|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Kubíčková, Karolína ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvoření krajiny, která podporuje zadržování vody a pomáhá řece Dyje k vytvoření větveného, meandrujícího vodního toku. Návrh se dále zabývá prostupností územím a návrhem dřevěných objektů, které reagují funkcí i tvarem na vytvořenou krajinu.
|
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Kubíčková, Karolína ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvoření krajiny, která podporuje zadržování vody a pomáhá řece Dyje k vytvoření větveného, meandrujícího vodního toku. Návrh se dále zabývá prostupností územím a návrhem dřevěných objektů, které reagují funkcí i tvarem na vytvořenou krajinu.
|
|
|
První rok provozu rybího přechodu v profilu Bulhary na řece Dyji
Klíma, Ondřej ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra
Na podzim 2007 byl uveden do provozu rybí přechod u stupně Bulhary na řece Dyji (ř.km 39,9). Jedná se o přírodě blízký rybí přechod typu "bypass". FP je dlouhý 210 m, podélný sklon 1:56, v tělese FP je 29 přepážek z balvanů při rozdílu hladin nad a pod přepážkou 0.1 m, průtok vody je okolo 2 m3.s-1 . V roce 2008 byl proveden celoroční monitoring stavu a funkce FP (celkem 10 sledování). Byl zjištěn výskyt celkem 25 druhů, což svědčí o absolutní migrační prostupnosti FP pro ryby. Výskyt Leuciscus cephalus, Chondrostoma nasus, Barbus barbus a Alburnus alburnus ve FP souvisel s jejich výraznou reprodukční migrací. Část jedinců L. cephalus a B. barbus se ve FP zdržovala dlouhodobě, což prokázal výskyt značených jedinců. Funkčnost FP v této lokalitě je ovlivňována průtokem vody, kdy narůstající průtoky nad 50 m3.s-1 dochází k zatápění dolní části rybího přechodu, který ztrácí proudovou atraktivitu pro ryby.
|
|
|
Hlaváč černoústý - nový nepůvodní druh v oblasti soutoku Moravy a Dyje (Česká republika)
Lusk, Stanislav ; Bartoňová, Eva ; Lusková, Věra ; Klíma, Ondřej
V roce 2008 byl v oblasti soutoku Moravy a Dyje zjištěn výskyt hlaváče černoústého (Apollonia melanostoma). Tento pro naši oblast nepůvodní druh pronikl do hydrografické sítě České republiky vlastní migrační aktivitou z Dunaje. Výskyt hlaváče černoústého v roce 2008 byl podle našich zjištění v oblasti soutoku Moravy a Dyje pouze ojedinělý (celkem uloveno 8 exemplářů). V roce 2009 je tam výskyt tohoto nepůvodního druhu běžný. Byl zjištěn již i výskyt tohoročků, což svědčí o úspěšné reprodukci. Genetické analýzy mitochondriálního genu cytochrom b určily jako zdrojovou populaci pro Dyji řeku Dněpr. U Dyje byl identifikován pouze jeden haplotyp, který byl při srovnání se studiemi Dougherty et al. (1996) a Stepien and Tumeo (2006) nejblíže haplotypu A. Analýza prvního intronu ribozomálního proteinu odhalila pět haplotypů AM1-AM5. Haplotypy AM1-AM4 vytvořily samostanou skupinu s haplotypem AHC3 (Neilson and Stepien 2009) z oblasti Dněpru u Kyjeva.
|
|
|
Charakteristika exploatace parmy obecné, ostroretky stěhovavé, jelce tlouště a jelce jesena v říčním a jezerním ekosystému
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan
V příspěvku je dokumentována charakteristika exploatace 4 říčních druhů ryb, parmy obecné (Barbus barbus), ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus), jelce tlouště (Leuciscus cephalus) a jelce jesena (L. idus) v říčním a tzv. jezerním (přehradním) ekosystému na příkladu rybářského mimopstruhového revíru Dyje 7 na řece Dyji. Na základě výsledků víceleté analýzy úlovků uvedených druhů ryb byl dokumentován vliv fragmentace toku na snižování početnosti přirozených populací reofilních druhů ryb v uvedeném úseku řeky Dyje (v místě Mušovské přehradní nádrže) a z toho vyplývající nutnost posilování těchto populací v navazujících úsecích řeky, zejména formou vysazování uměle vyprodukovaných násad ryb a perspektivně vybudováním funkčních rybích přechodů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.