Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Monitoring ekosystémů v zájmovém území těžby a úpravy uranových rud na ložisku Rožná a v povodí Bukovského potoka v roce 2021
Halas, Petr ; Kallabová, Eva
Periodické (každoroční) monitorování ekosystémů probíhá na 24 plochách ložiska Rožná a na 5 srovnávacích plochách Bukovského potoka. Zjišťují a hodnotí se vlivy činnosti uranového průmyslu (a jeho doprovodných aktivit) na biodiverzitu a strukturu krajiny.
Monitoring ekosystémů v zájmovém území těžby a úpravy uranových rud na ložisku Rožná a v povodí Bukovského potoka v roce 2020
Halas, Petr ; Kallabová, Eva
Periodické (každoroční) monitorování ekosystémů probíhá na 24 plochách ložiska Rožná a na 5 srovnávacích plochách Bukovského potoka. Zjišťují a hodnotí se vlivy činnosti uranového průmyslu (a jeho doprovodných aktivit) na biodiverzitu a strukturu krajiny.
Monitoring ekosystémů v zájmovém území těžby a úpravy uranových rud na ložisku Rožná a v povodí Bukovského potoka v roce 2019
Lacina, Jan ; Halas, Petr ; Kallabová, Eva
Periodické (každoroční) monitorování ekosystémů probíhá na 24 plochách ložiska Rožná a na 5 srovnávacích plochách Bukovského potoka. Zjišťují a hodnotí se vlivy činnosti uranového průmyslu (a jeho doprovodných aktivit) na biodiverzitu a strukturu krajiny.
Vliv lesa na migraci a sedimentaci rizikových prvků a vybrané environmentální problémy
Juřička, David
Výzkum dizertační práce se soustředil na schopnost lesa aktivovat a imobilizovat kovy v prostředí s jejich vysokými dotacemi z hlubinné těžby nerostných surovin. Výzkum byl situován na lokalitě Rožná, s probíhající těžbou uranu, a lokalitě Olší s ukončenou těžbou uranu v České republice. V průběhu let 2014 a 2015 bylo v zájmových aluviích toků Nedvědička (Rožná) a Hadůvka (Olší), recipientů znečištění radionuklidy a kovy z těžby, odebráno v jarním a podzimním aspektu celkově 380 vzorků listů ze stromů, bylinného patra a říčních sedimentů. Vzorky byly analyzovány metodou XFR a ICP-OES. V organické hmotě byly nalezeny prvky Al, Cl, Cu, Cr, Fe, Mn, Mo, Ni, Rb, S, Sr, U, Zn a Zr, v mnoha případech ve vysokých koncentracích odpovídajících znečištěným lokalitám v těžebních nebo průmyslových oblastech. Statisticky významný rozdíl v koncentracích chemických prkvů ve fytomase i říčním sedimentu mezi horním, středním a spodním tokem zájmových oblastí nebyl nalezen. Na lokalitě Nedvědička byly nalezeny vyšší koncentrace většího spektra kovů než na lokalitě Hadůvka. Na lokalitě Hadůvka byly metodou ICP-OES nalezeny výrazně vyšší hodnoty uranu (1.56 mg.kg-1) v listech stormů než na lokalitě Nedvědička, dosahující až 4.5 mg.kg-1 ve vysušeném materiálu. Sezónní dynamika obsahu chemických prvků byla ve fytomase potvrzena. Druhové složení lesních porostů zájmových lokalit s převahou Picea abies a druh hospodaření byl vyhodnocen jako nepříznivý pro imobilizaci kovů v prostředí. Na lokalitě Nedvědička byla navržena nápravná opatření - výsadby porostů s převahou Fagus silvatica, která mají příznivě působit na úpravu pH půdy a vody vhodných charakterem opadu a přispět tak k inhibici šíření kovů v prostředí. Na lokalitě Hadůvka jsou navrhovaná opatření soustředěny na přestavbu stávajících porostů s převahou Picea abies na porosty s převahou listnatých dřevin, zejména Fagus silvatica, tak aby došlo postupně k úpravě pH půdy, a tím snížení mobility kovů v prostředí
Obchod s plynem
Andrsová, Nicola ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zemním plynem jakožto komoditou, možnostmi přepravy a skladování, světovým trhem s plynem a jeho vývojem od 80. let minulého století. Dotýká se také možností využití plynu v budoucnosti pro rozmanité účely. Hlavním tématem je postavení České republiky ve světovém obchodě s plynem, především z hlediska vztahů s Evropskou unií, Ukrajinou a Ruskem. Při analýze v této části vycházím z údajů o rezervách plynu ve světě, z objemu produkce a spotřeby plynu a také z toků plynu do celé Evropy od majoritních exportérů, především pak z toků plynu z Ruska přes Ukrajinu. Z hlediska České republiky se pak zaměřuji na možnosti posílení energetické soběstačnosti, především výstavbou plynového zásobníku v Rožné a budováním plynovodu Mozart, který by znamenal propojení české a rakouské plynové soustavy. V úvahu je také vzata stále probíhající rusko-ukrajinská plynová krize a její dopady na dodávky plynu do Evropy, potažmo ČR. Cílem této práce je zhodnotit vývoj obchodu s plynem, možnosti jeho dalšího využití, nastínit základní principy Evropské legislativy a možnosti posílení energetické soběstačnosti ČR a také zhodnotit rusko-ukrajinskou plynovou krizi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.