Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The Serbian Orthodox Church's Engagement in Memory Politics of Post-2000 Serbia: Memory of Suffering and Resistance
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Aleksov, Bojan (oponent) ; Pavlaković, Vjeran (oponent)
Čím více jsou pozdně moderní společnosti roztříštěné, tím větší mají potřebu ukotvení v přítomnosti skrze minulost. Hledání kolektivní paměti jako předpokladu kolektivní sounáležitosti je obzvláště naléhavé ve světle společenské nejistoty, která rozkládá známé významové systémy. Církve, definované imperativem kontinuity, představují rezervoár paměti a poskytují velmi účinnou odpověď na takovou nejistotu. Náboženské instituce proto často využívají svůj paměťový potenciál k neustálému potvrzování svého veřejného významu v podmínkách pozdní modernity. Ve své disertační práci se věnuji motivacím, formám, strategiím a výsledkům působení Srbské pravoslavné církve (SPC) na poli politiky paměti po roce 2000. Skrze analýzu pramenů shromážděných pomocí metod multi-lokální etnografie (multi-sited ethnography) zkoumám aktivity SPC týkající se připomínání srbských hrdinných obětí druhé světové války. Tyto aktivity zasazuji do širšího procesu utváření paměti, který je rámován současnými možnostmi společensky přijatelného a zároveň ovlivňován dominantními rysy interakce mezi jednotlivými paměťovými aktéry. Druhá světová válka jakožto zlomová historická událost je předmětem interakce, jíž se účastní aktéři na různých úrovních produkce paměti, od lokální po nadnárodní a od vernakulární po oficiální, a odhaluje tak...
Postoj Srbské pravoslavné církve k režimu Slobodana Miloševiće: Ideál symfonie církve a státu versus realita.
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá v akademických kruzích doposud téměř nezpracovaným tématem postoje Srbské pravoslavné církve (SPC) k režimu Slobodana Miloševiće v letech 1987-2000. Konkrétně se věnuje roli konceptu symfonie jakožto pravoslavného ideálu uspořádání vztahů církve a státu v politice SPC vůči srbskému politickému vedení v tomto období. Práce nejprve osvětluje původ a podstatu tohoto konceptu a definuje modifikace, kterými v srbském prostředí postupně prošel. Za zásadní změnu oproti původnímu modelu symfonické interakce církve a politické moci autorka označila jeho rozšíření o národní aspekt a vytvoření organistické triády národa, církve a státu, která se stala charakteristickým rysem srbské pravoslavné teologie. Práce pak na základě analýzy diskurzu SPC ověřuje tezi, že symfonie církve a státu s přihlédnutím ke specifickým rysů, které v srbském prostředí získala, tvoří klíčový rámec, který ovlivňoval a do jisté míry stále ovlivňuje politiku SPC a její přístup ke konkrétní politické moci a režimu.
Vědomí vlastní svébytnosti u Srbů z Dalmácie. A rozvoj srbské státní myšlenky v Království Dalmácie v letech 1878 -1905
Slavík, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
(česky) Tématem mojí práce je přiblížení sporných otázek týkajících se národního vymezení srbské komunity v Dalmácii mezi lety 1878 až 1905. Jedná se o dílčí posouzení vztahu pra-voslavné církve a srbského národního hnutí v Dalmácii. Dále se práce zaměřuje na zformová-ní komunity římskokatolických Srbů a jejich vnitřní profilací. Zkoumán je rovněž srbský pří- stup k jejich konfliktu s Chorvaty v rámci Dalmácie. Práce má též přiblížit historiografické spory vedené na toto téma mezi chorvatskými a srbskými historiky. V práci se přibližuji okolnosti zformování srbského národního hnutí a vzniku samostatné politické srbské strany. Ve zvoleném období se věnuji v rámci strany prezentovanému přístupu k pravoslaví a přístupu vedení pravoslavné církve k vymezení srbské národní identity. Dále se zabývám římskokatolickými Srby a spornými otázkami s nimi spojenými. Zaměřil jsem se také na postoj srbské reprezentace k chorvatskému národnímu hnutí a vypo- řádání se s jeho nároky v rámci vlastního národního projektu. Zjistil jsem, že propojení mezi liberálním srbským národním hnutím a místním vedením pravoslavné církve bylo těsnější, než je běžně uváděno v odborné literatuře. V případě Srbů katolíků se mi podařilo přiblížit konflikt mezi jejich vírou a národní identitou, ale i jejich roli v místním...
Postoj Srbské pravoslavné církve k režimu Slobodana Miloševiće: Ideál symfonie církve a státu versus realita.
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá v akademických kruzích doposud téměř nezpracovaným tématem postoje Srbské pravoslavné církve (SPC) k režimu Slobodana Miloševiće v letech 1987-2000. Konkrétně se věnuje roli konceptu symfonie jakožto pravoslavného ideálu uspořádání vztahů církve a státu v politice SPC vůči srbskému politickému vedení v tomto období. Práce nejprve osvětluje původ a podstatu tohoto konceptu a definuje modifikace, kterými v srbském prostředí postupně prošel. Za zásadní změnu oproti původnímu modelu symfonické interakce církve a politické moci autorka označila jeho rozšíření o národní aspekt a vytvoření organistické triády národa, církve a státu, která se stala charakteristickým rysem srbské pravoslavné teologie. Práce pak na základě analýzy diskurzu SPC ověřuje tezi, že symfonie církve a státu s přihlédnutím ke specifickým rysů, které v srbském prostředí získala, tvoří klíčový rámec, který ovlivňoval a do jisté míry stále ovlivňuje politiku SPC a její přístup ke konkrétní politické moci a režimu.
Postoj Srbské pravoslavné církve k režimu Slobodana Miloševiće: Ideál symfonie církve a státu versus realita
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá v akademických kruzích doposud téměř nezpracovaným tématem postoje Srbské pravoslavné církve (SPC) k režimu Slobodana Miloševiće v letech 1987-2000. Konkrétně se věnuje roli konceptu symfonie jakožto pravoslavného ideálu uspořádání vztahů církve a státu v politice SPC vůči srbskému politickému vedení v tomto období. Práce nejprve osvětluje původ a podstatu tohoto konceptu a definuje modifikace, kterými v srbském prostředí postupně prošel. Za zásadní změnu oproti původnímu modelu symfonické interakce církve a politické moci autorka označila jeho rozšíření o národní aspekt a vytvoření organistické triády národa, církve a státu, která se stala charakteristickým rysem srbské pravoslavné teologie. Práce pak na základě analýzy diskurzu SPC ověřuje tezi, že symfonie církve a státu s přihlédnutím ke specifickým rysů, které v srbském prostředí získala, tvoří klíčový rámec, který ovlivňoval a do jisté míry stále ovlivňuje politiku SPC a její přístup ke konkrétní politické moci a režimu.
Vědomí vlastní svébytnosti u Srbů z Dalmácie. A rozvoj srbské státní myšlenky v Království Dalmácie v letech 1878 -1905
Slavík, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Chrobák, Tomáš (oponent) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tématem mojí práce je přiblížení sporných otázek týkajících se národního vymezení srbské komunity v Dalmácii mezi lety 1878 až 1905. Jedná se o dílčí posouzení vztahu pravoslavné církve a srbského národního hnutí v Dalmácii. Dále se disertace zaměřuje na zformování komunity římskokatolických Srbů a jejich vnitřní profilaci. Zkoumán je rovněž srbský přístup k jejich konfliktu s Chorvaty v rámci Dalmácie. Práce má též přiblížit historiografické spory vedené na toto téma mezi chorvatskými a srbskými historiky. V práci přibližuji okolnosti zformování srbského národního hnutí a vzniku samostatné politické srbské strany. Ve zvoleném období se věnuji v rámci strany prezentovanému přístupu k pravoslaví a přístupu vedení pravoslavné církve k vymezení srbské národní identity. Dále se zabývám římskokatolickými Srby a spornými otázkami s nimi spojenými. Zaměřil jsem se také na postoj srbské reprezentace k chorvatskému národnímu hnutí a vypořádání se s jeho nároky v rámci vlastního národního projektu. Zjistil jsem, že propojení mezi liberálním srbským národním hnutím a místním vedením pravoslavné církve bylo těsnější, než je běžně uváděno v odborné literatuře. V případě Srbů katolíků se mi podařilo přiblížit konflikt mezi jejich vírou a národní identitou, ale i jejich roli v místním srbsko-chorvatském...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.