|
|
Vzkříšení Lazara
Dlasková, Marie ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Záměrem bakalářské práce s názvem "Vzkříšení Lazara: exegeze a duchovní poselství Jan 11,1-46" je hledání pohledu na uvedenou perikopu z Janova evangelia a souvislostí, které jsou s tímto příběhem spojeny. Práce nejprve obsahuje stručnou charakteristiku evangelia podle Jana, se kterou se pojí i otázka autorství a pramenů. Současně se zabývá i textovými souvislostmi, vztahy a obsahem, které Janovo evangelium a tento příběh přináší i vzhledem k názorům v odborné literatuře. Zaměřuje se na teologický obsah Ježíšova působení a konání zázraků jako "znamení." Hlavním tématem je Ježíšův největší zázrak, který učinil na konci svého veřejného působení, v němž se představil jako vzkříšení a život, jako ten, kdo je garantem a dárcem života, který překonává smrt. Ježíšova slova, která pronesl v rozhovoru s Martou, před vzkříšením Lazara, jsou i v této práci předmětem hledání souvislosti a vztahů mezi vírou a životem i ve vztahu k teologickému obsahu evangelijní zprávy z pohledu Velikonoc.
|
|
|
Ježíš kráčí po moři, Mt 14,22-33 v kontextu petrovských perikop Matoušova evangelia
Říhová, Václava ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bakalářská práce "Ježíš kráčí vodě" se věnuje jedné z perikop Matoušova evangelia a je zaměřena zejména na postavu apoštola Petra a snaží se přiblížit jeho život po boku Ježíše. První kapitola zahrnuje základní charakteristiku Matoušova evangelia včetně historie doby vzniku evangelia, jsou zde informace o celkové struktuře evangelia, o pramenech, ze kterých Matouš čerpal a vycházel, o autorovi samotném, o čtenářské obci, které bylo evangelium adresováno. Druhá kapitola je rozdělena do dvou částí, první část je věnována obecné charakteristice apoštola Petra, jeho původu, čím se živil, o jeho společenském zařazení, místu, odkud pocházel, kde žil, o jeho rodném a přijatém jménu. V druhé části druhé kapitoly jsou rozebrány vybrané petrovské perikopy (Mt 4,18-20; 16,13-20; 17,24-27; 18,21-22) s přihlédnutím k úloze a významu Petra v nich. Stěžejní část práce se věnuje rozboru ústřední perikopy "Ježíš kráčí po moři" (14,2-33) a zapojení apoštola Petra do příběhu, jeho významu a jeho jedinečné úloze v křesťanských dějinách a v rané církvi. Třetí kapitola srovnává perikopu "Ježíš kráčí po moři", jak je uvedena v Matoušově evangeliu, s Markovým a Janovým evangeliem, v čem se liší, v čem se shodují, jaká je teologie evangelistů. Závěr práce je pak věnován zhodnocení přesahu apoštola Petra do spirituální...
|
|
| |
|
|
Vzkříšení Lazara
Dlasková, Marie ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Záměrem bakalářské práce s názvem "Vzkříšení Lazara: exegeze a duchovní poselství Jan 11,1-46" je hledání pohledu na uvedenou perikopu z Janova evangelia a souvislostí, které jsou s tímto příběhem spojeny. Práce nejprve obsahuje stručnou charakteristiku evangelia podle Jana, se kterou se pojí i otázka autorství a pramenů. Současně se zabývá i textovými souvislostmi, vztahy a obsahem, které Janovo evangelium a tento příběh přináší i vzhledem k názorům v odborné literatuře. Zaměřuje se na teologický obsah Ježíšova působení a konání zázraků jako "znamení." Hlavním tématem je Ježíšův největší zázrak, který učinil na konci svého veřejného působení, v němž se představil jako vzkříšení a život, jako ten, kdo je garantem a dárcem života, který překonává smrt. Ježíšova slova, která pronesl v rozhovoru s Martou, před vzkříšením Lazara, jsou i v této práci předmětem hledání souvislosti a vztahů mezi vírou a životem i ve vztahu k teologickému obsahu evangelijní zprávy z pohledu Velikonoc.
|
|
|
Teorie mluvních aktů v teologii se zvláštním ohledem na prosebnou modlitbu a vyznání Ježíše Krista jako Syna Božího v Markově evangeliu
FAJMON, Blahoslav
Disertace se zabývá aplikací teorie mluvních aktů na poli teologie. První, filosofická část představuje výrazné podněty filosofie jazyka, které nacházíme u Wittgensteina, Austina a Searla. Hlavní důraz tohoto shrnutí je položen na Searlovu kategorizaci mluvních aktů. Nahlížíme-li na Searlovu kategorizaci z Wittgensteinovy perspektivy, je možné chápat vymezení kategorií mluvních aktů nikoliv ontologicky, ale funkčně, což umožňuje úpravu kategorizace s ohledem na zkoumaný fenomén. V teologické části ukazujeme na případu vyznání víry meze Searlovy kategorizace a poté ustavujeme vlastní kategorizaci mluvních aktů řeči víry, která zohledňuje její komunikační a transformativní dimenzi. Dále se zaměřujeme na jeden z hlavních typů řeči víry, kterým je prosebná modlitba. Při zkoumání prosebné modlitby ve Starém a Novém zákoně postupně představujeme významné postřehy teologů, kteří ve své práci užívali Austinových a Searlových konceptů a doplňujeme je vlastním pozorováním. Druhý oddíl teologické části práce se věnuje aplikaci teorie mluvních aktů na výklad několika pasáží Markova evangelia, které mluví o Ježíši Kristu jako Synu Božím. Teorie mluvních aktů sice zjevně není schopná vyřešit exegetické rozpory tak, že bychom s její pomocí mohli vždy jednoznačně určit ilokuční záměr všech mluvních aktů, ale přesto napomáhá v konceptuální orientaci a přináší směrodatné podněty.
|
|
|
Pojetí moci v Janově evangeliu
LIŠKA, Jan
Diplomová práce se zabývá mocí v Janově evangeliu, konkrétně pojmem EXOUSIA, který znamená moc nebo pravomoc. Věnuje se jednotlivým úryvkům Janova evangelia, ve kterých evangelista pojem EXOUSIA používá, zkoumá kontext, ve kterém je tento pojem použit a pokouší se přesněji určit, v jakém smyslu je tento pojem užíván. Tím se snaží tato práce zodpovědět otázku, jak evangelista pojem moc (EXOUSIA) chápe.
|
host ::
RSS.