|
|
Copingové strategie u sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
KALOUSKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce s názvem Copingové strategie u sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí má za cíl analyzovat copingové strategie, které jsou nejčastěji využívány při zvládání stresu sociálními pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí ve vybraných okresech Jihočeského kraje. V bakalářské práci byla použita kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a techniky standardizovaného dotazníku SVF 78 zaměřeného na copingové strategie zvládání stresu.
|
|
|
Copingové strategie vedoucích dětského (neskautského) oddílu
Neubauerová, Lenka ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou strategií zvládání náročných situací u vedoucích dětských oddílů. Cílem práce je zmapovat a popsat činnost vedoucího v konkrétním dětském oddíle, zdroje náročnosti v ní a copingové strategie, které vedoucí využívají. Nejdříve se teoretická část práce zabývá objasněním pojmů souvisejících se zvládáním náročných situací (teorie stresu, pracovní zátěž, odolnost, adaptace, coping, osobnostní charakteristiky, copingové strategie). V další části práce se zabývá objasněním pojmů souvisejících s oddílovou činností a prací vedoucího (co je to oddílová činnost, její vývoj v ČR, oddílový kolektiv, vnitřní organizace, výchovný systém, práce vedoucího, legislativa). Empirická část práce se věnuje kvalitativnímu výzkumu, jehož hlavním cílem bylo zjistit, jaké copingové strategie vedoucí konkrétního dětského oddílu využívají. Dále se také zabývá popisem zmapované práce vedoucího a zdrojů náročnosti v ní. Pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor a dotazník SVF 78. Z výzkumu vyplývá, že vedoucí v daném oddíle využívají nejsilněji konstruktivní strategie (především Strategii kontroly situace) a strategii Perseverace. Dále z výzkumu vyplývá, že práce vedoucího jde rozlišit do dvou oblastí - jedna je oblast týkající se příprav a realizace programu (této oblasti se...
|
|
|
Copingové strategie u sociálně exkludovaných
MIČKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce s názvem copingové strategie u sociálně exkludovaných je zaměřena nejen na stres z obecného pohledu, ale především na strategie zvládání stresových situací. Hlavním cílem bakalářské práce bylo identifikovat, jaké jsou copingové strategie u sociálně exkludovaných a zjistit, zdali převažují u sociálně exkludovaných osob spíše negativní copingové startegie. Výzkumný soubor tvořili sociálně vyloučené osoby, žijící v Jihočeském kraji. Výběr respondentů byl zcela náhodný a probíhal v terénu. Metodika práce pojednává o standardizovaném dotazníku SVF 78, díky kterému byla získána veškerá data. Dotazník obsahoval 78 položek mapujících chování v různých zátěžových situacích, respondenti volili míru souhlasu na pěti bodové škále. Posléze byla data transformována do 13 oblastí, které presentují jednotlivé copingové strategie. Tyto oblasti byli statisticky testovány v programu SPSS ve vztahu ke stanoveným sociodemografickým proměnným, metodou T-testu. Ani jedna ze stanovených hypotéz se neprokázaly. Na výběru copingových strategií nemá žádný vliv věk respondentů a ani nic nenasvědčuje tomu, že ženy používají více pozitivní strategie oproti mužům. Výzkum ukázal, že nejméně používanou copingovou strategií je právě ta negativní. Nejlépe vyšla neutrální strategie, což nasvědčuje tomu, že sociálně exkludovaní k tomu, aby se lépe vyrovnávali s nějakou stresovou situací touží po pomoci a sociální opoře. Výsledky bakalářské práce mohou být využity k porovnání s výsledky jiných výzkumů zaměřujících se na copingové strategie a na osoby sociálně exkludované. Dále výsledky mé bakalářské práce mohou být přínosem pro budoucí sociální pracovníky, kteří se na výkon tohoto povolání připravují.
|
|
|
Osobnost učitele v souvislosti se strategiemi zvládání zátěžových situací a její vliv na edukaci
KRNINSKÝ, Luboš
Disertace se věnuje tématu zvládání a prožívání zátěžových (mimořádných) situací ve výuce v souvislosti s vybranými osobnostními rysy učitelů. Práce má teoreticko? empi-rický charakter. Její teoretická část představuje základní poznatky související s tématy významnými pro zpracovávanou problematiku (profese učitele; osobnost, motivace, emoce, pracovní zátěž a stres v kontextu učitelského povolání; vybrané vyučovací metody a organizační formy výuky, doporučení pro efektivní vyučování a řešení výukových po?tíží; základy symbolické interpretace artefaktů). Cílem výzkumu popsaného v empirické části práce je získání podrobných informací o prožívání náročných situací ve výuce a možnostech jejich zvládání v souvislosti s osobnostní strukturou vybraných učitelů. Výzkum byl realizován v podobě smíšeného designu. Jeho kvalitativní část obsahuje vícepřípadovou studii (se 6 učiteli 2. st. ZŠ byly vedeny polostrukturované rozhovory, byla pozorována jejich výuka, uskutečněn rozhovor nad jejich tematickou koláží Já jako učitel ve všech jeho pozicích a rolích a vyhodnoceny dotazníky uplatněné rovněž pro kvan?titativní část šetření) a zpracování rozhovoru nad tematickou koláží prostřednictvím otevřeného kódování. V kvantitativní výzkumné části byly vyhodnoceny údaje ze čtyř dotazníků orientačního dotazníku pro zjištění zasažení stresem u učitelů dle Henninga a Kellera (1996), dotazníku Strategie zvládání stresu SVF 78 (Janke & Erdmannová, 2003), Freiburského osobnostního dotazníku (Kollárik, Poliaková, & Ritomský, 1984) a dotazníku vlastní konstrukce s otevřenými otázkami. Většina participantů výzkumného šetření zaží?vá ve své výuce mimořádné situace, které v nich obvykle vyvolávají nepříjemné emoce a negativně ovlivňují jejich výuku. Podařilo se nalézt konkrétní souvislosti mezi osobnost?ními charakteristikami a vyučováním participantů. Respondenti nevykázali vyšší míru psychosomatického narušení, emocionální lability, depresivity ani neuroticity ve srovnání s běžnou populací. Ani mezi mírou pociťovaného zasažení stresem a věkem, resp. délkou praxe nebyla nalezena statisticky významná souvislost. Naopak spíše mužský sebepopis a adaptivní zvládání zátěže vykázaly vzájemnou signifikantní souvislost. Rovněž vyšší míra zasažení stresem ve fyzické oblasti u respondentek ve srovnání s respondenty (muži) se ukázala být statisticky významnou.
|
|
|
Stres u uživatelů pervitinu
FILIPOVÁ, Zuzana
Diplomová práce s názvem stres u uživatelů pervitinu je zaměřena nejen na stres z obecného úhlu pohledu, ale především na strategie zvládání stresových situací. Těmto strategiím, odborně nazývaným jako copingové, je v současném bádání přisuzována značná pozornost. Podrobně se zaměřuje na vývoj drogové scény v České republice a soustředí se především na pervitin jako typickou "českou drogu". Diplomová práce charakterizuje období, ve kterých pervitin jako droga zažíval progresi a stával se symbolikou české drogové scény, až po období, kdy justice a policie začala tuto společensky neúnosnou situaci radikálně řešit s plynulým časovým přesahem do současné drogové scény. Také dále míří na rizika spojená s užíváním pervitinu a na možné podoby jeho aplikace uživateli. Logicky navazuje na možnosti závislosti, a to jak na drogách obecně, tak se zaměřením na pervitin konkrétně. Nedílnou součástí této práce je charakteristika stresu podle uznávaných odborníků na tuto problematiku, mezi které neodmyslitelně řadíme Paulíka, Bašteckou, Joshi. Z problematiky specificky definovaného a operacionalizovaného stresu svažuje k charakterizaci copingu obecně. Pojednává o prvních zmínkách o copingu a jeho výskytu. V teoretické části jsou definované copingové strategie, které jsou chápany z mnoha úhlů pohledu, ke kterým bylo dospěno opět vědeckým poznáním, zaobírá se situací kolem instrumentu SVF 78, který je dále rozebrán. Práce v teoretické části diskutuje rozdílné copingové strategie, kde identifikuje jednotlivá úskalí těchto strategií a jejich vliv na člověka z pohledu holistického modelu. Teoretická část je zakončena problematikou sociální práce s drogově závislými a jejími opěrnými pilíři. Předkládá hned několik možných modelů, díky kterým je filosofická úvaha spojena s aplikací do klinické praxe. Ve druhé kapitole jsou uvedeny cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy. Cíle pro tuto práci byly stanoveny dva, a to "Zjistit, jaké jsou copingové strategie u uživatelů pervitinu". Druhým cílem bylo "Zjistit, jak se mění charakter copingových strategií při dlouhodobém užívání pervitinu". Na základě těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky, díky kterým se podařilo začlenit čtyři hypotézy, které jsou v této kapitole operacionalizovány. Metodika práce pojednává o nástroji SVF 78, díky kterému byla získána data od drogově závislých respondentů. Data byla získána v Kontaktních centrech v Jihočeském kraji pomocí kvantitativní strategie sběru dat. Dále je zde uvedena operacionalizace škál subtestu v přehledové tabulce. V kapitole je popsán výzkumný soubor, jenž je tvořen 50 respondenty. Nedílnou součástí této kapitoly je popis statistických metod použitých pro vyhodnocení výsledků. V následující kapitole s názvem výsledky je popsán výběrový soubor z pohledu rozložení pohlaví, konkrétně se jedná o 54 % žen a 46 % mužů. Dále je zde popsán věk obou pohlaví včetně věkového průměru, mediánu a směrodatných odchylek. Nelze opomenout ani přehledně znázorněnou dobu užívání pervitinu u respondentů a nejvyšší dosažené vzdělání. V této kapitole je také konkretizován statistický test jednotlivých hypotéz včetně nejzásadnějších frekvenčních údajů pro výstup práce. Diskuze je zaměřena na získané výsledky a jejich komparaci s aktuálními výzkumy. I přes velmi zajímavé výsledky je hned v úvodu nutno konstatovat, že ani jedna s položených hypotéz nebyla statisticky verifikovaná. Při analýze obdobných studií se však často setkáváme s podobným problémem. Jako nejzajímavější se jeví zjištění Konopka a kol. (2013), která stejně tak nenašla zásadní rozdíly ve využívání jednotlivých copingových strategiích u uživatelů benzodiazepinu. I přes to lze poukázat na frekvenční rozdíly, které byly vysledovány. To především v době užívání pervitinu ve spojitosti s využíváním negativních copingových strategií, které preferují respondenti s dobou abúzu pervitinu delší jak 11 let. Dále je rozpracováno mnoho dalších zásadních zjištění. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumného šetření.
|
host ::
RSS.