|
|
Francie a projekt Středomořské unie
Brezinová, Zuzana ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem, které je pro české prostředí poměrně nezvyklé, a to Středomořskou unií. Projekt Středomořské unie byl poprvé představen francouzským prezidentským kandidátem, Nicolas Sarkozym, jako součást jeho volební kampaně v r. 2007 v Toulonu. Nová Unie se měla stát zlomem v euro-středomořských vztazích, vyvarovat se předchozích chyb a nabídnout středomořským státům opravdové partnerství založené na vzájemné rovnosti, respektu a společných hodnotách. Tyto ambiciózní cíle však zůstaly, stejně jako v případě Euro-středomořského partnerství z r. 1995, nenaplněny a Sarkozyho iniciativa se stala pouhým pokračováním euro-středomořského neúspěchu. Cílem této práce, která je koncipována jako případová studie s komparativními prvky, je analyzovat hlavní problematické body Sarkozyho návrhu i jeho evropeizované podoby, tedy Unie pro Středomoří, a poukázat na motivy a zájmy, jež ovlivnily její finální podobu. Součástí je také komparace s Barcelonským procesem, která umožňuje sledovat paralely ve vývoji obou iniciativ i jejich následné dopady na euro-středomořské vztahy. Práce vychází ze sekundárních pramenů, které doplňuje, neméně podstatná analýza, klíčových dokumentů a projevů, z níž je patrný rozdíl mezi oficiální rovinou a praktickou politikou. Závěr pak neslouží jen jako pouhé...
|
|
|
Francie a projekt Středomořské unie
Brezinová, Zuzana ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem, které je pro české prostředí poměrně nezvyklé, a to Středomořskou unií. Projekt Středomořské unie byl poprvé představen francouzským prezidentským kandidátem, Nicolas Sarkozym, jako součást jeho volební kampaně v r. 2007 v Toulonu. Nová Unie se měla stát zlomem v euro-středomořských vztazích, vyvarovat se předchozích chyb a nabídnout středomořským státům opravdové partnerství založené na vzájemné rovnosti, respektu a společných hodnotách. Tyto ambiciózní cíle však zůstaly, stejně jako v případě Euro-středomořského partnerství z r. 1995, nenaplněny a Sarkozyho iniciativa se stala pouhým pokračováním euro-středomořského neúspěchu. Cílem této práce, která je koncipována jako případová studie s komparativními prvky, je analyzovat hlavní problematické body Sarkozyho návrhu i jeho evropeizované podoby, tedy Unie pro Středomoří, a poukázat na motivy a zájmy, jež ovlivnily její finální podobu. Součástí je také komparace s Barcelonským procesem, která umožňuje sledovat paralely ve vývoji obou iniciativ i jejich následné dopady na euro-středomořské vztahy. Práce vychází ze sekundárních pramenů, které doplňuje, neméně podstatná analýza, klíčových dokumentů a projevů, z níž je patrný rozdíl mezi oficiální rovinou a praktickou politikou. Závěr pak neslouží jen jako pouhé...
|
|
|
Mezinárodní souvislosti projektu Středomořské unie
Vincentová, Romana ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tématem práce je projekt Středomořské unie, který navrhl v roce 2007 během francouzské prezidentské kampaně Nicolas Sarkozy. Práce podává ucelený obraz o středomořském regionu, který po celou svou historii stál díky svým jedinečným charakteristikám v popředí zájmů různých světových aktérů. Ti se především od konce 20. století snažili využít potenciálu Středomoří a zároveň zde nastolit stabilitu pomocí různých integračních seskupení a dalších projektů spolupráce. Nejkomplexnější projekt partnerství v rámci středomořského prostoru představoval Barcelonský proces započatý Evropskou unií v roce 1995. Barcelonský proces neboli Euro-středomořské partnerství však nedosáhl žádných znatelných výsledků, za hlavní překážku jeho úspěchu bývá považován izraelsko-palestinský konflikt. Důraz práce je pak kladen na nový projekt Středomořské unie, která by se měla ze všech předchozích, v mnoha ohledech neúspěšných, integračních snah ponaučit a pokusit se najít jinou cestu, která povede k dosažení stability a spolupráce zemí v regionu. Z projektu Středomořské unie vznikla v roce 2008 Unie pro Středomoří, která by měla co nejvíce navázat na Barcelonský proces. Nový přístup k integraci by přitom neměl spočívat ve stanovování obecných cílů, ale ve formulaci konkrétních cílů a jejich postupné implementaci, čímž by mohlo k jednotě v regionu přeci jen dojít. Největší hrozbu projektu v dnešní době však opět představují především složité politické otázky.
|
host ::
RSS.