Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv různé technologie mletí na vlastnosti Portlandského cementu
Švéda, Matěj ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem různých technologií vysokoenergetického mletí na krystalografické vlastnosti hlavních minerálů portlandského cementu a jeho granulometrické vlastnosti. Dále sleduje vliv konvenční a vysokorychlostní technologie mletí na výsledné fyzikálně-mechanické vlastnosti portlandského cementu v závislosti na jeho době odležení.
Organické materiály pro molekulární kvantové bity: příprava vrstev a jejich rentgenová analýza
Tuček, Marek ; Bábor, Petr (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
V této práci jsou představeny vlastnosti a využití kovových ftalocyaninů, stručně popsán postup depozice tenkých vrstev železného ftalocyaninu na Si(100), post-depoziční analýza pomocí XPS a aparatura k měření rentgenové reflektivity. Dále se věnujeme teoretickému popisu fyzikální podstaty rentgenové difrakce na krystalu, popisu problematiky měření rentgenové reflektivity a vyhodnocování získaných dat se zaměřením na zjištění tloušťky nadeponované vrstvy, identifikaci její krystalové struktury a mřížkových parametrů. Bylo zjištěno, že vrstvy železného ftalocyaninu, deponované na substrát o pokojové teplotě, rostou jako alfa-fáze ve tvaru jehlic kolmo na povrch vzorku, takže tloušťku vrstvy je kvůli vysoké drsnosti možné pouze odhadnout ze Scherrerovy rovnice pro dlouhé depozice. V případě kratších depozic (a tedy i nižší drsnosti) je možné použít metodu Kiessigových oscilací. Při post-depozičním žíhání jsme nebyli schopni vyvolat fázovou přeměnu materiálu, aniž by se odpařil z povrchu vzorku. Depozicí na substrát o teplotě 160°C jsme získali značně drsnou vrstvu s nejasnou krystalovou fází.
Sledování melitelnosti slínkových minerálů
Červinková, Lenka ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem třech různých technologických procesů mletí na vlastnostech čistých slínkových minerálů. Cílem je synteticky připravit čisté slínkové minerály a sledovat vliv délky mlecího procesu a vliv technologie mletí na jejich krystalinitu. Pro vyhodnocování se používá XRD analýza a laserová granulometrie.
Studium procesu dekarbonatace vápence
Koporcová, Diana Mária ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výzkumem a popisem dekarbonatačního procesu vápence při výpalu vápna. Cílem práce je pokusit se najít souvislost mezi vlastnostmi vstupní suroviny a průběhem procesu dekarbonatace, který je sledován pomocí vysokoteplotní XRD analýzy. V experimentální části bude vyhodnocena mikrostruktura vznikajícího oxidu vápenatého, a to zejména z pohledu velikosti krystalitů.
Studium struktury a stability Alitu
Pernicová, Kateřina ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o laboratorní přípravě hlavního slínkového minerálu alitu. V teoretické části jsou shrnuty hlavní poznatky z posledních výzkumů. Praktická část se věnuje přípravě a optimalizaci metodiky přípravy polymorfu alitu. Hlavním cílem bylo připravit monoklinické fáze alitu M1 a M3 a analyzovat jejich vlastnosti dostupnými analytickými metodami.
Studium procesu dekarbonatace vápence
Koporcová, Diana Mária ; Bureš,, Jaroslav (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá výzkumem souvislostí mezi typem vápence a procesem dekarbonatace. V teoretické části jsou popsány typy vápenců a geneze vápenců, dále proces dekarbonatace, metody využívané pro analýzu struktury vápenců a výzkumy v řešené problematice. V experimentální části jsou na souboru vybraných vzorků vápenců provedeny HT-XRD analýza, SEM analýza a simultánní TG/DTA analýza. Pomocí získaných dat je sledován proces dekarbonatace vápence a změna mikrostruktury vznikajícího oxidu vápenatého.
Studium procesu dekarbonatace vápence
Koporcová, Diana Mária ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výzkumem a popisem dekarbonatačního procesu vápence při výpalu vápna. Cílem práce je pokusit se najít souvislost mezi vlastnostmi vstupní suroviny a průběhem procesu dekarbonatace, který je sledován pomocí vysokoteplotní XRD analýzy. V experimentální části bude vyhodnocena mikrostruktura vznikajícího oxidu vápenatého, a to zejména z pohledu velikosti krystalitů.
Vliv různé technologie mletí na vlastnosti Portlandského cementu
Švéda, Matěj ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem různých technologií vysokoenergetického mletí na krystalografické vlastnosti hlavních minerálů portlandského cementu a jeho granulometrické vlastnosti. Dále sleduje vliv konvenční a vysokorychlostní technologie mletí na výsledné fyzikálně-mechanické vlastnosti portlandského cementu v závislosti na jeho době odležení.
Sledování melitelnosti slínkových minerálů
Červinková, Lenka ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem třech různých technologických procesů mletí na vlastnostech čistých slínkových minerálů. Cílem je synteticky připravit čisté slínkové minerály a sledovat vliv délky mlecího procesu a vliv technologie mletí na jejich krystalinitu. Pro vyhodnocování se používá XRD analýza a laserová granulometrie.
Organické materiály pro molekulární kvantové bity: příprava vrstev a jejich rentgenová analýza
Tuček, Marek ; Bábor, Petr (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
V této práci jsou představeny vlastnosti a využití kovových ftalocyaninů, stručně popsán postup depozice tenkých vrstev železného ftalocyaninu na Si(100), post-depoziční analýza pomocí XPS a aparatura k měření rentgenové reflektivity. Dále se věnujeme teoretickému popisu fyzikální podstaty rentgenové difrakce na krystalu, popisu problematiky měření rentgenové reflektivity a vyhodnocování získaných dat se zaměřením na zjištění tloušťky nadeponované vrstvy, identifikaci její krystalové struktury a mřížkových parametrů. Bylo zjištěno, že vrstvy železného ftalocyaninu, deponované na substrát o pokojové teplotě, rostou jako alfa-fáze ve tvaru jehlic kolmo na povrch vzorku, takže tloušťku vrstvy je kvůli vysoké drsnosti možné pouze odhadnout ze Scherrerovy rovnice pro dlouhé depozice. V případě kratších depozic (a tedy i nižší drsnosti) je možné použít metodu Kiessigových oscilací. Při post-depozičním žíhání jsme nebyli schopni vyvolat fázovou přeměnu materiálu, aniž by se odpařil z povrchu vzorku. Depozicí na substrát o teplotě 160°C jsme získali značně drsnou vrstvu s nejasnou krystalovou fází.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.