|
|
Rozdělení Súdánu: Možný scénař pro další africké země?
Šůcha, Václav ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce ,,Rozdělení Súdánu: Možný scénář pro další africké země?" je analýza vnitřních a vnějších příčin secese Jižního Súdánu a ověření, zda mají tyto příčiny secesionistický potenciál v případě Somalilandu v Somálsku a Biafry v Nigérii. Mezi vnitřní příčiny patří například nacionalismus či porušování lidských práv, zatímco v případě vnějších příčin se jedná primárně o roli mezinárodního společenství. Poté, co Jižní Súdán vyhlásil v roce 2011 samostatnost, vyvstala mezi akademiky otázka, jaké africké země budou následovat súdánský scénář. Ze stejného důvodu je práce zaměřena na Somálsko a Nigérii, respektive Somaliland a Biafru. Somaliland existuje od roku 1991 de facto nezávisle na Somálsku, avšak žádný stát světa doposud neuznal jeho samostatnost. Biafra sice existuje stále jen na papíře, avšak tamější secesionistické hnutí již několik let usiluje o obnovení této politické jednotky z 60. let 20. století. Prvním dílčím cílem této práce je analýza secese Jižního Súdánu na základě stanovených teorií secese a sestavení hypotézy o vhodných podmínkách pro další secese. Zbytek práce je věnován testování této hypotézy na případu Somalilandu a Biafry.
|
|
|
Somaliland : nový stát na politické mapě světa?
Hausvater, Ervín ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce "Somaliland: nový stát na politické mapě světa?" analyzuje secesi Somalilandu v historickém a geopolitickém kontextu. Navzdory vysoké míře vnitřní suverenity a uspokojení kritérií státnosti není Somaliland uznáván žádným státem. Práce zkoumá, zda je secese Somalilandu ospravedlnitelná podle normativních teorií secese a na základě argumentů představitelů Somalilandu. Dále se zaměřuje na přístup mezinárodního společenství a příčiny absence mezinárodního uznání.
|
|
|
The perpetuation of Frozen Conflicts by De Facto States to gain International Recognition: Case Studies of Transnistria and Somaliland.
Rochambeau, Mathieu ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
This thesis has for major aim to present the de facto state through another approach, by placing their intrinsic frozen conflict situation as a rational choice rather than a symptom of the lack of recognition. To do so, the case studies of Transnistria and Somaliland have been chosen since, the de facto state's academic field had, so far, focus more on the Caucasus' cases - therefore lack of similar comparisons. It appears indeed that, both these cases possess numerous similarities - such as not basing their identity on ethnicity or religion. Thus, through an empirical research, it has been possible to approach the establishment of these two de facto states and the reason behind the lack of international recognition; but also the role and influence of the frozen conflict within their internal evolution as well as their role in its perpetuation; and finally, the place of their parent state and the international community in the continuation of the status quo. It seems thus that, if it remains unlikely to find out if Somaliland and Transnistria do use the frozen conflict as a political tool to reach their political goals - namely international recognition but also identity building -, it appears that all actors involved in these conflicts do benefit from the perpetuation of such status quo.
|
|
|
Somaliland : nový stát na politické mapě světa?
Hausvater, Ervín ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce "Somaliland: nový stát na politické mapě světa?" analyzuje secesi Somalilandu v historickém a geopolitickém kontextu. Navzdory vysoké míře vnitřní suverenity a uspokojení kritérií státnosti není Somaliland uznáván žádným státem. Práce zkoumá, zda je secese Somalilandu ospravedlnitelná podle normativních teorií secese a na základě argumentů představitelů Somalilandu. Dále se zaměřuje na přístup mezinárodního společenství a příčiny absence mezinárodního uznání.
|
|
|
Rozdělení Súdánu: Možný scénař pro další africké země?
Šůcha, Václav ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce ,,Rozdělení Súdánu: Možný scénář pro další africké země?" je analýza vnitřních a vnějších příčin secese Jižního Súdánu a ověření, zda mají tyto příčiny secesionistický potenciál v případě Somalilandu v Somálsku a Biafry v Nigérii. Mezi vnitřní příčiny patří například nacionalismus či porušování lidských práv, zatímco v případě vnějších příčin se jedná primárně o roli mezinárodního společenství. Poté, co Jižní Súdán vyhlásil v roce 2011 samostatnost, vyvstala mezi akademiky otázka, jaké africké země budou následovat súdánský scénář. Ze stejného důvodu je práce zaměřena na Somálsko a Nigérii, respektive Somaliland a Biafru. Somaliland existuje od roku 1991 de facto nezávisle na Somálsku, avšak žádný stát světa doposud neuznal jeho samostatnost. Biafra sice existuje stále jen na papíře, avšak tamější secesionistické hnutí již několik let usiluje o obnovení této politické jednotky z 60. let 20. století. Prvním dílčím cílem této práce je analýza secese Jižního Súdánu na základě stanovených teorií secese a sestavení hypotézy o vhodných podmínkách pro další secese. Zbytek práce je věnován testování této hypotézy na případu Somalilandu a Biafry.
|
|
|
Somálsko - zhroucený stát
Kasalová, Jana
KASALOVÁ J., Bakalářská práce, 2015. Bakalářská práce zkoumá Somálsko jako zhroucený stát a jeho rekonstrukci po občanské válce. SWOT analýza předpovídá pravděpodobný vývoj. V závěru práce se navrhuje konkrétní doporučení, které by měly vést ke stabilizaci politického systému a bezpečné situace v zemi.
|
|
|
Somaliland - neuznaný stát jako aktér mezinárodních vztahů
Vašák, Vojtěch ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit, zdali lze neuznaný stát Somaliland považovat za aktéra mezinárodních vztahů. V první kapitole jsou nadefinována hlavní kritéria, podle kterých lze hodnotit mezinárodněprávní subjektivitu, státnost a především aktérství v mezinárodních vztazích. Druhá kapitola odpovídá pomocí klíčových historických událostí na otázku, zdali lze Somaliland vůbec považovat za stát, a tedy i za subjekt mezinárodního práva. Ve třetí kapitole jsou pak analyzovány klíčové požadavky aktérství a přístup ostatních aktérů. Shrnutím těchto poznatků je na závěr odpovězeno na hlavní výzkumnou otázku.
|
|
|
Postavení vybraných území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou
Brouková, Jana ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá postavením území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou. Jejím cílem je shrnout argumenty příznivců i odpůrců uznání nezávislosti. K dosažení cíle bylo třeba stanovit teoretická východiska a analyzovat jednotlivé oblasti. Teoretická část se věnuje otázce mezinárodněprávní subjektivity, suverenity států, uznání státu a konceptu práva národů na sebeurčení. Pro účely této práce jsem vybrala pět území: Abcházii, Kosovo, Severní Kypr, Somaliland a Západní Saharu.
|
|
|
Eritrea a Somaliland - komparace snah o získání nezávislosti
Lojková, Tereza ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá Eritreou a Somalilandem v kontextu jejich snah o získání nezávislosti, které porovnává s cílem zjistit, jaké faktory podmínily to, že Eritrea nezávislost získala a Somaliland nikoliv. První kapitola poskytuje základní teoretický rámec související s otázkou mezinárodního práva a vzniku státu. Na podkladě základních mezinárodněprávních dokumentů týkajících se této problematiky vysvětluje klíčové pojmy a principy. Dále se věnuje otázce oprávněnosti secese a aplikaci teoretických principů mezinárodního práva v realitě. Druhá kapitola poskytuje základní geografické údaje a etnickou charakteristiku obyvatelstva obou území. Třetí kapitola ve stručnosti zachycuje dějiny obou zemí od jejich vzniku až do počátku padesátých let. Jejím cílem je zachytit mezinárodní i vnitřní vlivy, které formovaly jedinečnost obou regionů v rámci mateřských zemí vedoucí později ke snahám o získání nezávislosti. Čtvrtá kapitola se věnuje konkrétnímu popisu snah obou území o získání nezávislosti ve druhé polovině dvacátého století. Zaměřuje se zejména na mezinárodní jednání o osudu obou zemí, vznik a vývoj osvobozeneckých hnutí a samostatný průběh vyhlášení nezávislosti. Pátá kapitola je zhodnocením průběhu a výsledku bojů za nezávislost v obou zemích.
|
host ::
RSS.