|
|
Vliv způsobu hospodaření na biodiverzitu modelových skupin obratlovců {--} drobní savci.
KOUTNÍKOVÁ, Lenka
Předkládaná diplomová práce zapadá do rozsáhlejší vědecké studie, která hodnotí vlivy rozdílného managementu na ekologické funkce a zároveň vodní režim krajiny v pramenných oblastech Šumavy. Jednou ze zkoumaných charakteristik, vypovídajících o stavu povodí, je biodiverzita rostlinných i živočišných společenstev. Moje diplomová práce má za cíl porovnání diverzity drobných zemních savců na třech povodích s podobnými přírodními podmínkami, které se však liší managementem. Drobní zemní savci, jakožto skupina, která má vysoký reprodukční potenciál, dobré invazní schopnosti a velmi dobře indikuje změny a stav kvality prostředí je často používanou skupinou obratlovců ke studiím stavu prostředí. Diplomová práce navazuje na předešlou bakalářskou práci a významně ji rozšiřuje. Teoretická část obnáší literární rešerši o problematice výskytu drobných savců na Šumavě, jejich mikrohabitatových preferencích a vlivu způsobu hospodaření na biodiverzitu jejich společenstev. Praktická část práce obsahuje vyhodnocení výsledků z pravidelných odchytů do živochytných pastí, které proběhly od června do září roku 2007 a 2009. V těchto dvou odchytových letech bylo chyceno 52 jedinců, z toho bylo 7 jedinců odchyceno podruhé. Odchycení DZS byli zařazeni do 5 druhů, jejichž výskyt byl předem na sledovaných lokalitách předpokládán. Jednalo se o myšici lesní (Apodemus flavicollis {--} 22 jedinců), hraboše mokřadního (Microtus agrestis {--} 6 jedinců), hraboše polního (Microtus arvalis {--} 10 jedinců), norníka rudého (Clethrionomys glareolus {--} 2 jedinci) a rejska obecného (Sorex araneus {--} 5 jedinců). V povodí Bukového potoka se v roce 2007 podařilo chytit 20 jedinců a v roce 2009 pouze 2 jedince. Jednalo se o zástupce Apodemus flavicollis, Clethrionomys glareolus a Sorex araneus. V povodí Mlýnského potoka bylo odchyceno 10 jedinců (všichni v 2009). Jednalo se o jedince Microtus arvalis. Posledním sledovaným povodím byl Horský potok, na němž bylo v roce 2007 odchyceno 5 jedinců a v roce 2009 8 jedinců. Byli to zástupci druhu: Apodemus flavicollis, Microtus agrestis, Clethrionomys glareolus a Sorex araneus. Největší změna v abundanci jedinců byla zaznamenána, oproti minulému odchytovému létu v roce 2007, v povodí Mlýnského potoka. Povodí Bukového potoka vykázalo, co se týče abundance odchycených jedinců, velký propad v porovnání s rokem 2007. Jedině v povodí Horského potoka byl zaznamenán relativně stabilní stav ve srovnání s předešlými odchyty v roce 2007. Diplomová práce je podpořena projekty: MSM 6007665806, NAZV-QH82106 a NPV2-2B08006.
|
|
|
Potravní preference drobných zemních savců a jejich vliv na biodiverzitu rostlinných společenstev mokrých orchidejových luk
CUDLÍN, Ondřej
Během šesti vegetačních sezón (2002 až 2007) byl na třech lokalitách prováděn výzkum potravní preference drobných savců a zjišťování jejich vlivu na hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na každé lokalitě bylo označeno deset párů rostlin prstnatce májového. Jedna rostlina z páru byla ochráněna trojúhelníkem vytvořeným třemi kovovými hřebeny. Označené rostliny byly měřeny na začátku (výška, délka a šířka listu a počet květů) a na konci vegetačního období (počet tobolek). Ke konci vegetačního období (září {--} říjen) byl proveden v průběhu tří nocí odchyt drobných savců. Na každé lokalitě byly vytyčeny čtyři linie po 25 pastech o celkové délce 500 m délce, vytvořené celekem ze sta sklopných pastí. Dvě linie procházely přes místa s výskytem vstavačovitých rostlin, zbývající dvě přes louky bez přítomnosti vstavačovitých rostlin. V letech 2004 - 2007 byla zjišťována potravní preference drobných savců pomocí kořenů zabalených do pletiva o rozměrech 15 x 6 cm. V každé "návnadě" byl umístěn vždy kořen jednoho druhu jako kontrola a k němu byly přidány další testovací kořeny.Takto vytvořených 50 "návnad" bylo umístěno ob jednu past, tedy mezi 100 pastí, na každé lokalitě. V letech 2005 - 2007 bylo provedeno zjišťování potravní preference hraboše polního v laboratorních chovech PřF JU s kořeny stejných druhů rostlin jako v terénním experimentu. V letech 2006 a 2007 byly přidány i hlízy prstnatce májového, především z agarových kultur a malý počet hlíz z lokality ohrožené zánikem. Také byl provedcen mikroskopický rozbor žaludků jedinců hraboše polního a hraboše mokřadního odchycených na třech lokalitách při podzimních odchytech. Z výzkumu za období v letech 2002 {--} 2007 nevyplývá, že se na poškozování hlíz prstnatce májového podílejí hlodavci, i když hraboš polní v laboratorním experimentu významně preferoval hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vypěstované v čistých agarových kulturách. Domnívám se, že ke konzumaci hlíz a více preferovaných kořenů (olešníku kmínolistého, vrbiny obecné), by mohlo dojít v gradační fázi populačního cyklu hrabošovitých, který se na sledovaných lokalitách nevyskytnul. Na transektech s výskytem vstavačovitých rostlin bylo odchyceno více druhů drobných savců než na transektech bez výskytu vstavačovitých. V mikroskopických rozborech 28 žaludků hrabošů polních z podzimních odchytů byly nalezeny jen 3% podzemních zásobních orgánů rostlin, zbytek byl tvořen nadzemními částmi jednoděložných a dvouděložných rostlin, což je vzhledem k odchytům ve vegetačním období očekávaný výsledek.
|
|
| |
host ::
RSS.