Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vigilance a útěkové chování pozemních veverek tribu Marmotini
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Jan (oponent)
Vigilantní chování jako součást antipredační strategie je u pozemních veverek hojně studováno. Čím více je jedinec vigilantní, tím větší je jeho šance, že se vyhne útoku predátora. Současně ale také platí, že čím více času jedinec věnuje vigilanci, tím méně času může věnovat příjmu potravy. Mezi vigilancí a příjmem potravy tedy existuje vztah označovaný jako trade-off. Sysli, svišti a psouni musí přijímat dostatek potravy pro vytvoření tukových zásob na období hibernace a juvenilní jedinci ještě k růstu. Je tedy potřeba aby svůj čas vhodně rozložili mezi jednotlivé aktivity. Vzhledem k úzké souvislosti mezi vigilancí a příjmem potravy jsou tyto dvě aktivity často studovány současně. Nejvýznamnějšími faktory, jež mají vliv na zmíněné aktivity, jsou množství současně aktivujících jedinců a přítomnost terénních překážek omezujících rozhled. Vliv má také stáří, pohlaví a reprodukční aktivita jedinců nebo energetický obsah potravy. Po objevení predátora prostřednictvím vigilance může následovat zahájení útěkové reakce. Útěková vzdálenost, útěková rychlost a celkově útěkové chování jsou ovlivněny zejména typem predátora, charakterem vegetace a vzdáleností jedince od úkrytu. Důležité je, aby celkové energetické výdaje aktivit byly nižší než zisky.
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus.
Schneiderová, Irena ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Dizertační práce se zabývá hlasovými projevy eurasijských syslů rodu Spermophilus. Zaměřuje se především na mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu v akustické struktuře varovných signálů, které jsou vydávány v přítomnosti predátorů.Hlavní část dizertační práce se zabývá mezidruhovou variabilitou v akustické struktuře varovných signálů pěti eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis, S. xanthoprymnus, S. suslicus a S. fulvus. Ukázalo se, že varovné signály těchto syslů jsou vysoce druhově specifické. V dizertační práci jsou dále popsány další hlasové projevy tří eurasijských syslů, Spermophilus suslicus, S. citellus a S. fulvus. Lze říci, že s výjimkou varovných hlasů mají tyto tři druhy velice podobný hlasový repertoár. Poslední část dizertační práce se zabývá individuálními rozdíly v akustické struktuře varovných signálů tří eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis a S. xanthoprymnus. Ukázalo se, že varovné signály těchto tří druhů mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedinců, kteří je vydávají.
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus.
Schneiderová, Irena
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus (abstrakt) Irena Schneiderová; Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze Dizertační práce se zabývá hlasovými projevy eurasijských syslů rodu Spermophilus. Zaměřuje se především na mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu v akustické struktuře varovných signálů, které jsou vydávány v přítomnosti predátorů. Hlavní část dizertační práce se zabývá mezidruhovou variabilitou v akustické struktuře varovných signálů pěti eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis, S. xanthoprymnus, S. suslicus a S. fulvus. Ukázalo se, že varovné signály těchto syslů jsou vysoce druhově specifické. V dizertační práci jsou dále popsány další hlasové projevy tří eurasijských syslů, Spermophilus suslicus, S. citellus a S. fulvus. Lze říci, že s výjimkou varovných hlasů mají tyto tři druhy velice podobný hlasový repertoár. Poslední část dizertační práce se zabývá individuálními rozdíly v akustické struktuře varovných signálů tří eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis a S. xanthoprymnus. Ukázalo se, že varovné signály těchto tří druhů mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedinců, kteří je vydávají.
Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini.
Matějů, Jan
disertační práce Autor: Jan Matějů Název: Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini Zemní veverky (triby Marmotini a Xerini) tvoří parafyletickou skupinu hlodavců čeledi Sciuridae, pro něž je typický semi-fossoriální způsob života v otevřeném prostředí. Zemní veverky mají relativně podobný způsob života, rozmnožují se obvykle jednou ročně, mají výhradně denní aktivitu a jsou omnivorní. Naopak výrazně odlišná je jejich socialita. To činí tuto skupinu ideálním modelem pro testování ekologických hypotéz spjatých s evolucí sociality. Právě vztah sociality a velikostního pohlavního dimorfismu, respektive sociality a velikosti mozku u zemních veverek je řešen v první část disertační práce. Nejprve jsme na základě předpokladu, že s odlišnou úrovní sociality je spojena i odlišná intenzita pohlavního výběru působící na samce, testovali vliv sociality na velikostní pohlavní dimorfismus. Zároveň jsme zjišťovali přítomnost závislosti mezi tělesnou velikostí a mírou velikostního pohlavního dimorfismu - tzv. Renschovo pravidlo. Dále jsme testovali hypotézu "sociálního mozku", tj. zda úroveň sociality ovlivňuje relativní a absolutní velikost mozku zemních veverek. Dle předpokladů by relativní velikost mozku měla být větší u druhů, kde existují dlouhodobé pevné sociální vazby než u druhů samotářských....
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus.
Schneiderová, Irena
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus (abstrakt) Irena Schneiderová; Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze Dizertační práce se zabývá hlasovými projevy eurasijských syslů rodu Spermophilus. Zaměřuje se především na mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu v akustické struktuře varovných signálů, které jsou vydávány v přítomnosti predátorů. Hlavní část dizertační práce se zabývá mezidruhovou variabilitou v akustické struktuře varovných signálů pěti eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis, S. xanthoprymnus, S. suslicus a S. fulvus. Ukázalo se, že varovné signály těchto syslů jsou vysoce druhově specifické. V dizertační práci jsou dále popsány další hlasové projevy tří eurasijských syslů, Spermophilus suslicus, S. citellus a S. fulvus. Lze říci, že s výjimkou varovných hlasů mají tyto tři druhy velice podobný hlasový repertoár. Poslední část dizertační práce se zabývá individuálními rozdíly v akustické struktuře varovných signálů tří eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis a S. xanthoprymnus. Ukázalo se, že varovné signály těchto tří druhů mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedinců, kteří je vydávají.
Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini.
Matějů, Jan
disertační práce Autor: Jan Matějů Název: Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini Zemní veverky (triby Marmotini a Xerini) tvoří parafyletickou skupinu hlodavců čeledi Sciuridae, pro něž je typický semi-fossoriální způsob života v otevřeném prostředí. Zemní veverky mají relativně podobný způsob života, rozmnožují se obvykle jednou ročně, mají výhradně denní aktivitu a jsou omnivorní. Naopak výrazně odlišná je jejich socialita. To činí tuto skupinu ideálním modelem pro testování ekologických hypotéz spjatých s evolucí sociality. Právě vztah sociality a velikostního pohlavního dimorfismu, respektive sociality a velikosti mozku u zemních veverek je řešen v první část disertační práce. Nejprve jsme na základě předpokladu, že s odlišnou úrovní sociality je spojena i odlišná intenzita pohlavního výběru působící na samce, testovali vliv sociality na velikostní pohlavní dimorfismus. Zároveň jsme zjišťovali přítomnost závislosti mezi tělesnou velikostí a mírou velikostního pohlavního dimorfismu - tzv. Renschovo pravidlo. Dále jsme testovali hypotézu "sociálního mozku", tj. zda úroveň sociality ovlivňuje relativní a absolutní velikost mozku zemních veverek. Dle předpokladů by relativní velikost mozku měla být větší u druhů, kde existují dlouhodobé pevné sociální vazby než u druhů samotářských....
Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini.
Matějů, Jan ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Zima, Jan (oponent)
disertační práce Autor: Jan Matějů Název: Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini Zemní veverky (triby Marmotini a Xerini) tvoří parafyletickou skupinu hlodavců čeledi Sciuridae, pro něž je typický semi-fossoriální způsob života v otevřeném prostředí. Zemní veverky mají relativně podobný způsob života, rozmnožují se obvykle jednou ročně, mají výhradně denní aktivitu a jsou omnivorní. Naopak výrazně odlišná je jejich socialita. To činí tuto skupinu ideálním modelem pro testování ekologických hypotéz spjatých s evolucí sociality. Právě vztah sociality a velikostního pohlavního dimorfismu, respektive sociality a velikosti mozku u zemních veverek je řešen v první část disertační práce. Nejprve jsme na základě předpokladu, že s odlišnou úrovní sociality je spojena i odlišná intenzita pohlavního výběru působící na samce, testovali vliv sociality na velikostní pohlavní dimorfismus. Zároveň jsme zjišťovali přítomnost závislosti mezi tělesnou velikostí a mírou velikostního pohlavního dimorfismu - tzv. Renschovo pravidlo. Dále jsme testovali hypotézu "sociálního mozku", tj. zda úroveň sociality ovlivňuje relativní a absolutní velikost mozku zemních veverek. Dle předpokladů by relativní velikost mozku měla být větší u druhů, kde existují dlouhodobé pevné sociální vazby než u druhů samotářských....
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus.
Schneiderová, Irena ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Dizertační práce se zabývá hlasovými projevy eurasijských syslů rodu Spermophilus. Zaměřuje se především na mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu v akustické struktuře varovných signálů, které jsou vydávány v přítomnosti predátorů.Hlavní část dizertační práce se zabývá mezidruhovou variabilitou v akustické struktuře varovných signálů pěti eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis, S. xanthoprymnus, S. suslicus a S. fulvus. Ukázalo se, že varovné signály těchto syslů jsou vysoce druhově specifické. V dizertační práci jsou dále popsány další hlasové projevy tří eurasijských syslů, Spermophilus suslicus, S. citellus a S. fulvus. Lze říci, že s výjimkou varovných hlasů mají tyto tři druhy velice podobný hlasový repertoár. Poslední část dizertační práce se zabývá individuálními rozdíly v akustické struktuře varovných signálů tří eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis a S. xanthoprymnus. Ukázalo se, že varovné signály těchto tří druhů mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedinců, kteří je vydávají.
Vigilance a útěkové chování pozemních veverek tribu Marmotini
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Jan (oponent)
Vigilantní chování jako součást antipredační strategie je u pozemních veverek hojně studováno. Čím více je jedinec vigilantní, tím větší je jeho šance, že se vyhne útoku predátora. Současně ale také platí, že čím více času jedinec věnuje vigilanci, tím méně času může věnovat příjmu potravy. Mezi vigilancí a příjmem potravy tedy existuje vztah označovaný jako trade-off. Sysli, svišti a psouni musí přijímat dostatek potravy pro vytvoření tukových zásob na období hibernace a juvenilní jedinci ještě k růstu. Je tedy potřeba aby svůj čas vhodně rozložili mezi jednotlivé aktivity. Vzhledem k úzké souvislosti mezi vigilancí a příjmem potravy jsou tyto dvě aktivity často studovány současně. Nejvýznamnějšími faktory, jež mají vliv na zmíněné aktivity, jsou množství současně aktivujících jedinců a přítomnost terénních překážek omezujících rozhled. Vliv má také stáří, pohlaví a reprodukční aktivita jedinců nebo energetický obsah potravy. Po objevení predátora prostřednictvím vigilance může následovat zahájení útěkové reakce. Útěková vzdálenost, útěková rychlost a celkově útěkové chování jsou ovlivněny zejména typem predátora, charakterem vegetace a vzdáleností jedince od úkrytu. Důležité je, aby celkové energetické výdaje aktivit byly nižší než zisky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.