|
|
Proměny diskurzů českého katolického exilu v Itálii 1962-1969
Blažek, Ondřej ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Tato práce pojednává o dění v českém katolickém exilu v Itálii se zaměřením na 60. léta 20. století. Poskytuje bližší vhled do institucionálních a diskurzivních proměn, které se zde odehrávaly v době konání II. vatikánského koncilu (1962-1965) a následného pobytu kardinála Josefa Berana v Římě (1965-1969). Práce se soustřeďuje především na vývoj v nakladatelství Křesťanské akademie, Středisku Velehrad a Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde působily přední osobnosti českého katolického exilu, většinou z řad kněží. Metodou historické diskurzivní analýzy práce sleduje, jak v tomto prostředí získávala stále větší převahu prokoncilní orientace, která se negativně vymezovala vůči konzervativnímu myšlenkovému proudu v církvi. V neposlední řadě práce též ukazuje, jak podobu katolického exilového diskurzu v Itálii ovlivňovaly proměny vztahu mezi papežskou diplomacií a komunistickým Československem.
|
|
|
Kněžské bratrstvo sv. Pia X. v současné české diskusi o odkazu Druhého vatikánského koncilu
Milata, Jan ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
FSSPX je společenstvím neřeholních kněží se strukturou podobnou mnohým řeholním řádům. Bylo založeno roku 1970 arcibiskupem Marcelem Lefebvrem. Jeho programem je ob- rana tradičních katolických hodnot před nebezpečím, které údajně představují reformy zahájené Druhým vatikánským koncilem. Okolo FSSPX se zformovalo širší společenství katolíků ne- souhlasících s vývojem v církvi. Po rozchodu FSSPX s vedením církve roku 1988 se toto spo- lečenství více utužilo a získalo ráz jakési denominace. Druhý vatikánský koncil (1962-1965) provedl mnoho změn, z nichž mnohé dosud nebyly uvedeny plně do praxe. Týkají se liturgie, pastorace, výkladu Písma, studia teologie a dalších otázek. Společným jmenovatelem koncilních reforem bylo učinit Kristovu zvěst srozumitel- nější modernímu člověku a srovnat mnohé věci v církvi s duchem evangelia a prvokřesťanské tradice. Nejvýznamnějšími posuny, vyvolanými koncilem, byly nové postoje k ekumenismu, principu náboženské svobody a mezináboženskému dialogu. Mnohým kruhům v církvi se ovšem tyto změny zdály být rozmělňováním pravd víry. Těmto katolíkům se začalo souhrnně říkat tradicionalisté. Překonání příkopů mezi křesťanskými konfesemi a srovnání struktury církve více s duchem dneška, jakož i prvokřesťanské tradice patří mezi další úkoly vyplývající ze závěrů koncilu, které...
|
|
|
Církev a její laický aspekt. Ekleziologická východiska laikátu na počátku 21. století
Martínek, Jan ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Církev a její laický aspekt. Ekleziologická východiska laikátu na počátku 21. století pojednává o laikátu v církvi. Nejdříve vymezuje jeho místo ve struktuře církve. Následně na základě teologické reflexe laickosti církve objasňuje poslání laiků jako představitelů zvláštního životního stavu. Nakonec na několika příkladech, které jsou spojeny s laikátem, analyzuje současnou situaci církve. Cílem práce je upozornit na celkové zaměření církve ve světě se specifickým důrazem na laikát. Práce též poukazuje na význam inkluzivního přístupu církve ke světu.
|
|
|
Diskuse o liturgickém prostoru v českém jazykovém prostředí - historie a současnost (II. část - Od II. vatikánského koncilu po současnost)
Jirsa, Prokop ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Výsledky Druhého vatikánského koncilu vnesly do liturgie zásadní změny, které se dotkly rovněž liturgického prostoru. Totalitní komunistický režim vládnoucí v té době v českých zemích však umožnil aplikaci koncilních usnesení do praxe jen ve velmi omezené míře a tak je pokoncilní dění na poli liturgie v Čechách poněkud specifické. Po revoluci nastává bouřlivý vývoj, který kromě všech pozitiv přináší také jistá negativa pramenící z rychle se uvolňujících kleští nesvobody. Cílem této práce je zmapovat stav diskuse o liturgickém prostoru právě v tomto období, tedy od Druhého vatikánského koncilu po současnost. Teoretická část nejprve nabízí souhrn stavu diskuse v našich zemích v období před Druhým vatikánským koncilem, následně předkládá čtenáři stručnou zmínku o koncilním pojetí sakrálního prostoru a uzavírá ji pojednání o předkoncilním a pokoncilním evropském kontextu. Výzkumná (praktická) část obsahuje vlastní posouzení materiálů vyhledaných na základě rešerše. Hodnocení podkladů je děleno podle třech hlavních kritérií. Prvním je historické hledisko řadící materiály dle doby jejich vzniku. Druhé, kvalitativní hledisko, dělí materiály podle jejich druhu a určení cílového uživatele. Hlavním hodnotícím kritériem třetího, tematického hlediska, je téma diskuse v rámci látky liturgického prostoru. V...
|
|
|
Ekumenismus v díle Josefa Kubalíka
Chocenská, Vlasta ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Diplomová práce "Ekumenismus v díle Josefa Kubalíka" podává přehled několika děl prof. dr. Josefa Kubalíka, která ovlivnila generace studentů katolického bohosloví. Autor byl profesorem fundamentální teologie na cyrilometodějské bohoslovecké fakultě ve druhé polovině 20. století a napsal mnoho knih, skript a článků v odborném tisku. K jeho nejvýznamnějším dílům patří skripta Theologia Fundamentalis, která jsou ještě pod vlivem manualistické, apologeticko-polemické teologie. Druhý vatikánský koncil však prof. Josef Kubalík plně akceptoval a napsal pro studenty skripta Ekumenická teologie a částečně opravil druhý díl skript Theologia Fundamentalis. Pro odbornou veřejnost překládal dokumenty II. vatikánského koncilu. Práce pro srovnání také uvádí pohled II. vatikánského koncilu a encykliky Ut unum sint na ekumenismus. Na závěr se konstatuje, že Kubalík rostl v otevřenosti a vstřícnosti k nekatolíkům, ale nedokázal úplně překročit sám sebe a změnit zaběhnutá schémata myšlení.
|
|
|
Moderní sakrální architektura
PODROUŽKOVÁ, Petra
Práce se zabývá evropskou sakrální architekturou 20. a 21. století. Konkrétně se jedná o stavby židovské, římskokatolické a islámské. Ve druhé části jsou stavby jednotlivých náboženství uvedeny do historického kontextu, zároveň jsou zmíněny jejich funkce, znaky a typologie. Na tomto základě pak třetí část u každého náboženství uvádí reprezentativní vzorek zásadních moderních sakrálních staveb, vždy s okolnostmi jejich vzniku, popisem urbanistického zakomponování v konkrétní lokalitě a architektonického řešení, uspořádání interiéru a případně použití speciálních technologických postupů při jejich výstavbě. Ve čtvrté části je provedeno vzájemné srovnání staveb jednotlivých náboženství a zhodnocení vývoje moderní evropské sakrální architektury. Všímá si též funkce a využití světla a uvádí z tohoto hlediska některé výjimečné stavby. Závěrečná, pátá část se pokouší odpovědět na otázku, jak by měl vypadat moderní chrám.
|
|
|
NEOKATECHUMENÁTNÍ CESTA JAKO PERSPEKTIVA NOVÉ EVANGELIZACE
BERNARDOVÁ, Alena
Práce se zabývá Neokatechumenátní Cestou jako perspektivou nové evangelizace. Úvodní část uvádí do souvislostí kritické zhodnocení současné společnosti a Druhý vatikánský koncil reagující na tento stav znovuzavedením katechumenátu. Následuje představení Neokatechumenátní Cesty, legislativní procesy spojené s jejím uznáním ze strany církve a seznámení s jednotlivými etapami duchovní cesty. Další část pojednává o Božím Slovu, Liturgii a Společenství. Závěrečná část práce je věnována plodům této duchovní cesty, laickému apoštolátu, povolání k zasvěcenému životu a seminářům Redemptoris Mater.
|
host ::
RSS.