|
| |
|
|
Vliv odtáté ledovcové vody na bentická společenstva řas v alpinských potocích.
Prüherová, Alžběta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Vinšová, Petra (oponent)
Specifikem glaciálních potoků, jako toků napájených a ovlivňovaných ledovcem jsou velmi drsné podmínky, které v těchto horských habitatech panují po celý rok. Typické rysy glaciálního toku jsou chladné teploty, oligotrofie, rychlý průtok (s ním spojená dobrá saturace kyslíkem) a kolísání hladiny na škále jak celého roku, tak i v rámci několika hodin. Organismy osidlující takové habitaty musí být tedy na nehostinné prostředí dostatečně adaptováni, aby dokázali místní podmínky nejen přežít, ale hlavně využít pro úspěšné rozmnožování a osídlování omezeného prostoru. Tato práce je zaměřená na bentická společenstva těchto toků a shrnuje poznatky ze studií prováděných především v Italských, Rakouských a Švýcarských Alpách. Diskutovány jsou typy toků alpinské zóny (prvotní rozdělení je na tři hlavní typy podle zdroje vody, dále v práci ještě rozdělení Alpských potoků dle podloží a dalších geografických specifik), sezónní vlivy ledovce a působení klimatických změn na křehká společenstva obývající glaciální potoky vyšších nadmořských výšek. Glaciální toky jsou v současnosti předmětem výzkumu v souvislosti se studiem klimatických změn a jejich vlivu na druhové složení potoků alpinských areálů, díky jejich bezprostřednímu kontaktu s ledovcovou masou, na které jsou fenomény globální změny klimatu vidět...
|
|
|
Diverzita vláknitých sladkovodních řas a faktory ovlivňující dynamiku jejich společenstev
Hadravová, Anna-Marie ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Woodard, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky z doposud publikovaných prací, jež se zabývají ekologií společenstev vláknitých řas. Pozornost je věnována závislosti složení řasových společenstev na jejich sezónní dynamice, faktorech biotických a abiotických. V první části práce je uveden taxonomický přehled rodů, kterými se zabývám. V druhé části jsou rozděleny vodní plochy na základě jejich odlišné morfologie a vlastností (hloubka, teplota apod.). Zkoumám, jaké faktory, a jestli vůbec, ovlivňují strukturu společenstev vláknitých řas ve stojatých vodách temperátní zóny. Neexistuje žádná ucelená práce zabývající se touto problematikou a jde tedy o syntézu poznatků z dostupných zdrojů. Vláknité řasy mají v mnohých případech nejasné druhové koncepty, jejich rutinní určování do druhu je tudíž problematické. Z tohoto důvodu neexistuje mnoho souhrnných ekologických článků zabývajících se podobnou tématikou. Klíčová slova: vláknité řasy, ekologie, sladkovodní habitaty, diverzita
|
|
|
Úloha mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci společenstev fytoplanktonních bičíkovců
Pusztai, Martin ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Bílý, Michal (oponent)
V této diplomové práci se zabývám faktory ovlivňujícími druhovou bohatost a strukturu společenstev fytoplanktonu bičíkovců. Cílem této práce bylo objasnit úlohu mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci lentických společenstev těchto bičíkovců, která doposud nebyla důkladněji prozkoumána. Studie probíhala v letech 2010-2013 v mělkém litorálu lokality Horní rybník, PR Rybníčky u Podbořánek. Fytoplanktonní bičíkovci vykazovali charakteristickou cyklickou sezónní dynamiku, jež se projevovala v průkazně odlišné struktuře i druhové bohatosti jejich společenstev v různých obdobích. Šupinaté chrysomonády, v kontrastu s tím, vykazovaly necyklickou sezónní dynamiku. Vliv sezóny byl silně korelován s vlivem zaznamenaných abiotických faktorů prostředí - pH, konduktivitou a teplotou. Prostorová heterogenita společenstev fytoplanktonních bičíkovců byla během plošného odběru ze 75,8 %, respektive 64,4 %, průkazně vysvětlena gradientem provázaných abiotických faktorů mezi severním a jižním břehem a vlivem mikrobiotopu - substrátu. Mikrobiotop však fungoval jako výrazný faktor s průkazným vlivem na druhovou bohatost i strukturu společenstev rovněž během sezóny. Efekt vlivu mikrobiotopu se projevil nejen při "hrubším" porovnání planktonního prostředí s metafytonem a epipelonem, ale také na úrovni konkrétních substrátů....
|
|
|
Rozšíření, diverzita a ekologie bentických krásivek na lokálním prostorovém měřítku
Svoboda, Pavel ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Řeháková, Klára (oponent)
Souhrn Důležitou složkou diverzity protistních společenstev je kromě prostorové heterogenity také časová variabilita. Prostorová a časová variabilita společenstev mikrofytobentosu stojatých vod je často značná a pozorovatelná v relativně malém prostorovém měřítku. Krásivky (Zygnematophyceae) jsou charakteristickou součástí fytobentosu rašelinných biotopů. Navzdory tomu, že hrají důležitou roli v primární produkci a jsou dobrými indikátory biologické hodnoty ekosystému, práce o jejich sezonnosti a prostorové heterogenitě jsou ojedinělé. V diplomové práci jsem zkoumal, jestli lze popsat společenstva bentických krásivek spíše neutrálním nebo nikovým modelem, a dále jsem se zaměřil na faktory, které ovlivňují jejich diverzitu, prostorovou heterogenitu a sezonní dynamiku na lokálním prostorovém měřítku. Studii jsem prováděl na dvou typově odlišných lokalitách - minerotrofních nížinných rašeliništích (Dokesko) a ombrotrofních vrchovištích (Jizerské hory). Sezonní změny ve složení společenstev se nepodařilo prokázat. Tento fakt může být dán tím, že větší početnosti druhů v lokálních populacích mohou snížit pravděpodobnost lokální extinkce a také omezit uchycení jiných druhů tím, že monopolizují dostupné zdroje. Prioritním efektem a následnou monopolizací mohla být také způsobena prostorová autokorelace...
|
|
|
Spatial heterogeneity and seasonal succession of phytoplankton along the longitudinal gradient in a eutrophic reservoir
RYCHTECKÝ, Pavel
Spatial distribution and seasonal succesion of phytoplankton along the longitudinal axis of a eutrophic Římov reservoir (Czech Republic) was investigated from April to October 2007, at 1?2 week intervals. Phytoplankton spatial heterogeneity was the most apparent during the summer reflecting a pronounced gradient of environmental parameters from the river inflow to the dam. The riverine zone differed markedly from downstream parts of the reservoir, being dominated by functional groups D and J (large cryptophytes and colonial diatoms). While a dense cyanobacterial bloom (groups H1 and M) occurred in the transition zone, considerably lower biomass of desmids (Group N) was found at lacustrine zone at the same time. A sudden flood event considerably altered nutrient and light availability, and later even resulted in cyanobacterial dominance in the whole reservoir.
|
|
|
Spatial heterogeneity of soil CO2 efflux in four different ecosystems
Dařenová, Eva
Manual measurements of soil CO2 effl ux on a larger number of positions can give precise estimation of CO2 effl ux from the investigated area and together with temporal dynamics, observed in continuous measurements, can provide a good view on the ecosystem carbon balance. In this study we investigated the spatial heterogeneity of soil CO2 effl ux in four diff erent ecosystems (spruce forest, beech forest, wetland, grassland). Soil CO2 was measured on a net of 25–65 positions using a manual measurement system. We tried to fi nd responsible factors for the heterogeneity and to determine a measurement protocol for the most precise estimation of soil CO2 effl ux. Th e highest respiration activity was observed in the spruce forest, the lowest in the wetland ecosystem, where it was caused by a high water table. In the wetland ecosystem, there was the highest spatial heterogeneity of respiration activity, which reached almost 60 %. Th is high heterogeneity was caused by the gradient of the water table depth. Contrary to this, the lowest heterogeneity was found in the grassland where it was only about 15 %. In the spruce and beech forest the heterogeneity ranged between 35 and 45 %. As infl uencing factors we investigated e.g. soil moisture, tree distance and amount of the above ground biomass.
|
|
|
Fyzikálně chemické gradienty a prostorová heterogenita chlorofylu v podélném profilu nádrže Římov
NOVOTNÁ, Jitka
V roce 2011 byly v nádrži Římov měřeny podélné a vertikální gradienty teploty, kyslíku, pH, vodivosti a chlorofylu. Pro popis prostorové heterogenity nádrže v podélném směru byl použit relativní distanční model. Během sezóny se v nádrži vytvořila výrazná podélná zónace, která umožnila klasifikaci na přítokovou, přechodnou a jezerní zónu. Přítoková zóna představovala 15 % délkového profilu nádrže a byla charakterizována nižší teplotou, pH a koncentracemi chlorofylu oproti zbytku nádrže. Přechodná zóna zahrnovala cca 40 % délky nádrže a vyznačovala se nejvyššími koncentracemi chlorofylu, rozpuštěného kyslíku a vysokým pH. Zbývajících 45 % délky nádrže představovalo jezerní zónu s nízkou koncentrací chlorofylu, přítomností metalimnetických a dnových deficitů kyslíku zejména v letním období a také nárůstem vodivosti u dna.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.