|
|
Rybí fauna miocénu Chebské a Sokolovské pánve: taxonomický přehled a paleoekologie
Hakalová, Pavla ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je podat přehled rybí fauny miocenních jezerních uloženin chebské a sokolovské pánve. V práci je také věnovaná pozornost geologii dané oblasti, rybím asociacím v rámci jednotlivých biozón a souvisejícím problémům. Sedimenty chebské i sokolovské pánve se ukládaly v subtropickém pásmu severní polokoule v období od eocénu do miocénu. Veliký vliv na vývoj těchto pánví měla vulkanická a postvulkanická činnost vázána na ohárecký rift. V rámci vývoje těchto pánví lze vymezit dvě období: starší a mladší, přičemž obě poskytují záznam fosilních ryb. Starší vývojové období se vyznačuje menším rozsahem jezera a jeho malou hloubkou. Rozprostíralo se hlavně v oblasti chebské pánve. Rybí fosilní záznam je poměrně chudý, se třemi druhy: Esox sp., Palaeotinca egeriana, Leuciscus (Palaeoleuciscus) socoloviensis. Nízkou diverzitu ryb mohly ovlivňovat životní podmínky nebo nižší taxonomická diverzita obecně. Mladší vývojové období trvalo nepoměrně déle než starší a také rozloha jezera zasahovala do oblasti jak chebské, tak sokolovské pánve. Diverzita rybí fauny je výrazně bohatší, s taxony Paleotinca egariana, Leuciscus socoloviensis, Aphanius chebianus, Paralebias egeranus a Gobius sp. Složení rybích společenstev bylo ovlivňováno průtočností jezera, kontaminací sulfanem,...
|
|
|
Rybí fauna miocénu Chebské a Sokolovské pánve: taxonomický přehled a paleoekologie
Hakalová, Pavla ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je podat přehled rybí fauny miocenních jezerních uloženin chebské a sokolovské pánve. V práci je také věnovaná pozornost geologii dané oblasti, rybím asociacím v rámci jednotlivých biozón a souvisejícím problémům. Sedimenty chebské i sokolovské pánve se ukládaly v subtropickém pásmu severní polokoule v období od eocénu do miocénu. Veliký vliv na vývoj těchto pánví měla vulkanická a postvulkanická činnost vázána na ohárecký rift. V rámci vývoje těchto pánví lze vymezit dvě období: starší a mladší, přičemž obě poskytují záznam fosilních ryb. Starší vývojové období se vyznačuje menším rozsahem jezera a jeho malou hloubkou. Rozprostíralo se hlavně v oblasti chebské pánve. Rybí fosilní záznam je poměrně chudý, se třemi druhy: Esox sp., Palaeotinca egeriana, Leuciscus (Palaeoleuciscus) socoloviensis. Nízkou diverzitu ryb mohly ovlivňovat životní podmínky nebo nižší taxonomická diverzita obecně. Mladší vývojové období trvalo nepoměrně déle než starší a také rozloha jezera zasahovala do oblasti jak chebské, tak sokolovské pánve. Diverzita rybí fauny je výrazně bohatší, s taxony Paleotinca egariana, Leuciscus socoloviensis, Aphanius chebianus, Paralebias egeranus a Gobius sp. Složení rybích společenstev bylo ovlivňováno průtočností jezera, kontaminací sulfanem,...
|
|
|
Petrografická stavba a prostředí vzniku sloje Josef (oligocén) v sokolovské pánvi
Jureková, Dominika ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Mach, Karel (oponent)
Sloj Josef má největší plošné rozšíření ze všech slojí v sokolovské pánvi. Diplomová práce se soustředí na studium dvou vybraných profilů této sloje nacházejících se v lomech Medard- Libík a Družba pro účely mikropetrografické a chemické analýzy. Cílem diplomové práce je porovnání petrografických a geochemických parametrů obou profilů a následná interpretace prostředí vzniku sloje. Oba studované profily byly nejprve podrobeny makropetrografickému popisu, následovanému macerálovou a chemicko-technologickou analýzou. Analýzy všech 50 odebraných vzorků byly provedeny na Ústavu struktury a mechaniky hornin, AV ČR, v.v.i. v Praze. Mikropetrografické výsledky byly srovnávány s chemicko-technologickými parametry. Z hlediska mikropetrografického složení se oba profily liší. Profil Josef 1 je ve spodní části tvořen polohami humitového uhlí, které výše přecházejí do poloh sapropelového uhlí. Profil Josef 2 je v celé své mocnosti tvořen sapropelovým uhlí proloženým čtyřmi lávkami matného humitovéhu uhlí. Rozdíly v makropetrografickém složení se projevují i v obsahu a zastoupení macerálových skupin. V profilu Josef 1 je nejvíce zastoupena macerálová skupina huminitu zatímco v převážně sapropelovém vývoji v profilu Josef 2 převažuje macerálová skupina liptinitu. Rovněž obsah inertinitu je vyšší u druhého...
|
host ::
RSS.