|
|
Problematika invaze šťovíku alpského v Krkonoších
Naglová, Šárka ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Problematika rostlinných invazí a šíření nepůvodních druhů je závažným problémem všech ekosystémů. Problém je o to větší, pokud k invazi dochází na území národního parku či jinak významném území, jako je tomu v případě Krkonoš. Jedinečná druhová diverzita je zde narušována nepůvodními druhy, které mnohdy výrazně vytlačují původní společenstva. Ne vždy se tento problém povede včas a účinně regulovat nebo v lepším případě zastavit a to především proto, že ke každé invazi je zapotřebí přistupovat individuálně, shromáždit dostatek dat a pozorování a určit účinnou strategii pro boj s invazním druhem. Proto se invazi Rumex alpinus věnuje již několik prací a mým úkolem je dosavadní výsledky sumarizovat, udělat rešerši dané problematiky a připravit podklady k navazující diplomové práci, která by se měla dále zabývat rozšířením druhu v Krkonoších. Klíčová slova: Rumex alpinus, invaze, Krkonoše (KRNAP), šíření druhu
|
|
|
Dálkové šíření Rumex alpinus
Řičařová, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Dálkové šíření Rumex alpinus bylo zkoumáno na území Krkonošského národního parku, kde je invaze tohoto druhu aktuálním problémem. Práce navazuje na diplomovou práci z roku 2007 (Červenková 20007), ve které byl vytvořen model invaze R. alpinus v Krkonoších. Měření dálkového šíření probíhalo na čtyřech lokalitách - na třech lokalitách bylo zkoumáno dálkové šíření vodou a na jedné lokalitě šíření větrem. Anemochorie na louce byla měřena pomocí lapacích pastí až do vzdálenosti 50 m. Semene se pomocí větru šířila do vzdálenosti 20 m. Hydrochorie byla měřena pomocí lapacích sítí v potocích až do vzdálenosti 100 m. Největší měřená vzdálenost šíření semen pomocí vody byla 100 m. Hydrochorie se tedy prokázala jako důležitý faktor působící při invazi R. alpinus. Velký vliv na šíření vodou i větrem měly i bouřky a přívaly vody. Z dat o šíření větrem byly sestaveny predikční exponenciální křivky, které vyjadřovaly šíření na větší než měřené vzdálenosti. Terénní disperzní křivky byly porovnávány s teoretickými křivkami použitými v modelu invaze z roku 2007. Ukázalo se, že teoretické křivky nadhodnocují šíření R. alpinus větrem. U simulací šíření R. alpinus s terénními disperzními křivkami bylo podceněno dálkové šíření. Důvodem byla velká velikost jednotlivých buněk sítě, ve které modelování probíhalo. Výsledky simulací...
|
|
| |
|
|
Problematika invaze šťovíku alpského v Krkonoších
Naglová, Šárka ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Problematika rostlinných invazí a šíření nepůvodních druhů je závažným problémem všech ekosystémů. Problém je o to větší, pokud k invazi dochází na území národního parku či jinak významném území, jako je tomu v případě Krkonoš. Jedinečná druhová diverzita je zde narušována nepůvodními druhy, které mnohdy výrazně vytlačují původní společenstva. Ne vždy se tento problém povede včas a účinně regulovat nebo v lepším případě zastavit a to především proto, že ke každé invazi je zapotřebí přistupovat individuálně, shromáždit dostatek dat a pozorování a určit účinnou strategii pro boj s invazním druhem. Proto se invazi Rumex alpinus věnuje již několik prací a mým úkolem je dosavadní výsledky sumarizovat, udělat rešerši dané problematiky a připravit podklady k navazující diplomové práci, která by se měla dále zabývat rozšířením druhu v Krkonoších. Klíčová slova: Rumex alpinus, invaze, Krkonoše (KRNAP), šíření druhu
|
|
|
Dálkové šíření Rumex alpinus
Řičařová, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Dálkové šíření Rumex alpinus bylo zkoumáno na území Krkonošského národního parku, kde je invaze tohoto druhu aktuálním problémem. Práce navazuje na diplomovou práci z roku 2007 (Červenková 20007), ve které byl vytvořen model invaze R. alpinus v Krkonoších. Měření dálkového šíření probíhalo na čtyřech lokalitách - na třech lokalitách bylo zkoumáno dálkové šíření vodou a na jedné lokalitě šíření větrem. Anemochorie na louce byla měřena pomocí lapacích pastí až do vzdálenosti 50 m. Semene se pomocí větru šířila do vzdálenosti 20 m. Hydrochorie byla měřena pomocí lapacích sítí v potocích až do vzdálenosti 100 m. Největší měřená vzdálenost šíření semen pomocí vody byla 100 m. Hydrochorie se tedy prokázala jako důležitý faktor působící při invazi R. alpinus. Velký vliv na šíření vodou i větrem měly i bouřky a přívaly vody. Z dat o šíření větrem byly sestaveny predikční exponenciální křivky, které vyjadřovaly šíření na větší než měřené vzdálenosti. Terénní disperzní křivky byly porovnávány s teoretickými křivkami použitými v modelu invaze z roku 2007. Ukázalo se, že teoretické křivky nadhodnocují šíření R. alpinus větrem. U simulací šíření R. alpinus s terénními disperzními křivkami bylo podceněno dálkové šíření. Důvodem byla velká velikost jednotlivých buněk sítě, ve které modelování probíhalo. Výsledky simulací...
|
|
| |
host ::
RSS.