|
|
Schwarzenberské lesní hospodářství v letech 1650-1750
KYRYANOVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce se zabývá lesním hospodářstvím na schwarzenberských panstvích Třeboň a Hluboká nad Vltavou mezi lety 1650-1750. Autorka se v práci zaměřuje na lesní personál, jeho skladbu a pracovní náplň. Dále zkoumá vnímání lesa, péči o lesní porost, pěstování stromů a jejich následnou těžbu, voroplavbu a krádeže spojené s lesním hospodařením. Stranou pozornosti nezůstává ani schwarzenberská fauna. U té je zkoumána skladba škodné a užitkové zvěře a její chov v oborách a bažantnicích. Autorka se zaměří také na lov a jeho praktické zajištění. Diplomová práce zahrnuje rovněž prodej a dovoz zvěřiny schwarzenberským knížatům.
|
|
|
Schwarzenberkové a les ve druhé polovině 17. století a na počátku 18. století
KYRYANOVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vnímáním lesa a lesního hospodaření na schwarzenberských panstvích Třeboň a Hluboká nad Vltavou ve druhé polovině 17. století a na počátku 18. století. Zaměřuje se především na profesní skladbu osob, které se o les staraly, a na péči o lesní porost a zvěř. Bakalářská práce se věnuje struktuře zvěře, která se vyskytovala v lesích na příslušných panstvích. Autorka se rovněž zabývá lovem škodné a užitkové zvěře. Stranou zájmu nezůstává ani těžba a následný prodej dřeva. Zkoumán je také vztah prvních knížat ze Schwarzenberku, Jana Adolfa, Ferdinanda Viléma a Adama Františka ze Schwarzenberku, k lesu a lovu zvěře.
|
|
|
Historie majetku hlubocké větve Schwarzenbergů v období 1938-1950
Vochozka, Šimon ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je věnována rozboru historie majetkového souboru hlubocké větve rodu Schwarzenbergů v období předcházejícím 2. světovou válku, v průběhu tohoto válečného konfliktu a v letech bezprostředně navazujících. Z těchto tří period je zájem soustředěn především na události poválečného období, jejichž hlubší rozbor může také více napovědět o tehdejší politické a společenské situaci, zejména pak na zákon č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, včetně procesu jeho tvorby a přijímání, jakož i důsledkům, které aplikace tohoto zákona vůči majetku hlubocké větve Schwarzenbergů přinesla. Další historie zájmového majetkového souboru je pak sledována až do okamžiku jeho definitivního začlenění do systému socialistického hospodářství, které znamenalo jeho konečnou likvidaci.
|
|
| |
|
|
Jakub František Prokyš
OLDŘICHOVÁ, Lucie
Jakub František Prokyš Bakalářská práce Jakub František Prokyš se zaměřuje na úspěšného malíře, který žil v 18. Století. Původem rodák Slánský, ale životní osudy ho zavedly do kulturně se rozvíjejících Jižní Čech. Byla to pro něj velká příležitost. Silně vzkvétající rod Schwarzenbergů upevňoval své postavení v České zemi nejen koupěmi nových území, ale zvelebováním svých stávajících i nově získaných panství. Za tímto účelem Schwarzenbergové zaměstnávali řadu významných architektů, malířů i sochařů. Mezi nimi byl i malíř Jakub František Prokyš. Prokyšovo přesné životní osudy nejsou dodnes plně objasněny. Naskýtá se mnoho otázek, na které zatím stále hledáme odpovědi. V podstatě, až do příchodu do Jižních Čech nemáme konkrétní údaje o jeho životě a vyučení. I jeho jihočeský život skrývá řadu otázek. Nejpozoruhodnější ovšem je, jak se z celkem neznámého umělce stala osoba nejen akceptována, ale i přijata do vyšších kruhů. Dostal se do kruhu prominentních lidí. Během života vydělal tolik peněz, aby si mohl dovolit koupit vlastní dům a zaopatřit rodinu. Úspěchy v profesy se však střídaly s rodinnými tragédiemi. Byl výborný freskař a mimo jiné maloval i oltářní obrazy. Za vrchol jeho tvorby se dají paradoxně považovat jeho velmi raná díla a to pro objednavatele Josefa Adama Schwarzenberga. Těmto umělecký dílům je v mé bakalářské práci věnováno nejvíce prostoru. Cílem této práce je snaha blíže nastínit Prokyšův dosud ne zcela zmapovaný život.
|
|
|
Každodenní život na statku Přečín v letech 1900-1938
ČTVRTNÍK, Pavel
Diplomová práce je zaměřena na období let 1900-1938, období od konce devatenáctého století do konce tzv. první republiky. Práce sleduje vývoj šlechtického statku a revíru Přečín v podhůří Šumavy a každodenní život tamějšího obyvatelstva v uvedeném časovém rozmezí. Autor se zaměřuje na provázanost životů venkovanů a statku jako hospodářské jednotky. Vedle toho je jeho snahou zasadit dějiny vybrané lokality do širšího kontextu dějin českých zemí. Pramennou základnu tvořily: Státní oblastní archiv v Třeboni, pro poznání dějin statku, a Státní okresní archivy Prachatice a Strakonice, pro poznání každodennosti obyvatel. Při studiu dějin každodennosti bylo využito narativních pramenů, zejména kronik. Mimo to autor pracoval se zvukovým záznamem pamětnice. Poznatky z archivních pramenů jsou v každé kapitole konfrontovány s odbornou literaturou a regionální literaturou k danému tématu. Pozornost je věnována specifikům zkoumaného regionu, způsobům a možnostem obživy obyvatelstva, válečným událostem let 1914-1918 a jejich důsledkům projevujícím se v každodenním životě. Badatelský zájem se upírá i na provádění první pozemkové reformy, jež měla proměnit český venkov. Stranou zájmu nezůstává ani rodina majitelů statku, šlechtický rod Schwarzenbergů.
|
|
|
Schwarzenbergové a železnice. Vztah primogenitury Schwarzenbergů k železniční dopravě v 19. století Schwarzenbergové a železnice Vztah primogenitury Schwarzenbergů k železniční dopravě v 19. století
IVANOV, Jan
Železnice a šlechta - na první pohled opačné strany jedné mince. Aristokracie byla považována za konzervativní vrstvu společnosti, jako symbol ?toho starého?. Železnice naopak prezentovala ?to nové? ? hospodářský pokrok. Co tyto dva symboly dokázalo spojit dohromady? Proč šlechta podporovala stavbu železnic přes svá panství? Nakolik se aristokraté sami angažovali ve stavbě drah? Tato práce nahlíží na dějiny železnic z pohledu šlechtice hospodáře. Ukazuje na příkladu primogenitury Schwarzenbergů, jak se sami aristokraté angažovali ve stavbě železnic, ve vedení drážních společností a podpoře lokálních projektů. Naleznete zde i příklady, kdy šlechta stavěla průmyslové a lesní drážky pro zefektivnění svého hospodářství. Práce dokazuje, že šlechta, aby si udržela svou ekonomickou moc po zrušení feudalismu, musela přijmout moderní způsoby hospodaření a mezi nimi i rozvoj železniční dopravy.
|
host ::
RSS.