|
|
Svatý Prokop v literárních pramenech
Dušek, Jan ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Svatý Prokop v literárních pramenech se věnuje osobě sv. Prokopa a Sázavskému klášteru v období 11.-14. století. Sleduje životní osudy tohoto světce a slovanského kláštera do roku 1097 na základě údajů středověkých prokopských legend. Práce též přináší stanoviska a názory historiků a slavistů na reálie, o nichž informují legendy; týkají se jednak samotného světce (např. jeho původ, slovanské vzdělání, vstup do kláštera), jednak Sázavského kláštera, proslulého jako centrum slovanské vzdělanosti (bohoslužebný ritus a jazyk), jednak s místem pobytu vyhnané sázavské mnišské komunity v letech 1055-1061. Pohled na Sázavský klášter do 14. století je doplněn informacemi o sázavské stavební a umělecké činnosti ve stylu románském a gotickém nabytými zvláště díky archeologickým výzkumům Květy Reichertové a Petra Sommera, které jsou včleněny do kontextu jiných uměleckých děl. V práci je též určeno místo sv. Prokopa, prvního českého světce svatořečeného v Římě papežem, mezi českými světci.
|
|
|
Postava svatého Prokopa v historiografických a hagiografických textech 16. a 17. století
Dušek, Jan ; Matějec, Tomáš (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce Postava svatého Prokopa v historiografických a hagiografických textech 16. a 17. století sleduje, jakým způsobem je pojednáno v raněnovověkých historiografických a hagiografických literárních památkách o pozemském životě tohoto světce i o jeho působení po smrti. Věnuje se také zázrakům, které se staly na přímluvu sv. Prokopa ve středověku, a osudu sázavské slovanské mnišské komunity do roku 1097. Zaměřuje se na proměny prokopské látky v jednotlivých dílech raného novověku. Bere také zřetel na středověké prokopské legendy. Přílohou práce je seznam prokopských motivů vyskytujících se v raněnovověkých historiografických a hagiografických pracích.
|
|
|
Svatý Prokop v literárních pramenech
Dušek, Jan ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Svatý Prokop v literárních pramenech se věnuje osobě sv. Prokopa a Sázavskému klášteru v období 11.-14. století. Sleduje životní osudy tohoto světce a slovanského kláštera do roku 1097 na základě údajů středověkých prokopských legend. Práce též přináší stanoviska a názory historiků a slavistů na reálie, o nichž informují legendy; týkají se jednak samotného světce (např. jeho původ, slovanské vzdělání, vstup do kláštera), jednak Sázavského kláštera, proslulého jako centrum slovanské vzdělanosti (bohoslužebný ritus a jazyk), jednak s místem pobytu vyhnané sázavské mnišské komunity v letech 1055-1061. Pohled na Sázavský klášter do 14. století je doplněn informacemi o sázavské stavební a umělecké činnosti ve stylu románském a gotickém nabytými zvláště díky archeologickým výzkumům Květy Reichertové a Petra Sommera, které jsou včleněny do kontextu jiných uměleckých děl. V práci je též určeno místo sv. Prokopa, prvního českého světce svatořečeného v Římě papežem, mezi českými světci.
|
|
|
Legendy o svatém Prokopovi
VOSÁTKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá vybranými legendami o svatém Prokopovi. Na počátku práce je popsán život svatého Prokopa a je představen žánr legendy. Mezi úvodní kapitoly je dále zařazena kapitola o Sázavském klášteře, který světec založil, a poslední kapitola této teoretické části se věnuje výtvarnému zpracování prokopské legendy v Liber depictus. Po těchto úvodních kapitolách v diplomové práci následuje komparace a analýza prokopských legend od středověku do současnosti. Východiskem je pět základních textů, kterými jsou Vita minor, Legenda aurea, dílo italského dominikána Jakuba de Voragine, jež je napsána kolem roku 1260, dále staročeské veršované zpracování prokopské legendy z doby Karlovy, prokopská legenda Jaroslava Vrchlického ze století devatenáctého a poslední komparovaným textem je pověst O svatém Prokopovi s legendistickými prvky publikovaná M. Drahovzalem, jež je součástí lidové kultury. Tato komparace je doplněna o kapitolu s názvem Světec v době baroka. Každému analyzovanému zpracování předchází úvodní část, ve které je buď představena doba, v níž legenda vznikla, nebo obsahuje stručnou charakteristiku autora, jenž legendu zpracoval.
|
host ::
RSS.