Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Extrakce vybraných flavonoidů bezu černého pro potravinářské účely
Grulichová, Hana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením množství rutinu a kvercetinu v listech a ve větvičkách různých druhů bezu černého. Zjištěné hodnoty byly porovnány s významnými zdroji těchto látek. Pro získání látek z rostlinné matrice byla použita medota extrakce rozpouštědlem za zvýšeného tlaku a teploty (PSE – pressurized solvent extraction, PHWE – pressurized hot water extraction). Podmínky použité pro extrakci pomocí PSE byly teplota 120 °C, tlak 150 barů a 3 cykly po 5 minutách. U extrakce pomocí PHWE byla pro rutin z listů použita teplota 80 °C, tlak 150 barů, 3 cykly po 5 minutách a pro kvercetin se použila teplota 100 °C, ostatní podmínky se nastaveny stejně. Analýza rutinu a kvercetinu byla provedla pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie s použitím detektoru diodovým polem (HPLC-DAD), ale byla sledována pouze vlnová délka 360 nm. Látky byly separované přes kolonu SUPELCOSILTM LC 8DB (velikost částic sorbentu 5 µm; rozměry kolony 250x4,6 mm). Mobilní fáze byla směs methanolu: vody: kyseliny mravenčí v poměru 36: 61,5: 2,5 při pH 2,17 2,28, nastavený průtok byl 0, 7 ml/min a velikost dávkovací smyčky 10µl. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech planého druhu bezu černého při extrakci methanolem i vodou. Vodou byla extrakce účinnější a bylo získáno 5, 58 mg rutinu z jednoho gramu vzorku planého bezu černého. Nejnižší množství bylo stanoveno v Sambucus nigra Körsör, kde bylo pouze 0,13 mg/g (při extrakci vodou). Kvercetin nebyl v listech stanoven u žádné druhu bezu černého. Ve větvích se nacházely oba stanovované flavonoidy. Rutin byl ve velmi malém množství stanoven v planém druhu, ale ve šlechtěných odrůdách bylo stanoveno významné množství této látky. Naopak kvercetin, který se po stanovování optimálních podmínek pro extrakci zdál být významnějším z hlediska množství, nebyl v některých šlechtěných odrůdách detekován. Největší množství kvercetinu se nacházelo v planém druhu bezu černého, a to 0,24 mg/g. Největší množství rutinu bylo stanoveno v Sambucus nigra Albida, 2,33 mg/g.
Srovnání antioxidačních vlastností a absorbce UV záření u extraktů vybraných bylin, Spiruliny a jejich směsí
Farinasso, Giulia
Práce je zaměřena na hodnocení obsahu fenolických látek v extraktech bylin rakytníku řešetlá-kového, měsíčku lékařského a bezu černého, cyanobakterie spirulina a jejich směsí. Extrakty byly připraveny metodou extrakce podpořené ultrazvukem a dále hodnoceny prostřednictvím UV-VIS molekulové spektrofotometrie. Byla porovnána jejich celková antioxidační aktivita a schopnost pohlcovat UV záření při vlnové délce 355 nm. Pro extrakty vybraných bylin byl stanoven obsah rutinu prostřednictvím HPLC-DAD. V bezu černém a měsíčku lékařském byl jeho obsah stanoven na 1935,97 ± 98,39 μg.g-1 a na 233,035 ± 8,839 μg.g-1. Nejvyšší obsah fenolických látek byl stanoven v extraktu bezu černého a nejvyšší celková antioxidační aktivi-ta byla zjištěna pro extrakt měsíčku lékařského. Pomocí Pearsonovy korelace bylo zjištěno, že výsledky celkové antioxidační aktivity a absorpce UV záření korelují s celkovým obsahem fenolických látek pouze pro extrakt bezu černého. Byla vyhodnocena synergní působení použi-tých bylin ve směsi se spirulinou.
Možnosti využití plodů volně rostoucích rostlin a dřevin na mezích ve vybrané části katastrálního území obce Hutisko-Solanec
Vančurová, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití plodů volně rostoucích rostlin a dřevin na mezích ve vybrané části katastrálního území obce Hutisko-Solanec. Na tomto území bylo provedeno od srpna do října v roce 2016 mapování výskytu plodících druhů rostlin a dřevin na mezích. Byly prováděny sběry, zjištěny potenciální výnosy a jejich využití u bezu černého (Sambucus nigra L.), ostružiníku křovitého (Rubus fruticocus L.) a růže šípkové (Rosa canina L.). Průměrný potenciální výnos z 1 m2 v čerstvém stavu u bezu černého byl 225,369 g, u ostružiníku křovitého 213,707 g a u růže šípkové 74,018 g.
Anthokyany v plodech vybraných kultivarů Sambucus nigra L. I.
Leharová, Eva ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Černý bez je tradiční bylinou využívanou v lidové medicíně již od nepaměti. Plody obsahují množství biologicky aktivních látek, z nichž nejdůležitější jsou antokyany. Dále plody obsahují flavonoidy, organické kyseliny, cukry, kyanogenní glykosidy a další látky jako vitamíny, třísloviny, aminokyseliny, draslík, vápník a fosfor. Plody černého bezu jsou v potravinářství využívány na výrobu marmelád, povidel, ovocných sirupů, vín a jiných pochutin. Droga Sambuci fructus se v současné době dostává do popředí zájmu farmacie a medicíny. Předmětem výzkumu jsou především příznivé účinky antokyanů na lidské zdraví a jejich možné uplatnění v medicíně a farmacii. Antokyany vykazují silnou antioxidační aktivitu, která může být potenciálně využita v terapii kardiovaskulárních, nádorových nebo metabolických onemocnění. Je zkoumána možnost využití antioxidačních účinků například v léčbě hyperlipidemie, obezity a s tím souvisejícího metabolického syndromu, uvedené účinky mohou být dále významné při ochraně před oxidativním poškozením buněk při onemocnění diabetes mellitus. Nelze opomenout také působení protizánětlivé a protiinfekční, které bylo zkoumáno jak u virových, tak u bakteriálních onemocnění. Současně se ukázalo, že by černý bez mohl být využíván i jako účinné imunostimulans. Schopnost antokyanů inhibovat...
Anthokyany v plodech vybraných kultivarů Sambucus nigra L. II
Brychtová, Jana ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Dušek, Jaroslav (oponent)
Plody bezu černého - Sambuci fructus jsou využívány ve farmacii i v potravinářství. Mezi hlavní obsahové látky patří antokyany a flavonoidy. Z dalších látek obsahují plody kyanogenní glykosid sambunigrin, organické kyseliny, vitamíny, cukry. Plody pocházející z pěstovaných kulturních odrůd se zatím farmaceuticky nevyužívají. Obsah antokyanů v plodech Sambucus nigra L. odrůdy Alessö, Bohatka, Haschberg, Mammut, Sambo, Sambu, Samdal, Sampo, Samyl, Weihenstephan a planě rostoucího bezu černého byl stanoven spektrofotometricky. Množství antokyanů bylo přepočteno na vysušené plody a vyjádřeno v procentech kyanidin-chloridu. Plody kulturních odrůd měly až na odrůdu Samyl nižší obsah antokyanů než plody bezu planě rostoucího. Mezi odrůdami byly v obsahu anthokyanů nalezeny statisticky významné rozdíly.
Mikroskopické hodnocení drogy Sambuci fructus z kulturních odrůd Sambucus nigra.
Applová, Lenka ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Lenka Applová Školitel: doc. RNDr. Jiřina Spilková, CSc. Název diplomové práce : Mikroskopické hodnocení drogy Sambuci fructus z kulturních odrůd Sambucus nigra Bez černý (Sambucus nigra L.) je významnou rostlinou tradičního lidového léčitelství, jehož poznatky přejímá i farmaceutický a potravinářský průmysl. Plody se používají jako diaforetikum, diuretikum, při migrénách a neurologických obtížích. Se zvyšující poptávkou již nestačí pouze sběr planě rostoucích plodů, a proto je bez černý společně s jeho kulturními odrůdami pěstován v sadech. Kvalitní drogu pro farmaceutické použití by právě mohly poskytnout kulturní odrůdy bezu černého, které se pěstují pro využití plodů v potravinářském průmyslu. Cílem diplomové práce bylo studium mikroskopických znaků plodů planě rostoucího bezu černého a jeho deseti kulturních odrůd Allesö, Bohatka, Haschberg, Mamut, Sambo, Sambu, Samdal, Sampo, Samyl a Weihenstephan, které pocházejí z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. Plody planě rostoucího bezu černého byly získány z Botanické zahrady léčivých rostlin Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Z plodů byly po projasnění v roztoku chloralhydrátu připraveny mikroskopické preparáty. V...
Antioxidační vlastnosti extraktů z květů Sambucus nigra.
Štěpánová, Zuzana ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Dušek, Jaroslav (oponent)
1. Abstrakt Cílem této práce bylo prokázat a stanovit antioxidační aktivitu extraktů květů bezu černého (Samucus nigra L.) a sestavit přehled jejich obsahových látek a účinků. Sambuci flos je často využívaný v terapii a potravinářství. Hlavními obsahovými látkami jsou flavonoidy, fenolické kyseliny, triterpeny, dále jsou ve květech obsaženy steroly, sliz, silice, třísloviny. Nejvýznamnější jsou flavonoidy, konkrétně rutin a kvercetin, které mohou vykazovat antioxidační, antivirové, protizánětlivé a antikancerogenní vlastnosti. Květy se používají zejména pro diuretické, diaforetické, expektorační, analgetické účinky. Ke stanovení antioxidační aktivity methanolových extraktů květů ze dvou sběrů byla použita metoda DPPH (2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl). Výsledky antioxidační aktivity byly vyjádřeny v hodnotách IC50 (koncentrace extraktu, která způsobí 50% redukci radikálu). Zjištěné průměrné hodnoty IC50 byly 0,79 mg/ml a 0,83 mg/ml. Jednotlivé hodnoty IC50 se s vývojem květu plynule měnily, pohybovaly se mezi 1,086 mg/ml a 0,701 mg/ml u obou sběrů. Odchylky mohou být způsobeny pokračující syntézou sekundárních metabolitů.
Extrakce vybraných flavonoidů bezu černého pro potravinářské účely
Grulichová, Hana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením množství rutinu a kvercetinu v listech a ve větvičkách různých druhů bezu černého. Zjištěné hodnoty byly porovnány s významnými zdroji těchto látek. Pro získání látek z rostlinné matrice byla použita medota extrakce rozpouštědlem za zvýšeného tlaku a teploty (PSE – pressurized solvent extraction, PHWE – pressurized hot water extraction). Podmínky použité pro extrakci pomocí PSE byly teplota 120 °C, tlak 150 barů a 3 cykly po 5 minutách. U extrakce pomocí PHWE byla pro rutin z listů použita teplota 80 °C, tlak 150 barů, 3 cykly po 5 minutách a pro kvercetin se použila teplota 100 °C, ostatní podmínky se nastaveny stejně. Analýza rutinu a kvercetinu byla provedla pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie s použitím detektoru diodovým polem (HPLC-DAD), ale byla sledována pouze vlnová délka 360 nm. Látky byly separované přes kolonu SUPELCOSILTM LC 8DB (velikost částic sorbentu 5 µm; rozměry kolony 250x4,6 mm). Mobilní fáze byla směs methanolu: vody: kyseliny mravenčí v poměru 36: 61,5: 2,5 při pH 2,17 2,28, nastavený průtok byl 0, 7 ml/min a velikost dávkovací smyčky 10µl. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech planého druhu bezu černého při extrakci methanolem i vodou. Vodou byla extrakce účinnější a bylo získáno 5, 58 mg rutinu z jednoho gramu vzorku planého bezu černého. Nejnižší množství bylo stanoveno v Sambucus nigra Körsör, kde bylo pouze 0,13 mg/g (při extrakci vodou). Kvercetin nebyl v listech stanoven u žádné druhu bezu černého. Ve větvích se nacházely oba stanovované flavonoidy. Rutin byl ve velmi malém množství stanoven v planém druhu, ale ve šlechtěných odrůdách bylo stanoveno významné množství této látky. Naopak kvercetin, který se po stanovování optimálních podmínek pro extrakci zdál být významnějším z hlediska množství, nebyl v některých šlechtěných odrůdách detekován. Největší množství kvercetinu se nacházelo v planém druhu bezu černého, a to 0,24 mg/g. Největší množství rutinu bylo stanoveno v Sambucus nigra Albida, 2,33 mg/g.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.