Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nietzscheho vůle k moci
Štolc, Jaroslav ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na potenciální vztahy mezi filosofií Friedricha Nietzscheho a ideologií nacismu. S přístupem, který zdůrazňuje komplexnost a široký rozměr tohoto problému, se práce snaží analyzovat Nietzscheho texty a interpretovat je v kontextu nacistické ideologie. Práce je strukturována do čtyř kapitol, které se zaměřují na Nietzscheho filosofické koncepty, etiku, kritické pohledy na jeho filosofii od jiných autorů a politické aspekty jeho etiky. Klíčovým bodem je Nietzscheho etika a její potenciální souvislosti s nacismem. Tato práce se pokouší poskytnout hlubší a objektivnější pohled na Nietzscheho filosofii, a tím přispět k lepšímu chápání jeho díla a možných souvislostí s nacistickou ideologií.
Člověk v prostoru, prostor v člověku. Procházka městem jako manifestace prostorovo-pobytového celku, chápaného za pomoci principu dějinného vědomí
Černá, Hana ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
V rámci této práce je kladen důraz na vztah člověka a prostoru, jež je utvářen momentem jejich setkání. Cílem práce je vystižení vztahu prostoru a člověka v existenciálním rozměru vzájemného utváření a utváření se, které se děje nepřetržitě v podobě hermeneutické spirály. Výsledkem této práce je pokus o smazání potřeby objektovo-subjektové terminologie, v rámci problematiky vztahu člověka a prostoru, za pomoci aplikace principu dějinného vědomí. Na příkladu procházky pražskou ulicí je manifestován pojem žitý prostor, ve významu vztahu člověka a prostoru, ve kterém člověk a prostor nefigurují jako oddělené jednotky, ale jako neustále se měnící celek. Klíčová slova člověk, hermeneutický kruh, objektivismus, pohyb, princip dějinného vědomí, procházka, prostor, subjektivismus, vzpomínka, vztah
Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny
Richterová, Klaudie ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Název práce: Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny Vedoucí práce: doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D. Vypracovala: Klaudie Richterová Abstrakt v českém jazyce Minulé století zaznamenalo nárůst zájmu o blaho zvířat a jedním z čelních představitelů tohoto hnutí zůstává filosof Peter Singer. Jeho teorie říká, že zvířata mají své vlastní zájmy stejně jako lidé, neboť jsou schopna pociťovat slast a strast. Na základě tohoto předpokladu hovoří o principu rovného zohlednění zájmů. Nicméně tento princip zahrnuje pouze zvířata a lidské bytosti. Moderní výzkum však prokázal, že lidé a zvířata nejsou jedinými citlivými bytostmi na Zemi. Rostliny nejsou pouze trpné předměty ve vegetativním stavu. Podle současných výzkumů jsou rostliny aktivními jedinci, kteří spolu navzájem komunikují, mají svůj vlastní systém sebeobrany a konečně i vlastní způsob života. V souvislosti s těmito novými vědeckými poznatky bychom měli rostliny zahrnout do principu rovného zohlednění zájmů, pokud nechceme být zastánci druhové nadřazenosti.
Toni Morrison's Sula: Individuality as the Driving Element in the Development of the Society
Mazourková, Tereza ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce vychází z románu Toni Morrisonové Sula a soustředí se na vzájemný vztah jednotlivce a společnosti. Skládá se ze dvou hlavních částí, z nichž první se věnuje některým aspektům americké černošské komunity a druhá jednotlivým postavám zmíněného románu. Tato část popisuje také vztahy mezi těmito a dalšími postavami v rámci Morrisonovou popisované černošské komunity Bottom na pozadí zákonitostí tehdejší americké společnosti. Základním východiskem práce je člověk jako individualita se všemi možnými aspekty své osobnosti, podílející se na vývoji společnosti a udávající její směr. Vztah mezi jedincem a společností je zde nahlížen dialekticky - na jedné straně jsou to konkrétní individuality, které se podílejí na vývoji společnosti a jejích posunech, bourají ustálené stereotypy a narušují dogmata, na druhou stranu jsou právě tito jednotlivci tlumeni a limitováni ve jménu správného fungování společnosti. Primární tezí této práce je předpoklad, že jedinec jako podněcující element je nezbytný pro společnost a její neustálý vývoj. Převládajícím a trvalým pohledem na lidskou existenci zůstává subjektivismus. Klíčová slova: člověk, pohlaví, rasa, společnost, subjektivismus, womanism.
Filosoficko-metodologické problémy ekonomie: projekt ekonomické fenomenologie
Svoboda, Miroslav ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent) ; Klamer, Arjo (oponent)
Díky novým poznatkům kognitivních věd byla v posledních letech otřesena úloha ekonomického přístupu k lidskému chování. V ekonomii tak lze určit dva metodologické směry: objektivistický přístup, který upřednostňuje metody přírodních věd, a subjektivistický přístup, pro něhož je východiskem teleologická struktura lidského jednání. Podle předkládané práce dochází ke zpochybnění subjektivistického postoje a jeho degradaci na pouhou instrumentalistickou pomůcku proto, že tento postoj staví na nerozvinuté verzi teleologické struktury. Je zapotřebí provést hlubší realistickou analýzu, což je úlohou ekonomické fenomenologie: ta identifikuje neměnné pragmatické struktury lidského jednání, a to v různých stupních jejich anonymity. Bude-li ekonomický přístup patřičně založen na těchto strukturách, ukáže se, že teorie racionální volby i teorie omezené racionality jsou slučitelné. Liší se totiž jen ve stupni anonymity, nicméně všechny náležejí do oboru (subjektivistického) ekonomického přístupu k lidskému chování. Ekonomická fenomenologie rovněž nabízí řešení fenoménu nekonsistence lidského jednání, který dokládají kognitivní vědy a prokazují jím lidskou iracionalitu. Předkládaná práce ukazuje, že pokud je analýza situace volby korektně postavena na popisu z pohledu rozhodujícího se subjektu, žádnou nekonsistenci vykázat nemusíme. Konsistence je totiž pouze záležitostí myšlení, nikoli jednání. Pro její zjištění je tudíž nutno provést konceptuální analýzu lidského myšlení. Předkládaná práce přináší příklad takové analýzy. Soustředí se na fenomén "já" a vypracovává koncept jeho horizontovosti. S pomocí tohoto konceptu pak vyvozuje existenci nekonsistence lidského chování, a to jako přirozenou vlastnost našeho pobývání na světě. Nekonsistence lidského chování je pragmatickou strukturou lidského jednání, a dokonce ji člověk sám může mít pod částečnou intencionální kontrolou.
Essays on Economic Behaviour
Hudík, Marek ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavlík, Ján (oponent) ; Boettke, Peter (oponent)
Hlavní tezí těchto esejů je, že existuje rozdíl mezi společenskými a psychologickými fenomény a tedy že společenské vědy nejsou vědami behaviorálními. Kapitola 1 představuje fundamentální problém teorie racionální volby ("Macaulayův problém"), podle kterého je teorie buď empirická a chybná nebo je pravdivá, avšak bez empirického obsahu. Jsou představena a kritizována různá řešení tohoto problému. Je argumentováno, že problému se lze vyhnout přijetím teze, že teorie racionální volby nevysvětluje chování. Byla vytvořena, aby vysvětlila klesající individuální poptávku a její rozšíření do behaviorálních věd je neoprávněné. Kapitola 2 ukazuje rozdíl v interpretaci racionality v rámci teorie volby na jedné straně a v rámci poptávkové teorie na straně druhé. Je ukázáno, že teorie volby musí vycházet ze způsobu klasifikace jednajícího jedince, kdežto poptávková teorie z klasifikace pozorovatele. Kapitola 3 aplikuje tento argument na problém indiference ("Nozickův problém"): je argumentováno, že teorie volby musí být založena na ostrém uspořádání alternativ, neboť indiference mezi alternativami je zahrnuta již v samotném jejich popisu. Rozdíl mezi vnímáním jednajícího jedince a objektivním vztahem mezi cenou a kvantitou statků vtěleném v poptávkové funkci, je dále zkoumán v kapitole 4 na příkladu rothbardovské teorie poptávky. Je ukázáno, že zákon mezního užitku formulovaný v subjektivních (tj. relevantních pro spotřebitele) jednotkách neimplikuje nerostoucí poptávku. Kapitola 5 je komplementární k předchozí a pokouší se zodpovědět otázku, zda je koncept mezního užitku kompatibilní s ordinalismem. Závěrečná kapitola 6 diskutuje rozdíl mezi behaviorálními vědami a ekonomií na metodologické úrovni. Je zde navrženo, že rozdíl lze vhodně popsat pomocí Popperových konceptů "Svět 2" a "Svět 3".
Masarykova kritika subjektivismu a jeho pojetí objektivismu
Olšovský, Jiří
Článek se zabývá problémem subjektivismu a objektivismu u T.G. Masaryka. Podle Masaryka se rozumný člověk drží kritického objektivismu a realismu. Připouští pouze určité "prvky subjektivní".

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.