|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
| |
|
Středověká šlechtická sídla v severovýchodních Čechách (Archeologie hradu Kumburku)
WITKOWSKI, Martin
Předložená diplomová práce je rozdělena do dvou ucelených částí. První část je zaměřena na problematiku hradních staveb ve vymezené oblasti severovýchodních Čech. Snaží se podat přehled o vývoji a typologii jednotlivých sídel a představit model struktury rozložení hradních staveb v rámci vymezené sondy. Druhá část práce se z archeologického úhlu pohledu zabývá hmotnou kulturou hradu Kumburku situovaného uvnitř studované sondy. Cílem této části je analýza, syntéza a interpretace nestratifikovaných nálezů, které byly získány prostřednictvím povrchových sběrů v areálu hradu. Zjištěné výsledky se autor pokouší na základě komparativního studia odborné literatury, písemných a ikonografických pramenů zasadit do historického kontextu tohoto šlechtického sídla. Zpracováním dosud opomíjených archeologických nálezů se snaží rovněž přispět k poznání kultury každodenního života na hradě v průběhu 14. - 16. století.
|