|
|
Vytvoření předpokladů pro hodnocení vlastností vysokopevnostních betonů s využitím nedestruktivních metod zkoušení
Procházka, David ; Horký,, Ondřej (oponent) ; Kolář,, Karel (oponent) ; Adámek, Jiří (oponent) ; Brožovský, Jiří (vedoucí práce)
V posledním období jsou jedním z frekventovaných typů betonů vysokopevnostní betony, které umožňují realizaci staticky náročných konstrukcí a navíc díky své hutné struktuře vykazují vyšší trvanlivost zejména vůči působení agresivních médií. V zahraničí není realizace konstrukcí z těchto betonů nikterak výjimečná. V české republice jsou zatím využívány v omezeném rozsahu, a to především při realizaci inženýrských staveb. S realizací konstrukcí z vysokopevnostního betonu úzce souvisí i ověřování jeho kvality v konstrukci. Jedním z efektivních způsobů kontroly kvality, zejména pevností zabudovaného betonu, je využití nedestruktivních metod zkoušení. Za významný nedostatek lze považovat absenci údajů pro nedestruktivní zkoušení těchto betonů v technických předpisech, zejména normativních. Pro betony vysokopevnostní obecně chybí v odborné literatuře hlubší analýza faktorů ovlivňujících jejich nedestruktivní zkoušení, stejně jako smysluplná metodika či prakticky využitelné kalibrační vztahy. Vysokopevnostní betony se liší od obyčejných nejen použitými složkami, ale také strukturou betonu, která je kompaktnější a vykazuje odlišné pevnostně – pružnostní charakteristiky. Vzhledem k uvedeným odlišnostem vysokopevnostních betonů nelze pro určení pevností využívat kalibračních vztahů zpracovaných pro obyčejné betony a je otázkou do jaké míry jsou platné poznatky o faktorech ovlivňujících výsledky měření nedestruktivními metodami. V práci jsou uvedeny poznatky o vlivech základních faktorů na výsledky měření odrazovými tvrdoměry systému Schmidt a ultrazvukovou impulsovou metodou včetně doporučení pro praktické aplikace uvedených metod. Byla řešena i problematika modulů pružnosti v tlaku – statický vs. dynamický modul pružnosti. Byly zpracovány kalibrační vztahy pro predikci pevnosti v tlaku vysokopevnostních betonů z parametru nedestruktivního zkoušení, které vykazují vysokou vázanost mezi proměnnými a jsou prakticky využitelné.
|
|
| |
|
|
Změny vnitřní stavby klastických sedimentárních hornin při zkoušce Schmidtovým kladivem
Snížek, Petr ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
iii Abstrakt Schmidtovo kladivo patří mezi metody sloužící k určení mechanických vlastností hornin a řadí se mezi tzv. nepřímé metody. Je to zkouška vycházející ze stanovení hodnot odrazové tvrdosti (R), které se získávají odečtením míry odražení razníku nástroje od povrchu zkoušené horniny. Schmidtovo kladivo patří mezi zkoušky, které se používají in situ a je označováno za nedestruktivní metodu zkoušení hornin (někdy za metodu mikrodestruktivní). Hlavním cílem této práce je dokázat, že Schmidtovo kladivo je nástrojem destruktivním a stanovit také míru poškození, které Schmidtovo kladivo během zkoušení způsobí. Pro zkoušení byly použity sedimentární horniny, konkrétně křemenné a arkózové pískovce s různým druhem pojiva. Bylo tedy možno zkoumat nejen samotný vývoj porušení hornin, ale také závislost porušení na typu pojiva v horninách. S ohledem na různé zrnitosti použitých hornin bylo též možno zkoumat závislost porušení a jeho vývoj vzhledem k zrnitostnímu charakteru hornin. Již během samotného zkoušení se ukázalo, že zkouška odrazové tvrdosti (R) pomocí Schmidtova kladiva nemůže být označována jako nedestruktivní. Povrch po úderu kladiva vykazuje i makroskopicky pozorovatelné porušení. V místě dopadu razníku Schmidtova kladiva je pozorovatelná stopa po dopadu razníku Schmidtova kladiva přibližně...
|
|
|
Změny vnitřní stavby klastických sedimentárních hornin při zkoušce Schmidtovým kladivem
Snížek, Petr ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
iii Abstrakt Schmidtovo kladivo patří mezi metody sloužící k určení mechanických vlastností hornin a řadí se mezi tzv. nepřímé metody. Je to zkouška vycházející ze stanovení hodnot odrazové tvrdosti (R), které se získávají odečtením míry odražení razníku nástroje od povrchu zkoušené horniny. Schmidtovo kladivo patří mezi zkoušky, které se používají in situ a je označováno za nedestruktivní metodu zkoušení hornin (někdy za metodu mikrodestruktivní). Hlavním cílem této práce je dokázat, že Schmidtovo kladivo je nástrojem destruktivním a stanovit také míru poškození, které Schmidtovo kladivo během zkoušení způsobí. Pro zkoušení byly použity sedimentární horniny, konkrétně křemenné a arkózové pískovce s různým druhem pojiva. Bylo tedy možno zkoumat nejen samotný vývoj porušení hornin, ale také závislost porušení na typu pojiva v horninách. S ohledem na různé zrnitosti použitých hornin bylo též možno zkoumat závislost porušení a jeho vývoj vzhledem k zrnitostnímu charakteru hornin. Již během samotného zkoušení se ukázalo, že zkouška odrazové tvrdosti (R) pomocí Schmidtova kladiva nemůže být označována jako nedestruktivní. Povrch po úderu kladiva vykazuje i makroskopicky pozorovatelné porušení. V místě dopadu razníku Schmidtova kladiva je pozorovatelná stopa po dopadu razníku Schmidtova kladiva přibližně...
|
|
|
Kontinentální zalednění severovýchodní části Frýdlantského výběžku
Lehejček, Jiří ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Severovýchodní část Frýdlantského výběžku v podhůří Jizerských hor představuje prostor, který byl během středního pleistocénu nejméně dvakrát zasažen severoevropským ledovcovým štítem. Zároveň se jedná o oblast, jež dosahuje nadmořských výšek okolo předpokládané výšky ledovcového zásahu. Z těchto důvodů se jedná o příhodnou oblast ke studiu výšky ledovcové trimline. Přístup využívající vlastností tvrdoměrného kladiva (Schmidt hammer) zkoumající míru zvětrání povrchu a dávající jí do souvislosti s nadmořskou výškou představoval základní metodu zjišťování ledovcové trimline. Ve spolupráci s ostatními přístupy (GIS analýzy, mapování výchozů, balvanových polí a eratik) byla nadmořská výška ledovcové trimline pro severovýchodní část Frýdlatského výběžku stanovena na přibližně 500 m n. m. ± 20 m.
|
|
|
Vytvoření předpokladů pro hodnocení vlastností vysokopevnostních betonů s využitím nedestruktivních metod zkoušení
Procházka, David ; Horký,, Ondřej (oponent) ; Kolář,, Karel (oponent) ; Adámek, Jiří (oponent) ; Brožovský, Jiří (vedoucí práce)
V posledním období jsou jedním z frekventovaných typů betonů vysokopevnostní betony, které umožňují realizaci staticky náročných konstrukcí a navíc díky své hutné struktuře vykazují vyšší trvanlivost zejména vůči působení agresivních médií. V zahraničí není realizace konstrukcí z těchto betonů nikterak výjimečná. V české republice jsou zatím využívány v omezeném rozsahu, a to především při realizaci inženýrských staveb. S realizací konstrukcí z vysokopevnostního betonu úzce souvisí i ověřování jeho kvality v konstrukci. Jedním z efektivních způsobů kontroly kvality, zejména pevností zabudovaného betonu, je využití nedestruktivních metod zkoušení. Za významný nedostatek lze považovat absenci údajů pro nedestruktivní zkoušení těchto betonů v technických předpisech, zejména normativních. Pro betony vysokopevnostní obecně chybí v odborné literatuře hlubší analýza faktorů ovlivňujících jejich nedestruktivní zkoušení, stejně jako smysluplná metodika či prakticky využitelné kalibrační vztahy. Vysokopevnostní betony se liší od obyčejných nejen použitými složkami, ale také strukturou betonu, která je kompaktnější a vykazuje odlišné pevnostně – pružnostní charakteristiky. Vzhledem k uvedeným odlišnostem vysokopevnostních betonů nelze pro určení pevností využívat kalibračních vztahů zpracovaných pro obyčejné betony a je otázkou do jaké míry jsou platné poznatky o faktorech ovlivňujících výsledky měření nedestruktivními metodami. V práci jsou uvedeny poznatky o vlivech základních faktorů na výsledky měření odrazovými tvrdoměry systému Schmidt a ultrazvukovou impulsovou metodou včetně doporučení pro praktické aplikace uvedených metod. Byla řešena i problematika modulů pružnosti v tlaku – statický vs. dynamický modul pružnosti. Byly zpracovány kalibrační vztahy pro predikci pevnosti v tlaku vysokopevnostních betonů z parametru nedestruktivního zkoušení, které vykazují vysokou vázanost mezi proměnnými a jsou prakticky využitelné.
|
host ::
RSS.