|
|
Molekulárně genetická analýza vzácných onemocnění oka v romské populaci na území České republiky
Rysková, Natálie ; Lišková, Petra (vedoucí práce) ; Klímová, Aneta (oponent)
Romové jsou největší a nejrozšířenější nadnárodní etnickou komunitou. Česká republika odhaduje jejich 2% zastoupení ve své populaci. Vzhledem k vysoké míře endogamie jsou spektrum a frekvence dědičných onemocnění v romské populaci odlišné od populace většinové. Hereditární onemocnění oka jsou jednou z nejčastějších příčin nevidomosti u dětí a mladších dospělých a představují tak významnou socioekonomickou zátěž. Cílem práce byla molekulárně genetická analýza dědičných onemocnění postihující zrak včetně kombinovaných vad a syndromů u jedinců romského původu a stanovení frekvence detekovaných patogenních variant v této populaci. Molekulárně genetická analýza 17 rodin byla provedena pomocí přímého a celoexomového sekvenování. V rámci mezinárodní spolupráce byla dále stanovena jejich vzájemná míra příbuznosti pomocí programu PLINK. Frekvence vybraných variant byla sledována na kontrolním souboru 156 romských exomů a genomů. Spektrum chorob v analyzovaném souboru zahrnovalo různé dystrofie sítnice, primární kongenitální glaukom, Usherův syndrom, neuronální ceroidní lipofuscinózu, Noonanův syndrom, nanoftalmus a syndrom kongenitální katarakty, faciálního dysmorfismu a demyelinizační neuropatie. Výsledky diplomové práce naznačují, že romská populace žijící na území České republiky má vyšší riziko vzniku...
|
|
|
Specifika romské populace zpracovaná metodami a technikami dramatické výchovy
Blovská, Markéta ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Marušák, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem multikulturní výchovy zpracovaným metodami a technikami dramatické výchovy. Teoretická část pojednává o dramatické výchově, jejích cílech, metodách a technikách a jejím zařazení v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Dále o romské populaci a tím, co je pro ní specifické, multikulturní výchově, jejích cílech a zařazení v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. V praktické části se pomocí strukturovaného dramatu snažím přiblížit žákům mladšího školního věku historii, kulturu, hodnoty a způsob života romské populace, která je v České republice ovlivněna asimilační politikou minulého století. Touto lekcí dramatické výchovy zaměřené na poznávání specifik Romů se snažím předcházet nebo ovlivnit předsudky. Tuto národnostní menšinu jsem zvolila proto, že je v České republice největší a váže se k ní asi nejvíce předsudků. Klíčová slova dramatická výchova, strukturované drama, multikulturní výchova, romská populace, kultura a historie Romů, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, mladší školní věk
|
|
|
Specifika romské populace zpracovaná metodami a technikami dramatické výchovy
Blovská, Markéta ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Marušák, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem multikulturní výchovy zpracovaným metodami a technikami dramatické výchovy. Teoretická část pojednává o dramatické výchově, jejích cílech, metodách a technikách a jejím zařazení v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Dále o romské populaci a tím, co je pro ní specifické, multikulturní výchově, jejích cílech a zařazení v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. V praktické části se pomocí strukturovaného dramatu snažím přiblížit žákům mladšího školního věku historii, kulturu, hodnoty a způsob života romské populace, která je v České republice ovlivněna asimilační politikou minulého století. Touto lekcí dramatické výchovy zaměřené na poznávání specifik Romů se snažím předcházet nebo ovlivnit předsudky. Tuto národnostní menšinu jsem zvolila proto, že je v České republice největší a váže se k ní asi nejvíce předsudků. Klíčová slova dramatická výchova, strukturované drama, multikulturní výchova, romská populace, kultura a historie Romů, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, mladší školní věk
|
|
|
Informovanost romského obyvatelstva v oblasti stomatologické péče
KARÁSKOVÁ, Pavla
Diplomová práce je zaměřena na problematiku zubní péče u romských pacientů. Hlavními sledovanými oblastmi byla informovanost Romů v různých aspektech péče o zuby a ochota zubních lékařů romské pacienty ve svých ordinacích registrovat. Původně měl být pro tuto práci použit kvalitativní výzkum, ale předvýzkum ukázal, že kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření bude lepším řešením. Zubní lékaři z důvodu vytíženosti byli totiž ochotni vyplnit dotazníky, ale na rozhovory jim kvůli pracovnímu vytížení čas nezbýval. Dotazníky jsem nakonec zvolila i pro romské respondenty a díky nim získala informace od větší části populace, než by bylo v případě kvalitativního výzkumu. Dotazníky jsou vlastní konstrukce, zcela anonymní a byly předkládány pouze v tištěné podobě. Prvním cílem této práce bylo zjistit informovanost a ochotu romského obyvatelstva k preventivním zubním prohlídkám. Výsledky práce ukazují, že ochotu k absolvování preventivní prohlídky projevila nadpoloviční většina respondentů ve vzájemné shodě obou výzkumných souborů. Kladně odpovědělo 61 % dotazovaných registrovaných Romů a 57 % zubních lékařů odpovědělo, že Romové na preventivní prohlídky chodí. Komparativním vyhodnocením jsem zjistila, že informovanost registrovaných a neregistrovaných romských respondentů vykazuje disproporce s vyšším skóre úspěšnosti u registrovaných respondentů, kdy např. informace o úhradě výkonů zdravotní pojišťovnou má z registrovaných romských respondentů celých 70 % a z neregistrovaných jen 30 % respondentů. Druhým cílem bylo zjistit ochotu dotazovaných zubních lékařů Romy ve svých ordinacích registrovat. Předpokládala jsem, že převážná většina nepřijímá z kapacitních důvodů pacienty žádné. Proto jsem položila v dotazníku otázku: "Pokud byste ještě přijímal/a pacienty, přijal/a byste Roma?" 57 % dotázaných zubních lékařů uvedlo, že by Roma přijali. Za předpokladu spolupráce Roma a sociálního pracovníka ochota k přijetí do evidence zásadně roste a dosahuje hodnoty 84 %. Tento, celkem velký rozdíl, odpovídá negativním zkušenostem se spoluprací s Romy. To znamená, že pomoc sociálního pracovníka by mohla pozitivně ovlivnit vztahy i komunikaci mezi zubními lékaři a romskými pacienty. Problém v komunikaci však není pouze na straně Romů. Všichni zdravotničtí pracovníci by se měli povinně vzdělávat v problematice multikulturní výchovy. Pokud pochopí historické hodnoty a zvyky různých kultur, mohou se eliminovat kulturní bariéry, nesnášenlivost, předsudky a diskriminace, které jsou často, třeba i ve skryté formě, důvodem odmítnutí pacienta. V případě účinné komunikace a vybudování vzájemné důvěry mohou romští pacienti lépe pochopit pravidla, která zubní lékař vyžaduje a získat informace, které jsou důležité pro předcházení problémům s bolestí zubů, finančními výdaji a v neposlední řadě také s estetikou. Z výzkumu dále vyplynulo, že Romové (dle odpovědí dotazovaných zubních lékařů) zanedbávají zubní hygienu a péči o chrup u svých dětí. Zubní hygienu u romských pacientů označilo za nedostatečnou 54 % dotázaných zubních lékařů. Spokojeno s péčí u dětí je pouze 14 % z nich. Bylo by velmi vhodné využít v mateřských školách ve větším měřítku služeb zubních hygieniček, které mohou dětem pomoci osvojit si vhodné hygienické návyky a díky "domácím úkolům" zprostředkovat tyto informace i ostatním členům rodiny. Shrnutím možných řešení problémů zubní péče u Romů je tedy účinná komunikace mezi romským pacientem a zubním lékařem, která by byla možná realizovat povinným multikulturním vzděláváním všech zdravotnických pracovníků a spoluprací se sociálním pracovníkem jako mediátorem mezi nimi.
|
|
|
Romská populace východního Slovenska v 80. letech 20. století - vybrané aspekty studia
MACHOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zaměřuje na charakteristiku romského obyvatelstva na východním Slovensku obecně, a zvlášť podrobně v okrese Trebišov. V prvních částech práce je rozebírána odborná literatura a dostupné statistické prameny evidující romskou populaci v rámci východního Slovenska. Metodologická část práce umožňuje náhled na způsob zpracování uváděných statistických dat. V dalších kapitolách jsou vyzdviženy historicko-etnografické souvislosti, týkající se romské populace a blíže specifikováno zkoumané území. Za stěžejní části práce jsou považovány kapitoly vycházející ze statistické evidence romského obyvatelstva okresními národními výbory v letech 1982-1988. Primárním cílem bakalářské práce bylo tuto evidenci přepsat do digitální podoby a zhodnotit situaci romského obyvatelstva z hlediska počtu, podílu, pohlavní a věkové struktury, ekonomické aktivity a bydlení. Součástí analytické části práce je také charakteristika vývoje počtu Romů na východním Slovensku od konce 19. století.
|
host ::
RSS.