|
|
Změny koncentrací organického uhlíku v povrchových vodách v pramenných oblastech
Špringerová, Pavla ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnami v koncentracích organického uhlíku (OC) v povrchových vodách v pramenných oblastech. V teoretické části je uvedena rešerše domácí a zahraniční odborné literatury a studium aktuálních publikovaných výsledků výzkumu dané problematiky. Pozornost je dávána na hledání možných faktorů variability OC, zejména landcover a půdní prostředí. Základní část práce tvoří výzkum v experimentálních pramenných povodí KFGG, konkrétně na horní Vydře, Blanici a Rolavě. Cílem práce je objasnit vztahy mezi koncentracemi organických látek a odtokem s ohledem na hydrologické extrémy. Dále je studován vliv velikosti povodí a různého landcoveru na variabilitu koncentrací a vztah s dalšími ukazateli biogeochemismu. Vztah OC a průtoku je kladný a ve většině povodí silný nebo velmi silný. Nejslabší vztah byl monitorován na profilech s největším zastoupením rašelinišť v povodí. V těchto povodích byly největší průměrné koncentrace OC stanoveny na podzim, v povodích s menším zastoupením rašelinišť je to v létě. Analýza srážko-odtokových událostí potvrdila kladnou závislost OC a průtoku. Zpoždění maxima koncentrací OC za maximem průtoku se pohybuje v rozmezí 3:50-11:20. Vliv na vyplavování OC do povrchových vod a variabilitu jeho koncentrací má zejména zapojení různých vrstev rašeliny do odtoku dle...
|
|
|
Hydrologické sucho v pramenných oblastech Krušných hor
Vlach, Vojtěch ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Změny v hydrologickém cyklu jsou jedním z očekávaných projevů klimatické změny. Pohoří střední Evropy ještě donedávna nebyla považována za oblasti, které by měly být ovlivněny nedostatkem vody. Nicméně poslední roky napovídají o zvyšujícím se riziku častějšího výskytu sucha právě i v těchto regionech, jež mají zásadní vliv na přísun vody do řek, které je odvodňují. Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v pramenných oblastech tří povodí v Krušných horách pro období 1967 až 2018. Hlavním cílem je porovnání charakteristik hydrologického sucha v povodí horní Svatavy, horní Rolavy a Načetínského potoka na základě dostupných hydrologických a klimatických dat. V souvislosti s tím si práce klade za dílčí cíl detekci dlouhodobých trendů ve výskytu sucha ve vybraných povodích. V neposlední řadě je kladen důraz na zhodnocení přírodních podmínek, zejména pak historickým a současným změnám krajinného pokryvu v zájmových povodích. Výsledky práce poukazují na výraznou změnu sezonality výskytu hydrologického sucha ve druhé polovině sledovaného období, kdy se nedostatkové průtoky koncentrují v rozmezí srpna a října. Dále byly zjištěny rostoucí trendy nedostatkových objemů v povodí horní Svatavy a Načetínského potoka. Povodí horní Rolavy vykazuje významné rozdíly ve výsledných hodnotách...
|
|
|
Kinetika vybraných herbicidů a jejich biodegradace v půdním a vodním prostředí
Šabršulová, Anna ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Stibal, Marek (oponent)
V České republice tři nejčastěji používané skupiny herbicidů (chloracetanilidy, triaziny a glyphosát) se řadí mezi látky, které jsou v povrchových vodách nalézány v největších koncentracích. Na základě jejich chemických vlastností tyto látky po aplikaci na zemědělská pole různě interagují s půdou a vodou a jsou dále vystavovány mnoha přírodním faktorům rovněž ovlivňující toto vzájemné působení. Adsorpční koeficient, rozpustnost ve vodním prostředí, srážky či drift různorodě působí na kinetiku těchto herbicidů a z nich vznikajících metabolitů. V rámci pohybů v půdě jsou mateřské látky zmíněných herbicidů aktivně biodegradovány pomocí mikroorganismů, které patři mezi nejúčinnější rozkladače v přírodě. Biodegradace je v půdním i vodním prostředí urychlována či zpomalována teplotou, vlhkostí, množstvím mikrobiálních společenstev a spoustou dalších environmentálních faktorů. Ačkoliv je mikrobiální degradace v půdním i vodním ekosystému efektivní, vznikají při ní metabolity, jejichž perzistence v prostředí je oproti mateřským látkám značně vyšší. Metabolity se do povrchových vod dostávají smyvem či vyplavováním z půd a mohou zde přetrvávat až desítky let v závislosti na chemických vlastnostech látky a přírodních podmínkách. Klíčová slova: povrchová voda, herbicidy, metabolity herbicidů, srážko-odtokový...
|
|
|
Analýza srážko-odtokového režimu v povodí Slatinného potoka (Krušné hory)
Buková, Eva ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Analýza srážko-odtokového režimu v povodí Slatinného potoka (Krušné hory) ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá charakteristikou odtokového režimu Slatinného potoka, který se nachází na severozápadě České republiky v Krušných horách. Část práce je věnována obecné fyzicko-geografické charakteristice, jejíž součástí jsou i hydrografické poměry povodí. Hlavním cílem práce bylo zpracování a analýza hydrologických dat získaných z experimentálního monitoringu prováděného katedrou fyzické geografie a geoekologie PřF UK. Tato data byla nejprve homogenizována a doplněna o chybějící hodnoty. Z upravených dat vodních stavů byly pomocí konsumpční křivky odvozeny průtoky. Pro analýzu srážko-odtokového režimu byly využity základní statistické metody používané v hydrologii. Součástí práce je také rozbor průběhu vybraných extrémních odtokových situací Slatinného potoka. Klíčová slova: srážko-odtokový režim, variabilita odtoku, průtoky, Slatinný potok
|
|
|
Možnosti hodnocení variability odtoku v experimentálních povodích na Šumavě
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je na základě rešerše vytvořit přehled možných ukazatelů variability odtoku a možností, jak pomocí nich vzájemně porovnat více povodí s různými vlastnostmi. Rovněž jsou zmíněny obecné informace o experimentálních povodích, o typech výzkumu v nich. Praktická část se zaměřuje na aplikaci vybraných metod pro povodí z oblasti centrální Šumavy (Ptačí potok, Rokytka) a horního toku Blanice (párová povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka). Výsledky aplikační části potvrzují některé závěry dřívějších výzkumů ve stejných lokalitách. Klíčová slova: variabilita odtoku, srážko-odtokový režim, experimentální povodí, Šumava
|
|
|
Charakteristika srážko-odtokového režimu pramenné oblasti ostrovské Bystřice
Šedivá, Kateřina ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Hladíková, Alice (oponent)
Charakteristika srážko-odtokového režimu pramenné oblasti ostrovské Bystřice Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou srážko-odtokového režimu a analýzou extrémních situací v pramenné části povodí ostrovské Bystřice. Na začátku práce je zájmová oblast fyzicko-geograficky popsána a jsou zmíněny i vlivy jednotlivých faktorů na odtok. Obsah textu je dokumentován mapami. Charakteristiky srážko-odtokového režimu byly hodnoceny pomocí ukazatelů variability odtoku, které byly zpracovány ze získaných dat pomocí grafů čar překročení Qd v hydrologických letech 2009 a 2010, dále byla pro jednotlivé roky sjednocena získaná data do M-denních průtoků. Výpočtem decilové odchylky byla zhodnocena míra variability odtoku. Rozložení měsíčních průtoků na Bystřici bylo v práci zobrazeno v hydrogramu a jejich variabilita v kruhových grafech zvlášť pro hydrologický rok 2009 i 2010. Pomocí statistických měr odtoku byla spočtena vyrovnanost odtoku, což bylo provedeno výpočtem koeficientu Kr a variačního koeficientu Cv. Na závěr byl odtokový režim doplněn výpočtem procentuální pravděpodobnosti překročení ročního odtoku. Podstatnou část práce tvoří zhodnocení vybraných extrémních událostí z hlediska jejich příčin a průběhu. Extrémní situace byly konfrontovány se synoptickými situacemi, které během jejich průběhu přecházely...
|
|
|
Charakteristika sněhového režimu Zlatého potoka v Krušných horách v hydrologických letech 2009-2011
Hájková, Barbora ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Dana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje charakteristice sněhového režimu Zlatého potoka v Krušných horách. V práci jsou popsány základní procesy, které souvisí s odtokem vody ze sněhové pokrývky, a procesy které tomuto odtoku předcházejí. V práci jsou též analyzována data získaná v rámci terénních měření pořádaných v zimních sezónách 2008/2009, 2009/2010 a 2010/2011 v experimentálním povodí Zlatého potoka v Krušných horách. Získaná data jsou doplněna informacemi dostupnými ze staničních měření. Zvýšená pozornost je věnována především výšce sněhové pokrývky, vodní hodnotě sněhu a jejich prostorovému rozložení v povodí. Klíčová slova: sněhový režim, sněhová pokrývka, vodní hodnota sněhu, odtok ze sněhu, Zlatý potok, Krušné hory
|
|
|
Změny ve srážko-odtokovém režimu v povodí Stropnice
Volková, Alena ; Janský, Bohumír (oponent) ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá srážko-odtokovým režimem v povodí Stropnice a jeho vývojem. Snaží se odpovědět na otázku, zda dochází ke změnám v odtokovém režimu ve sledovaném období 1945 - 2009, a jestliže ano, zda byly tyto změny podmíněny klimaticky, nebo došlo k antropogennímu ovlivnění odtoku (např. úpravami říční sítě, změnou v krajinném pokryvu, odvodněním apod.). Pro hodnocení změn v odtokovém režimu byly nejprve použity metody jednoduchých a podvojných součtových čar, dále byla testována absolutní homogenita časových řad průtoků, srážkových úhrnů a teplot pomocí Pettitova a Wilcoxonova dvouvýběrového testu neboli Mann-Whitney testu. Pettitův test byl proveden v programu AnClim (v5.012), jehož výhodou je dostupnost na internetu, Mann-Whitney test potom v programu SPSS 15.0. Pro detekci trendů v časových řadách byl použit Mann-Kendallův test, jenž byl proveden pomocí makra MULTMK/PARTMK od C. Libiseller a A. Grimvalla, rovněž dostupného na internetu, v programu MS Excel. Pomocí součtových čar a testování byly odhaleny určité změny v odtokovém režimu na počátku 80. let, kdy došlo k mírnému poklesu odtoku, k němuž došlo také po roce 1988. V těchto obdobích se také nevyskytují téměř žádné jednoleté vody. Příčiny prvního poklesu jsou klimatického rázu, jelikož 80. léta jsou sušší než předcházející...
|
host ::
RSS.