|
|
Senzory tlaku využívající moderní nanotechnologie
Magát, Martin ; Hudec, Lubomír (oponent) ; Vlach, Radek (oponent) ; Vrba, Radimír (vedoucí práce)
Tato disertační práce popisuje využití nanotechnologií v nových senzorech tlaku. Provádí detailní analýzu jejich základních principů. A jsou vytvořeny simulace a experimentální modely těchto senzorů. Detailněji je popsán nový kapacitní senzor tlaku, který je vyrobený pomoci nanotechnologií, včetně jeho modelu a provedených analýz za účelem zlepšení jeho vlastností. Dále se práce zabývá emisním senzorem tlaku, jež využívá principu studené emise, včetně porovnání analýzou naměřených hodnot emisních proudů z použitého pole nanotrubic a rozborem jak zlepšit emisní vlastnosti
|
|
|
Application of Thick Films in the Modern Electronics
Somer, Jakub ; Urban, František (oponent) ; Szendiuch, Ivan (vedoucí práce)
This diploma thesis deals with thick film technology and its potential to use for non-conventional applications. First part of this project is focused on research of thick film applications in various fields of the usage. Technology LTCC including its technological processes is described in the theoretical part. The experimental part deals with two typical applications, where design and manufacturing process of high frequency filter implemented in thick film technology and optical pressure sensor in LTCC technology are described. Finally both these experimental patterns are measured and results are evaluated.
|
|
|
Návrh monitoru tlaků pro biomedicínské aplikace
Tenora, Jan ; Kolka, Zdeněk (oponent) ; Biolková, Viera (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo nejprve shromáždit požadavky na provedení a funkční vlastnosti navrhovaného monitoru tlaků. Na základě shromážděných požadavků bylo navrženo blokové a následně i obvodové schéma zapojení celého zařízení. Dále byla navržena, zhotovena a osazena deska plošných spojů, která byla následně i s ostatními komponenty umístěna do připravené konstrukční krabičky. Zhotovené zařízení bylo otestováno, nastaveno a jeho proměřením byla ověřena jeho přesnost. Nakonec byl sepsán uživatelský a servisní manuál.
|
|
|
Výzkum a vývoj moderních emisních senzorů typu MEMS
Pekárek, Jan ; Husák, Miroslav (oponent) ; Vlach, Radek (oponent) ; Vrba, Radimír (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřená na základní výzkum a vývoj moderních emisních senzorů typu MEMS. Moderní emisní senzor na bázi emise z pole nanostrukturovaných materiálů představuje zcela inovativní přístup při snímání tlaku. Nanostruktury v emisním senzoru tlaku představují jednotlivá elektronová děla emitující elektrony v elektrickém poli mezi katodou a anodou. Emisní senzor tlaku je tedy tvořený dvěma elektrodami, přičemž na jednu z nich působí tlak okolí. Tato elektroda je vlastně snímací pružnou membránou senzoru tlaku. Se změnou okolního tlaku dochází k jejímu proměnnému prohnutí a tím pádem dochází i ke změně vzdálenosti elektrod. Pokud je elektrické napětí mezi elektrodami konstantní, dojde vlivem změny vzdálenosti elektrod ke zvýšení intenzity elektrického pole. Tato intenzita je úměrná emisnímu proudu z katody tvořené nanostrukturovaným materiálem směrem k anodě. V současném stavu techniky je provedena rozsáhlá rešerše s cílem nalézt nové nanostrukturované materiály s dobrými emisními vlastnostmi. Vzhledem k dostupným technologiím byly vybrány čtyři materiály, které jsou v práci experimentálně připraveny a charakterizovány na sestaveném vakuovém pracovišti. Toto pracoviště vyniká tím, že je v něm umístěno nanoposuvné zařízení SmarAct, pomocí kterého je možné ve vakuové komoře měnit vzdálenosti elektrod od sebe a simulovat tak vlastní průhyb deformačního členu (membrány). Pro predikci velikosti výchylky deformačního členu je také vytvořen jeho počítačový model v simulačním programu CoventorWare. Díky němu je možné předvídat chování membrán v širokém rozmezí rozměrů membrány, její tloušťky a působícím tlaku. Z naměřených emisních charakteristik nanostrukturovaných materiálů jsou sestaveny závislosti proudové hustoty na intenzitě elektrického pole a díky tomu mohou být tyto charakterizované nanostrukturované materiály porovnávány. Závislosti jsou dále přepočteny podle Fowler-Nordheimovy teorie na křivku (ln(J/E2) vs. 1/E), jejíž výhodou je lineární závislost. Díky tomu mohou být odečteny základní parametry popisující emisní vlastnosti charakterizovaných nanostrukturovaných materiálů. Pro vakuově těsné spojení elektrod senzoru jsou navrženy a otestovány dvě metody, které splňují specifické požadavky na vlastnosti spoje. První z testovaných metod spojení je použití technologie anodického pájení a druhou je použití skelných past. V obou případech jsou spojené vzorky podrobeny tlakovým zkouškám.
|
|
| |
|
|
Měření procesní veličiny – tlak
Kouba, Martin ; Hammer, Miloš (oponent) ; Konečný, Antonín (vedoucí práce)
Měření procesní veličiny tlaku je důležitým prvkem a podmínkou funkčnosti mnoha průmyslových aplikací, zejména v prostředí výroby komodit, dopravy, farmacie, potravinářství a mnoha dalších. V praxi existuje celá řada metod měření tlaku, které se aplikují v různých prostředích a podmínkách. Výběr měřicích snímačů závisí na mnoha faktorech, jako je rozsah měření, prostředí, citlivost, rychlost odezvy nebo odolnost vůči prostředí. Správný postup při jejich kalibraci a stanovení nejistot měření zvyšují důvěryhodnost výsledků měření. Prostředky pro přenos dat v moderním pojetí umožňují lépe zabezpečit a zrychlit přenos informace v měřicím řetězci. Všechny výše uvedené skutečnosti v posloupnosti a ve vzájemné vazbě zásadně ovlivňují výslednou spolehlivost a efektivitu měření procesních veličin. Studie měření procesní veličiny tlaku z komplexního pohledu umožní analyzovat jednotlivé prvky měřicího řetězce a jejich provázanost. Obsah práce poskytuje základní orientaci v problematice měření tlaku a zachycuje hlavní trendy v jednotlivých oblastech.
|
|
|
Návrh monitoru tlaků pro biomedicínské aplikace
Tenora, Jan ; Kolka, Zdeněk (oponent) ; Biolková, Viera (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo nejprve shromáždit požadavky na provedení a funkční vlastnosti navrhovaného monitoru tlaků. Na základě shromážděných požadavků bylo navrženo blokové a následně i obvodové schéma zapojení celého zařízení. Dále byla navržena, zhotovena a osazena deska plošných spojů, která byla následně i s ostatními komponenty umístěna do připravené konstrukční krabičky. Zhotovené zařízení bylo otestováno, nastaveno a jeho proměřením byla ověřena jeho přesnost. Nakonec byl sepsán uživatelský a servisní manuál.
|
|
|
Senzory tlaku využívající moderní nanotechnologie
Magát, Martin ; Hudec, Lubomír (oponent) ; Vlach, Radek (oponent) ; Vrba, Radimír (vedoucí práce)
Tato disertační práce popisuje využití nanotechnologií v nových senzorech tlaku. Provádí detailní analýzu jejich základních principů. A jsou vytvořeny simulace a experimentální modely těchto senzorů. Detailněji je popsán nový kapacitní senzor tlaku, který je vyrobený pomoci nanotechnologií, včetně jeho modelu a provedených analýz za účelem zlepšení jeho vlastností. Dále se práce zabývá emisním senzorem tlaku, jež využívá principu studené emise, včetně porovnání analýzou naměřených hodnot emisních proudů z použitého pole nanotrubic a rozborem jak zlepšit emisní vlastnosti
|
|
|
Výzkum a vývoj moderních emisních senzorů typu MEMS
Pekárek, Jan ; Husák, Miroslav (oponent) ; Vlach, Radek (oponent) ; Vrba, Radimír (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřená na základní výzkum a vývoj moderních emisních senzorů typu MEMS. Moderní emisní senzor na bázi emise z pole nanostrukturovaných materiálů představuje zcela inovativní přístup při snímání tlaku. Nanostruktury v emisním senzoru tlaku představují jednotlivá elektronová děla emitující elektrony v elektrickém poli mezi katodou a anodou. Emisní senzor tlaku je tedy tvořený dvěma elektrodami, přičemž na jednu z nich působí tlak okolí. Tato elektroda je vlastně snímací pružnou membránou senzoru tlaku. Se změnou okolního tlaku dochází k jejímu proměnnému prohnutí a tím pádem dochází i ke změně vzdálenosti elektrod. Pokud je elektrické napětí mezi elektrodami konstantní, dojde vlivem změny vzdálenosti elektrod ke zvýšení intenzity elektrického pole. Tato intenzita je úměrná emisnímu proudu z katody tvořené nanostrukturovaným materiálem směrem k anodě. V současném stavu techniky je provedena rozsáhlá rešerše s cílem nalézt nové nanostrukturované materiály s dobrými emisními vlastnostmi. Vzhledem k dostupným technologiím byly vybrány čtyři materiály, které jsou v práci experimentálně připraveny a charakterizovány na sestaveném vakuovém pracovišti. Toto pracoviště vyniká tím, že je v něm umístěno nanoposuvné zařízení SmarAct, pomocí kterého je možné ve vakuové komoře měnit vzdálenosti elektrod od sebe a simulovat tak vlastní průhyb deformačního členu (membrány). Pro predikci velikosti výchylky deformačního členu je také vytvořen jeho počítačový model v simulačním programu CoventorWare. Díky němu je možné předvídat chování membrán v širokém rozmezí rozměrů membrány, její tloušťky a působícím tlaku. Z naměřených emisních charakteristik nanostrukturovaných materiálů jsou sestaveny závislosti proudové hustoty na intenzitě elektrického pole a díky tomu mohou být tyto charakterizované nanostrukturované materiály porovnávány. Závislosti jsou dále přepočteny podle Fowler-Nordheimovy teorie na křivku (ln(J/E2) vs. 1/E), jejíž výhodou je lineární závislost. Díky tomu mohou být odečteny základní parametry popisující emisní vlastnosti charakterizovaných nanostrukturovaných materiálů. Pro vakuově těsné spojení elektrod senzoru jsou navrženy a otestovány dvě metody, které splňují specifické požadavky na vlastnosti spoje. První z testovaných metod spojení je použití technologie anodického pájení a druhou je použití skelných past. V obou případech jsou spojené vzorky podrobeny tlakovým zkouškám.
|
|
|
Application of Thick Films in the Modern Electronics
Somer, Jakub ; Urban, František (oponent) ; Szendiuch, Ivan (vedoucí práce)
This diploma thesis deals with thick film technology and its potential to use for non-conventional applications. First part of this project is focused on research of thick film applications in various fields of the usage. Technology LTCC including its technological processes is described in the theoretical part. The experimental part deals with two typical applications, where design and manufacturing process of high frequency filter implemented in thick film technology and optical pressure sensor in LTCC technology are described. Finally both these experimental patterns are measured and results are evaluated.
|
host ::
RSS.