|
|
NATO Transformation and the Capability Gap
Ruml, Ken ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce je makro-komparativní případovou studií, která pojednává o problematice dlouhodobé neochoty většiny členských států poskytnout Severoatlantické alianci nezbytné vojenské schopnosti. Propastný rozdíl mezi deklarovanou ambicí Aliance a jejími schopnostmi existuje minimálně od Kosovské krize z roku 1999. Pouhé dva roky uplynuly od přijetí nové strategické koncepce, která potvrdila roli NATO jako aktéra řešení konfliktů, ale hodnocení nedávné operace v Libyi naznačují, že nerovnováha mezi ambicemi a schopnostmi přetrvává, a to navzdory četným iniciativám majícím za cíl zlepšení vojenských schopností jednotlivých členských států. Otázka proto zní, jaké faktory nejvýznamněji ovlivňují chování států v rámci organizace a jakým způsobem lze státy motivovat k lepším výkonům. Na problematiku je nahlíženo z pohledu neorealismu, který klade důraz na strukturální vlivy, a konstruktivismu, který zase upřednostňuje vlivy vnitřní, zejména státní identitu. Výsledky analýzy metodou mlhavé množiny naznačují, že nejschůdnější cestou, jak nastolit rovnováhu mezi ambicemi a schopnostmi NATO, je harmonizovat iniciativy NATO a EU v oblasti obrany a pokusit se o vojenskou integraci.
|
|
|
Mise EUBAM zahraniční a bezpečnostní politiky EU a změny po Lisabonské smlouvě
Hoferková, Natálie ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Společnou zahraniční a bezpečnostní politikou Evropské Unie (SZBP), konkrétně vlivem Lisabonské smlouvy na tuto politiku. Kromě analýzy vývoje a vlivů Lisabonské smlouvy na SZBP obecně, jsou tyto změny prakticky demonstrovány na dvou misích EUBAM, z nichž právě jedna byla zahájena před přijetím Lisabonské smlouvy, a druhá již po její platnosti. První kapitola se věnuje samotnému vývoji SZBP, a ve druhé kapitole se věnuji právě inovacím, které přinesla Lisabonská smlouva. Třetí kapitola se věnuje misím EUBAM. Popisuje především jejich cíle a průběh, a na konci této kapitoly se věnuji srovnání těchto misí a vlivu Lisabonské smlouvy v této oblasti.
|
|
|
Evropská bezpečnostní a obranná politika
Havelka, Ladislav ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Korecki, Zbyšek (oponent)
Cílem práce je zhodnotit integrační snahy v oblasti evropské bezpečnosti a posoudit, nakolik tzv. Lisabonská smlouva (platná od prosince 2009) ovlivní další směřování Společné (evropské) bezpečnostní a obranné politiky. První část práce je zaměřena na historii spolupráce v oblasti bezpečnosti v západní Evropě během studené války. Druhá část se věnuje vývoji bezpečnostní integrace po pádu železné opony, kdy došlo ke sblížení evropských zemí a vzniku EU. Změnám po přijetí Lisabonské smlouvy se věnuje třetí část, která popisuje fungování EBOP/SBOP a řešení krizí. Tato část dále zachycuje reakci EU na právě probíhající krizi v Libyi a možný nástin řešení krize.
|
|
|
Neutralita Švédska jako členského státu EU
Bohatová, Martina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Švédsko je v současné době vnímáno jako malá, severoevropská země. Přesto se může pochlubit dlouhou historickou tradicí a řadou politických úspěchů -- za ten největší lze považovat skutečnost, že se v zemi už víc jak dvě stě let neválčilo -- údajně díky neutralitě. Neutralita je v práci vnímána jako politicko-bezpečnostní koncept. Práce si klade za cíl ve třech kapitolách zhodnotit vnímání definice švédské neutrality, zmapovat její proměny v čase a zaměřit se na její slučitelnost s členstvím v EU na základě zkoumání švédské zahraniční politiky, účasti na Společné zahraniční a bezpečnostní politice, Společné bezpečnostní a obranné politice a přípravě předsednictví Radě EU. Cílem práce je potvrdit hypotézu, že Švédsko je díky změnám ve vnímání konceptu neutrality plnohodnotným členem Evropské unie i v tak komplexních věcech jako je Společná zahraniční a bezpečnostní politika a Společná bezpečnostní a obranná politika.
|
|
|
Operace EU jako nástroj Společné bezpečnostní a obranné politiky
Nechanická, Barbora ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) zaznamenala za jedenáct let své existence poměrně rychlý rozvoj. Jejím hlavním úkolem je provádění operací v zahraničí. Tato bakalářská práce analyzuje jejich vývoj s důrazem na civilní operace. Po úvodní obecné charakteristice SBOP práce popisuje zaměření operací, budování vojenských i civilních kapacit potřebných k jejich uskutečnění a institucionální rámec včetně změn, které přinesla Lisabonská smlouva. Praktické aspekty zkoumá případová studie policejních operací Proxima a EUPAT v Makedonii. I přes některé nedostatky snižující efektivitu operací je lze hodnotit jako úspěšné. Práce zjišťuje, že civilní operace jsou pro SBOP minimálně stejně důležité jako vojenské. Nejenže mají početní převahu, ale také jejich ambice se stále zvyšují. Také díky nim se EU stala významným bezpečnostním aktérem.
|
host ::
RSS.