|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Indiánský zákon z roku 1876, jenž ve své relativně nezměněné podobě platí již téměř 140 let, je základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti prvních národů a jejich postavení v rámci Kanady. Byť je dlouhodobě kritizován jako diskriminační, chrání zvláštní postavení této skupiny původních obyvatel v kanadské společnosti. S prohlubujícími se socio- ekonomickými problémy původních obyvatel sílí hlasy volající po změně tohoto zákona. První národy pak především žádají uplatnění svého ústavně zakotveného práva na sebeurčení v rámci jakékoliv budoucí právní úpravy. Současná konzervativní vláda Stephena Harpera naproti tomu klade důraz zejména na soběstačnost a finanční odpovědnost původních obyvatel. Legislativní kroky, jež konzervativci zřídka konzultují se samotnými zástupci původních obyvatel, sledují obecné priority Harperovy vlády založené na principech tržní ekonomiky a nereflektují požadavek na sebeurčení a samosprávu indiánských komunit. Protestní hnutí Idle No More založené v roce 2012 v reakci na některé Harperovy zákony týkající se původních obyvatel bojuje za indiánská práva a ochranu přírody neodmyslitelně spjaté s identitou původních obyvatel. Cílem této diplomové práce je analyzovat odlišné pohledy na právní zakotvení původního obyvatelstva v Kanadě, které v případě prvních...
|
|
|
Přístup ke střelným zbraním v Kanadě během vlády premiéra Stephena Harpera (2006-2015)
Sochor, Jan ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá změnou argumentu v přístupu ke střelným zbraním během období vlády premiéra Harpera. Přístup ke střelným zbraním v Kanadě si prošel významnými změnami napříč staletími. Až do 90. let. 20. století byly zákony o střelných zbraních reaktivní a odpovídaly na události tehdejší doby. Změna přístupu ke střelným zbraním nastává za konzervativní vlády premiéra Harpera. Od té doby bezpečnostní otázka celého přístupu ke střelným zbraním tak začíná být upozaďována na úkor otázky finanční, neboť přísné zákony na kontrolu střelných zbraní ve společnosti s sebou přinesly i velké finanční náklady. Metoda použitá v této práci využívá obsahové analýzy jednotlivých projevů poslanců v kanadském parlamentu s přihlédnutím i na jiné primární zdroje v podobě oficiálních statistik a zákonů. První část práce se zaměřuje na přístup ke střelným zbraním v období od roku 1867 do nástupu Stephena Harpera v roce 2006. Tato kapitola také poukazuje na reaktivnost a bezpečnostní důvody, proč byly jednotlivé zákony zaváděny. Druhá kapitola práce pak porovnává jednotlivé vybrané projevy poslanců s cílem prokázání základní výzkumné otázky této práce, tedy: Nahradil finanční argument u Konzervativní strany ve sledovaném období argument bezpečnostní v přístupu ke střelným zbraním? Bakalářská práce došla k...
|
|
|
Přístup ke střelným zbraním v Kanadě během vlády premiéra Stephena Harpera (2006-2015)
Sochor, Jan ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá změnou argumentu v přístupu ke střelným zbraním během období vlády premiéra Harpera. Přístup ke střelným zbraním v Kanadě si prošel významnými změnami napříč staletími. Až do 90. let. 20. století byly zákony o střelných zbraních reaktivní a odpovídaly na události tehdejší doby. Změna přístupu ke střelným zbraním nastává za konzervativní vlády premiéra Harpera. Od té doby bezpečnostní otázka celého přístupu ke střelným zbraním tak začíná být upozaďována na úkor otázky finanční, neboť přísné zákony na kontrolu střelných zbraní ve společnosti s sebou přinesly i velké finanční náklady. Metoda použitá v této práci využívá obsahové analýzy jednotlivých projevů poslanců v kanadském parlamentu s přihlédnutím i na jiné primární zdroje v podobě oficiálních statistik a zákonů. První část práce se zaměřuje na přístup ke střelným zbraním v období od roku 1867 do nástupu Stephena Harpera v roce 2006. Tato kapitola také poukazuje na reaktivnost a bezpečnostní důvody, proč byly jednotlivé zákony zaváděny. Druhá kapitola práce pak porovnává jednotlivé vybrané projevy poslanců s cílem prokázání základní výzkumné otázky této práce, tedy: Nahradil finanční argument u Konzervativní strany ve sledovaném období argument bezpečnostní v přístupu ke střelným zbraním? Bakalářská práce došla k...
|
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Diskuze týkající se často kritizovaného Indiánského zákona z roku 1876 - základního právního předpisu upravujícího práva a povinnosti prvních národů a jejich specifického postavení v rámci Kanady - se zintenzivňuje v důsledku přetrvávajících socioekonomických problémů původních obyvatel. Zatímco předchozí kanadská vláda v čele se Stephenem Harperem zdůrazňovala soběstačnost a finanční odpovědnost, první národy požadují potvrzení jejich ústavního práva na sebeurčení a samosprávu v jakékoliv legislativní změně. Tato práce analyzuje různé reformní návrhy na změnu Indiánského zákona a jejich možný dopad na status prvních národů. Zaměřuje se na politické postoje Harperovy vlády k otázkám týkajícím se původních obyvatel a reakci prvních národů na přístup federální vlády. Zvláště pak analyzuje představy a požadavky hnutí Idle No More, které vzniklo na protest proti některým legislativním návrhům Harperovy vlády. Autorka práce dochází k závěru, že jakákoliv snaha změnit nepříznivou situaci původních obyvatel v Kanadě by byla při nejmenším problematická vzhledem k nesouladu představ konzervativní vlády a prvních národů o tom, jak reformovat Indiánský zákon a jakým způsobem vynutit dodržování práva původních obyvatel na sebeurčení.
|
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Indiánský zákon z roku 1876, jenž ve své relativně nezměněné podobě platí již téměř 140 let, je základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti prvních národů a jejich postavení v rámci Kanady. Byť je dlouhodobě kritizován jako diskriminační, chrání zvláštní postavení této skupiny původních obyvatel v kanadské společnosti. S prohlubujícími se socio- ekonomickými problémy původních obyvatel sílí hlasy volající po změně tohoto zákona. První národy pak především žádají uplatnění svého ústavně zakotveného práva na sebeurčení v rámci jakékoliv budoucí právní úpravy. Současná konzervativní vláda Stephena Harpera naproti tomu klade důraz zejména na soběstačnost a finanční odpovědnost původních obyvatel. Legislativní kroky, jež konzervativci zřídka konzultují se samotnými zástupci původních obyvatel, sledují obecné priority Harperovy vlády založené na principech tržní ekonomiky a nereflektují požadavek na sebeurčení a samosprávu indiánských komunit. Protestní hnutí Idle No More založené v roce 2012 v reakci na některé Harperovy zákony týkající se původních obyvatel bojuje za indiánská práva a ochranu přírody neodmyslitelně spjaté s identitou původních obyvatel. Cílem této diplomové práce je analyzovat odlišné pohledy na právní zakotvení původního obyvatelstva v Kanadě, které v případě prvních...
|
|
|
Cultural diplomacy of Canada
Polachová, Barbora ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
V současné době globalizace, kdy kulturní diplomacie neodmyslitelně patří k nástrojům tzv. měkké síly zahraniční politiky, je relevantní zkoumat postavení kulturní diplomacie v agendě zahraničních politik národních států. Cílem této diplomové práce je zhodnotit přístup kanadské vlády ke kulturní diplomacii od 90. let minulého století do současnosti. Kanadské hodnoty a kultura se v roce 1995 staly jedním z tří základních pilířů kanadské zahraniční politiky, autorka se proto snaží zmapovat, zda-li se kulturní diplomacie stala v této době i koherentním a strategickým nástrojem kanadské zahraniční politiky . Za pomoci analýzy nástrojů kanadské kulturní diplomacie liberálních vlád Jeana Chrétiena, Paula Martina a současné konzervativní vlády Stephena Harpera práce hledá odpověď na otázku, nakolik jsme svědky postupného opouštění konceptu kulturní diplomacie jako nástroje měkké síly za Harperovy administrativy. Pomocí rešerše vládních dokumentů, analýzy zdrojů a programů kulturní diplomacie a za pomoci rozhovorů s důležitými vládními úředníky autorka dochází k závěrům, že z finančních a organizačních důvodů kulturní diplomacie nebyla používána jako strategický nástroj vedení kanadské zahraniční politiky až do třetího volebního období premiéra Jeana Chrétiena v roce 2000 a teprve poté je možné hovořit o...
|
host ::
RSS.