|
|
Vývoj vztahů Evropské unie s Albánií a Černou Horou od obnovení černohorské nezávislosti do konce roku 2017
Pechanová, Andrea ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem vztahů Evropské unie jak s Černou Horou, tak s Albánií. Vzhledem k unijní snaze zakládat programy, které pomáhají celému regionu post- jugoslávských republik, které nejsou členy Unie, práce se okrajově dotýká i témat ostatních států západního Balkánu. Časově je práce situována do období let 2006-2017, ale má i podkapitoly věnující se vývoji v částech regionu již v průběhu 90. let 20. století. Práce zkoumá oficiální zprávy orgánů Evropské unie, zvláště pak zprávy o pokroku každé ze sledovaných zemí publikované Evropskou komisí. Mimo jiné se práce zaobírá popisem procesu přijímání členských států do Unie a také vysvětlením postupu, kterým probíhají přístupová jednání Evropské unie s kandidátskými státy. V práci jsou monitorovány změny v zákonech a ve způsobech fungování států Černé Hory a Albánie. Těchto proměn bylo dosahováno na základě doporučení Evropské unie, která jsou vydávána pro to, aby se státy přibližovaly zákonům členských států Evropské unie.
|
|
|
Strategie vstupu Chorvatska do Evropské Unie
Merdita, Hana ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Více než dvacet let po prohlášení nezávislosti se Chorvatsko chystá na druhý největší krok ve své historii-vstup do Evropské unie. Evropská unie, nejvýznamnější hráč ve světovém obchodě, uznala Chorvatsko jako spolehlivého partnera pro budoucí členství. Chorvatsko se tak 1. července 2013 stane členským státem Evropské unie. Chorvatsko pocítilo mnohé překážky na cestě k Evropské unii, ve snaze sladit svůj systém s obsažnou legislativou EU. Cílem této práce je tedy kompletně analyzovat chorvatskou cestu k Evropské Unii a na této bázi formulovat doporučení pro další rozvojový proces nejen Chorvatska, ale i zbývajících kandidátských zemí Evropské Unie.
|
|
|
Transformace západního Balkánu se zvláštním důrazem na roli Stabilizačního a asociačního procesu
Řehořová, Veronika ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent) ; Lipková, Ludmila (oponent) ; Brož, Martin (oponent)
Doktorská dizertační práce zkoumá měnící se vztahy zemí západního Balkánu (ZB) a Evropské unie (EU) na pozadí jejich probíhající transformace. Západním Balkánem se označuje skupina států, které nebyly součástí tzv. východního rozšíření, avšak postupně také směřují k branám EU. Mezi nimi rozlišuje EU přistupující zemi Chorvatsko, kandidátské státy (Černá Hora, FYROM, Srbsko) a tzv. potenciálně kandidátské státy (Albánie, BaH, Kosovo). Všechny tyto státy jsou součástí Stabilizačního a asociačního procesu, který v současnosti tvoří srdce politiky rozšiřování EU a je v centru zkoumání této práce. Dizertace také poskytuje přehled dosavadního rozšiřování EU a uvádí a využívá teoretické koncepty rozšiřování (EU). Kapitola zabývající se transformačními procesy v zemích ZB je také teoreticky ukotvena. Hypotézy jsou ověřovány především pomocí výsledků transformace, hodnocení Kodaňských kritérií Evropskou komisí a za pomoci statistických metod (analýza hlavních komponent a shluková analýza) na základě rozsáhlé datové baterie ekonomických a demografických ukazatelů.
|
|
|
CEFTA in Balkans: possible contribution to the EU association process
Vinczlérová, Veronika ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Řehořová, Veronika (oponent)
Práce se zabývá problematikou působení integrace CEFTA na Balkáně. Cílem bakalářské práce je analyzovat úlohu CEFTA v procesu možného budoucího rozšiřování EU a tím zhodnotit jakým způsobem a zda li vůbec nová CEFTA 2006 mění a posouvá země západního Balkánu blíž k jejich potenciálnímu členství ve struktuře Evropské unie. Hlavní linii práce tvoří rozbor obchodního a institucionálního prostředí současných členských států CEFTA a jejich plnění cílů Stabilizačního a asociačního procesu EU prostřednictvím Středoevropské dohody o volném obchodě.
|
host ::
RSS.