Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nelineární jevy v optických vláknech
Burian, Radek ; Horváth, Tomáš (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Téma práce je popis nelineárních jevů v optickém vlákně. V teoretické části je rozebrán princip přenosu světla skrze optické vlákno. Okrajově jsou rozebrány optické součástky, vlákna a jejich parametry. Kromě nelineárních jevů jsou popsány i lineární jevy, jako například útlum, rozptyly, disperze. Z hlediska nelineárních jevů práce popisuje jevy druhého řádu, konkrétně Generace druhé harmonické (SHG), Generace součtové a Rozdílové frekvence (SFG a DFG), třetího řádu, mezi ně patří Kerrův jev, Generace třetí harmonické (THG), Vlastní fázová modulace (SPM), Čtyřvlnné směšování (FWM), Křížová fázová modulace (XPM). Dále jsou v práci rozebrány nelineární rozptyly, Ramanův a Brillouinův rozptyl. V praktické části je simulován nelineární jev Čtyřvlnné směšování. Tento jev se z velké části objevuje v systémech DWDM, kde způsobuje přeslechy. Cílem našeho měření je jev prozkoumat a následně najít způsob jeho potlačení. Na základě simulace je sestavené reálné zapojení daného jevu. Kromě Čtyřvlnného směšování je sestaveno také zapojení pro stimulovaný Brillouinův jev. Výsledky simulace a obou měření jsou následně shrnuty a porovnány s teoretickými poznatky.
Femtosekundové lasery a jejich aplikace
Oškera, Jakub ; Urban, František (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá teoretickou částí definicí laseru, jeho vlastnostmi a použitím v praxi. Práce popisuje základní princip laserového paprsku, s ním související jednotlivé typy laserů a porovnání s běžným zdrojem světelného záření. Dále, práce popisuje laserové vysílací režimy: kontinuální, pulsní, a hlavní rozdíly mezi nimi. Další část popisuje femtosekundové lasery a jejich generující pulsy. Práce obsahuje teoretický návrh měření, který využívá právě tento laser. Teoretický koncept je navržen pro obor spektroskopie a jsou zde zmíněny základní metody spektroskopie: ultrafialovo-viditelná, Ramanova a infračervená. Součástí této práce je také aplikační software WattJoule, který byl naprogramován za účelem použití při experimentálním měření. Toto experimentální měření je náplní poslední částí této bakalářské práce. Cílem tohoto měření je pokus o navázání vysokovýkonnového laserového svazku do optického vlákna. V závěru je diskutován popis a výsledek tohoto experimentálního měření.
Interaktivní rozhraní pro vzdáleného robota pro Android
Robotka, Vojtěch ; Materna, Zdeněk (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Vývoj autonomních robotů pokročil a začínají se objevovat první možnosti nasazení robotů v běžném životě. Spolu s vývojem robotů je však třeba myslet i na vývoj aplikací a uživatelských rozhraní, která budou s roboty vzdáleně interagovat. Cílem tohoto projektu je vytvořit univerzální rozhraní pro vzdálené řízení robotů. Práce vychází z předpokladu použití platformy ROS na ovládaných robotech. Díky tomu se nabízí širší možnost uplatnění výsledné aplikace na dalších robotických projektech založených na této platformě. Navržené vzdálené rozhraní plní dva základní účely pro ovládání robota. Za prvé, umožňuje uživateli zobrazit důležitá data pro orientaci v aktuální situaci robota a tyto data zasadit do kontextu ve 3D scéně. V druhé řadě pak umožňuje vykonávat základní manipulaci s robotem pomocí ovládacích prvků. Výsledná aplikace byla přizůsobena a úspěšně otestována na experimentálních robotech Care-O-Bot a Turtlebot.
Interaktivní rozhraní pro vzdáleného robota
Lokaj, Tomáš ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou interaktivních rozhraní pro ovládání vzdálených robotů, zkoumá některé existující vizualizační a simulační nástroje a robotické platformy. Také navrhuje a implementuje interaktivní prvky vhodné k reprezentaci detekovaných objektů, jako je obalové těleso či billboard. Dále vytváří interaktivní prvky sloužící k eliminaci některých problémů spojených se vzdáleným ovládáním robota, jako je například špatný odhad vzdáleností či orientace v prostředí. Interaktivní rozhraní je implementováno v prostředí Robot Operating System s využitím nabízených prostředků pro vizualizaci, komunikaci a~řízení potřebných operací. Grafická primitiva jsou reprezentována interaktivními značkami, které uživateli nabízí kromě vizualizace také možnosti interakce. Pomocí těchto značek je také navržen jednoduchý nástroj umožňující ovládání pohybu robota.
Nelineární jevy v optických vláknech
Burian, Radek ; Horváth, Tomáš (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Téma práce je popis nelineárních jevů v optickém vlákně. V teoretické části je rozebrán princip přenosu světla skrze optické vlákno. Okrajově jsou rozebrány optické součástky, vlákna a jejich parametry. Kromě nelineárních jevů jsou popsány i lineární jevy, jako například útlum, rozptyly, disperze. Z hlediska nelineárních jevů práce popisuje jevy druhého řádu, konkrétně Generace druhé harmonické (SHG), Generace součtové a Rozdílové frekvence (SFG a DFG), třetího řádu, mezi ně patří Kerrův jev, Generace třetí harmonické (THG), Vlastní fázová modulace (SPM), Čtyřvlnné směšování (FWM), Křížová fázová modulace (XPM). Dále jsou v práci rozebrány nelineární rozptyly, Ramanův a Brillouinův rozptyl. V praktické části je simulován nelineární jev Čtyřvlnné směšování. Tento jev se z velké části objevuje v systémech DWDM, kde způsobuje přeslechy. Cílem našeho měření je jev prozkoumat a následně najít způsob jeho potlačení. Na základě simulace je sestavené reálné zapojení daného jevu. Kromě Čtyřvlnného směšování je sestaveno také zapojení pro stimulovaný Brillouinův jev. Výsledky simulace a obou měření jsou následně shrnuty a porovnány s teoretickými poznatky.
Femtosekundové lasery a jejich aplikace
Oškera, Jakub ; Urban, František (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá teoretickou částí definicí laseru, jeho vlastnostmi a použitím v praxi. Práce popisuje základní princip laserového paprsku, s ním související jednotlivé typy laserů a porovnání s běžným zdrojem světelného záření. Dále, práce popisuje laserové vysílací režimy: kontinuální, pulsní, a hlavní rozdíly mezi nimi. Další část popisuje femtosekundové lasery a jejich generující pulsy. Práce obsahuje teoretický návrh měření, který využívá právě tento laser. Teoretický koncept je navržen pro obor spektroskopie a jsou zde zmíněny základní metody spektroskopie: ultrafialovo-viditelná, Ramanova a infračervená. Součástí této práce je také aplikační software WattJoule, který byl naprogramován za účelem použití při experimentálním měření. Toto experimentální měření je náplní poslední částí této bakalářské práce. Cílem tohoto měření je pokus o navázání vysokovýkonnového laserového svazku do optického vlákna. V závěru je diskutován popis a výsledek tohoto experimentálního měření.
Interaktivní rozhraní pro vzdáleného robota
Lokaj, Tomáš ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou interaktivních rozhraní pro ovládání vzdálených robotů, zkoumá některé existující vizualizační a simulační nástroje a robotické platformy. Také navrhuje a implementuje interaktivní prvky vhodné k reprezentaci detekovaných objektů, jako je obalové těleso či billboard. Dále vytváří interaktivní prvky sloužící k eliminaci některých problémů spojených se vzdáleným ovládáním robota, jako je například špatný odhad vzdáleností či orientace v prostředí. Interaktivní rozhraní je implementováno v prostředí Robot Operating System s využitím nabízených prostředků pro vizualizaci, komunikaci a~řízení potřebných operací. Grafická primitiva jsou reprezentována interaktivními značkami, které uživateli nabízí kromě vizualizace také možnosti interakce. Pomocí těchto značek je také navržen jednoduchý nástroj umožňující ovládání pohybu robota.
Interaktivní rozhraní pro vzdáleného robota pro Android
Robotka, Vojtěch ; Materna, Zdeněk (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Vývoj autonomních robotů pokročil a začínají se objevovat první možnosti nasazení robotů v běžném životě. Spolu s vývojem robotů je však třeba myslet i na vývoj aplikací a uživatelských rozhraní, která budou s roboty vzdáleně interagovat. Cílem tohoto projektu je vytvořit univerzální rozhraní pro vzdálené řízení robotů. Práce vychází z předpokladu použití platformy ROS na ovládaných robotech. Díky tomu se nabízí širší možnost uplatnění výsledné aplikace na dalších robotických projektech založených na této platformě. Navržené vzdálené rozhraní plní dva základní účely pro ovládání robota. Za prvé, umožňuje uživateli zobrazit důležitá data pro orientaci v aktuální situaci robota a tyto data zasadit do kontextu ve 3D scéně. V druhé řadě pak umožňuje vykonávat základní manipulaci s robotem pomocí ovládacích prvků. Výsledná aplikace byla přizůsobena a úspěšně otestována na experimentálních robotech Care-O-Bot a Turtlebot.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.