|
|
Seiðr
Šebetovská, Michaela ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
SEIÐR Michaela Šebetovská AAAABSTRAKTBSTRAKTBSTRAKTBSTRAKT Tato práce pojednává o seiðu, staroseverské magicko-věštecké technice, některými badateli přirovnávané k šamanským rituálům. Je kladen důraz na primární prameny a informace z nich. I přes jejich častou zlomkovitou a neurčitou povahu je součástí této práce pokus o jejich shrnutí do přehledného celku, aby tak bylo čtenáři ve stručnosti předestřeno, co o seiðu říkají staroseverské texty. Rozebrány jsou bytosti provádějící tuto techniku, jejich vzhled, místo ve společnosti, vybavení a podmínky potřebné k provedení seiðu a také účel, za nímž byl konán. Poznatky jsou následně v práci využity k interpretacím a podrobnějším rozborům některých aspektů seiðu.
|
|
|
Náboženství a humor: Komické vrstvy ve staroseverských náboženských textech a jejich vztah k oficiálnímu náboženství
Michalíková, Jana ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Práce se zabývá humornými vrstvami eddické mytologické poezie, konkrétně Lokiho pře, Písně o Hárbarðovi a Písně o Þrymovi, a jejich vztahem k staroseverskému náboženství. Komické, zdánlivě až blasfemické písně byly v minulosti vykládány jako projev kritiky náboženského systému či, vhledem k nemožnosti přesné datace jejich vzniku, jako plod pozdního, již úpadkového pohanství, nebo dokonce jako křesťanská satira tohoto náboženství. Tato práce ukazuje, že takové interpretace nejsou nutné a že komické eddické písně mohly existovat jako funkční součást staroseverského náboženství. Upozorňuje na spřízněnost kategorie náboženského humoru s kategorií chaosu a následně prezentuje rozličné teorie, převážně z oblasti antropologie náboženství, které ukazují, že konfrontace řádu s chaosem může být pro náboženství žádoucí praktikou a že humor slouží jako vhodný prostředek k jejímu vyvolání. Druhá část práce se soustřeďuje na konkrétní eddické písně. Podrobně analyzuje jejich komické vrstvy a možnosti jejich funkce v rámci staroseverského náboženství na pozadí dobového chápání piety a blasfémie. Uvádí je do spojitosti s tradicí ritualizovaných verbálních duelů a dalších sociokulturních souvislostí, a prezentuje tak kontext, v němž mohly fungovat jako integrální a funkční prvek staroseverského náboženství.
|
|
|
Seiðr
Šebetovská, Michaela ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
SEIÐR Michaela Šebetovská AAAABSTRAKTBSTRAKTBSTRAKTBSTRAKT Tato práce pojednává o seiðu, staroseverské magicko-věštecké technice, některými badateli přirovnávané k šamanským rituálům. Je kladen důraz na primární prameny a informace z nich. I přes jejich častou zlomkovitou a neurčitou povahu je součástí této práce pokus o jejich shrnutí do přehledného celku, aby tak bylo čtenáři ve stručnosti předestřeno, co o seiðu říkají staroseverské texty. Rozebrány jsou bytosti provádějící tuto techniku, jejich vzhled, místo ve společnosti, vybavení a podmínky potřebné k provedení seiðu a také účel, za nímž byl konán. Poznatky jsou následně v práci využity k interpretacím a podrobnějším rozborům některých aspektů seiðu.
|
|
|
Útgardaloki v kontextu eddické mytologie
Miechová, Martina ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou a interpretací postavy Útgarðalokiho na základě eddické mytologie, jejíž je součástí. Úvodní kapitola se zaměřuje na primární prameny a sekundární literaturu, shrnující především výsledky předchozího bádání, pomocí nichž je práce zčásti strukturována. Výchozím primárním textem je mýtus o Ϸórově cestě k Útgarðalokimu, obsažený v Mladší Eddě Snorriho Sturlusona. Přihlédnuto je i k dalším verzím tohoto vyprávění, díky kterým je možno co nejúplněji rekonstruovat obraz této postavy se zvýrazněním jejích doplňujících se aspektů, což je náplní druhé kapitoly práce. Mezi tyto verze jsem zařadila Snorriho paralelní mýtus o Þórově cestě ke Geirrøðovi, vyprávění Saxona Grammatika o Geruthovi a Utgarthilokovi v jeho Činech Dánů, k ságové literatuře se řadící Příběh o Ϸorsteinu Bœjarmagnovi a v menší míře využitou skaldskou báseň Þórsdrápu. Třetí a čtvrtá kapitola představuje komparaci Útgarðalokiho s jinými mytologickými postavami, které s ním sdílejí mnohé společné prvky, s Óðinem a Lokim. V závěru pak pomocí aplikace Lévi-Straussovy metody strukturální analýzy prezentuji vlastní pojetí Útgarðalokiho jako prostředkujícího prvku mezi výše uvedenými dvěma božstvy. KLÍČOVÁ SLOVA: Staroseverské náboženství, Útgarðaloki, Óðinn, Loki, eddická mytologie, strukturální analýza
|
host ::
RSS.