 100 dnech, výšky svalu a tuku ve 100 dnech. Následně byly zjištěné údaje porovnány s literaturou a s údaji s celorepublikovým průměrem z KU (kontroly užitkovosti).
|
|
|
Vyhodnocení produkčních vlastností ovcí plemene suffolk a charollais v ekologickém chovu
VOSTŘÁKOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce je vyhodnocení produkčních vlastností dvou plemen - suffolk a charollais. Data k vyhodnocení vlastností byla získána z kontroly užitkovosti od roku 2016 - 2019, a poté srovnána s celorepublikovými výsledky. Práce se zejména zaměřuje na plodnost, oplodnění, odchov, počet ovcí v reprodukci, intenzitu, vyhodnocení růstové schopnosti jehňat po narození, úhyn jehňat a rozdíly v počtu ovcí s jedináčky, dvojčaty, trojčaty a čtyřčaty. Nejnižšího oplodnění u obou plemen bylo dosaženo v roce 2016 . U plemene suffolk bylo v roce 2016 průměrné oplodnění 94,1 %. U plemene charollais bylo v roce 2016 procento oplodnění 97,2 %. Ve srovnání s celorepublikovými výsledky je průměrné oplodnění na Farmě Bočan vyšší u plemene suffolk o 4,9 %. Průměrná plodnost na obahněnou ovci od roku 2016 - 2019 u plemene suffolk byla 147,4 %. U plemene charollais byla za sledované období průměrná plodnost 159,3 %. Průměrná intenzita byla u plemene suffolk 142,5 %. Nejnižší intenzita byla v roce 2016 - 129,4 %. Nejvyšší intenzity u plemene charollais bylo dosaženo v roce 2017 - 164,6 %. Další pozorovanou hodnotou byly hmotnosti jehňat po narození a ve 100 dnech věku. Průměrná hmotnost jehňat plemene suffolk po narození u jehnic byla 2,87 kg, u beranů byla průměrná hmotnost 3,04 kg. Průměrná hmotnost v České republice za hodnocené období byla 3,1 kg. Nejnižší hmotnost ve 100 dnech u jehniček plemene suffolk byla v roce 2016 - 28,40 kg. Průměrná hmotnost beranů byla 30,49 kg. Nejnižší hmotnosti po narození u jehnic plemene charollais bylo dosaženo v roce 2019 - 2,89 kg. Nejvyšší hmotnost u beranů byla v roce 2018 - 3,27 kg. Průměrná hmotnost po narození se v České republice uvádí 3,3 kg. Dalším sledovaným parametrem byly úhyny jehňat. Nejvíce uhynulých jehňat u plemene suffolk byla v roce 2019 - 12 ks, u plemene charollais bylo nejvíce uhynulých jehňat v roce - 2018 - 25ks.
|
|
|
Hodnocení chovatelské úrovně a ekonomiky ovcí na rodinné farmě
JINDRÁK, Miloslav
Předmětem mé diplomové práce bylo zhodnotit chovatelskou úroveň a ekonomiku chovu ovcí na rodinné farmě. Vyhodnocení ukazatelů bylo sledováno na rodinné farmě Miloslava Jindráka. Shromažďování vstupních dat proběhlo v letech 2005 až 2008. Potřebná data byla získána z osobní evidence chovatele. Tato data byla následně porovnána s údaji z kontroly užitkovosti Svazu chovu ovcí a koz v České republice v příslušném roce. Diplomová práce sleduje a hodnotí reprodukční, produkční a ekonomické ukazatele sledovaného chovu.
|
|
|
Zhodnocení venkovské turistiky v okolí obce Lísek na Vysočině
Houdková, Marie
Tato bakalářská práce na téma Zhodnocení venkovské turistiky v okolí obce Lísek na Vysočině je rozdělena na několik částí. V první části se zabývá literárním přehledem s obecným popisem cestovního ruchu, venkovské turistiky a produktů venkovského cestovního ruchu. Následuje charakteristika obce Lísek a jejího okolí. Poté jsou popsány služby v obci (ubytování, stravování, doprava, agroturistické provozy) a doprovodné programy (cykloturistika, lyžařské trasy, turistické trasy, geocaching, společenské akce). Další kapitolu tvoří základní informace a SWOT analýza o rodinném ubytování v chalupě U Houdků. Na závěr této práce jsou zařazené návrhy na zlepšení venkovské turistiky v okolí obce Lísek týkající se našeho ubytování. Jedná se o zavedení podávání snídaní, provozování půjčovny kol a navržení vlastní agrofarmy s chovem ovcí.
|
|
|
Využití plemene suffolk v malochovu
Blažek, Matěj
V této bakalářské práci jsem se zabýval vlivy, které působí na růst a vývin a na ja-tečnou hodnotu jehňat plemene suffolk v malochovech. Z domácích i zahraničních citací vychází že nejdůležitějším vlivem je výživa, ale taktéž věk, pohlaví, četnost vrhu nebo plemeno. Berani mají lepší konverzi živin než ovce, jedináčci oproti dvojčatům či vícer-čatům dosahují lepšího růstu a jatečné hodnoty, ovce mají lepší a tučnější maso, než be-rani nebo kastráti, masná plemena dosahují nejlepších denních přírůstků a mají nejlepší jatečnou hodnotu. Součástí této práce je i návrh materiálu a metodiky pro sledování růstu a jatečné hodnoty, kterou jsem navrhl pro použití v malochovu na farmě pana Sysaly, kde bylo započato s vážením jehňat plemene suffolk v únoru 2019. V tomto vážení budu nadále pokračovat a výsledky předložím ve své diplomové práci.
|
|
|
Problematika chovu masných plemen ovcí
Picurová, Daniela ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Nohejlová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce byla zpracována formou literární rešerše na základě dostupných odborných literárních zdrojů. Zabývala se souhrnem aktuálních poznatků týkajících se chovu masných plemen ovcí, který se od roku 1990 stále více rozvíjí.
V úvodu byla stanovena struktura plemen ovcí chovaných v České republice a jejich zařazení dle směru užitkovosti. Práce byla zaměřena na masná plemena ovcí, z nichž ta nejvýznamnější byla detailněji charakterizována. V rámci problematiky byly definovány jejich užitkové vlastnosti. Největší část byla věnována masné užitkovosti a reprodukci, která ovlivňuje ekonomiku chovu.
Dalším cílem bylo detekovat základní faktory, které ovlivňují reprodukční i produkční vlastnosti. Podle poznatků z odborných zdrojů bylo zjištěno, že průkazné vlivy na živou hmotnost jehňat při narození a jejich růstové schopnosti, měla plemenná příslušnost, pohlaví a četnost jehňat ve vrhu a způsob výkrmu. Neprůkazný vliv měla tělesná kondice matek sledována v různých fázích březosti. Naproti tomu živá hmotnost matek, věk matek a sezóna připouštění měla významný vliv na životaschopnost jehňat a růstové schopnosti jehňat a tím i na ekonomiku chovu. Na základě dostupných literárních zdrojů se zdá být zajímavá problematika raného zapouštění jehnic, tedy kategorie, která dosud nebyla dostatečně sledována. Proto by bylo potencionálně zajímavé se touto problematikou dále zabývat.
|
host ::
RSS.