Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Živelné pohromy na Rychnovsku očima lidových kronikářů 1700-1800
Věchet, Jan ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
v českém jazyce Studium pramenů lidové provenience je v české historiografii poněkud zanedbávaným tématem. Zejména bádání o lidovém kronikářství dosáhlo největšího rozmachu v druhé polovině 19. století a v meziválečném období, ale dnes již stojí na okraji zájmu. Proto je hlavním cílem této práce systematizovat dosavadní bádání a poukázat na další možnosti využití tohoto druhu pramenů pro moderní historiografii, zejména pro mikrohistorické a kulturně antropologické výzkumy. Ačkoliv tyto na první pohled primitivní letopisné záznamy mají jen malou vypovídací hodnotu pro klasické událostní dějiny, poskytují nám velmi zajímavý vhled do každodennosti venkovského člověka. Díky nim lze lépe porozumět názorům, zvykům, životním zkušenostem a v jistém ohledu i svéráznému myšlení "obyčejných" lidí, kteří v mnohých případech postupem času zapadli do anonymity. Leitmotivem této práce je otázka, proč se tito lidoví autoři rozhodli zaznamenávat právě ty příběhy a zkušenosti, které zapsali na stránky svých kronik. Jaká mohla být jejich motivace vůbec vzít do ruky pero? Právě v tomto ohledu se dopustila zejména poválečná historiografie mnohých ideologicky podbarvených dezinterpretací, které je zapotřebí poopravit a opřít o studium vzorku pramenů v původní, nikoliv účelově vybrané a zcenzurované podobě. Vzhledem k...
Renesanční podoba zámku v Častolovicích
Hovadová, Nicol ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Renesanční podoba zámku v Častolovicích Tato bakalářská práce se zabývá podobou renesančního zámku v Častolovicích v období, kdy vlastníkem panství byl rod Oppersdorfů z Oppersdorfu. Právě tento rod přestavěl původní tvrz na renesanční zámek. K hlavní přestavbě došlo mezi lety 1588 a 1615 za Fridricha z Oppersdorfu. Práce má především za cíl představit podobu zámku, který nechal Fridrich a jeho manželka Magdalena z Donína vybudovat. Nejprve přiblíží historický kontext města Častolovice i rodu Oppersdorfů ve vztahu k zámku v této době. Poté se bude věnovat stavebnímu vývoji zámku za vlastnictví rodu. A nakonec se zaměří na freskovou výzdobu nádvoří a také okrajově na zachovalé renesanční části interiéru. Klíčová slova zámek, Častolovice, renesance, Rychnovsko, Východní Čechy, 16. století, 17. století, Oppersdorfové z Oppersdorfu

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.