|
| |
|
|
Proměny členské základny Českobratrské církve evangelické v 21. století a její příčiny
HAVLENA, Filip
Práce se soustředí na sekularizaci ve 21. století. Zvláště se zaměří na Českobratrskou církev evangelickou, ve které se úbytek věřících v posledních letech především projevuje. Cílem práce bude analyzovat proměnu evangelické církve v 21. století a ověřit výchozí hypotézu, že čím mladší generace, tím je sekulárnější. Využita budou shromážděna statistická data. Součástí klíčové hypotézy je otázka genderu v sekularizačním procesu. Základní metodou práce bude textová analýza pramenů a sekundární literatury k tématu, dále soudobý tisk a webové stránky analyzované církve. Jestliže v těchto zdrojích nebude dost podkladů k obsahové analýze, dojde ke kvalitativnímu výzkumu rozhovoru s několika členy církve, ti budou pojmenováni pseudonymy. Úvodní část práce bude zaměřena specificky na objasnění pojmu sekularizace, na historický kontext procesu a na společenské proměny ovlivňující sekularizaci v prvních desetiletích 21. století.
|
|
|
Reflexe migrace z pohledu světových náboženství a její uplatnění ve výuce ZSV
HAVELKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá reflexí migrace z pohledu světových náboženství. Teoretická část práce je věnována nejprve teoretickému pohledu na migraci jako takou - jsou zde definovány základní pojmy související s migrací, teoretické přístupy k migraci a také sociální, ekonomické a politické důsledky migrace. Další kapitola je věnována pohledu jednotlivých světových náboženství, křesťanství, judaismu, islámu, hinduismus a buddhismu na migraci. Poslední kapitola teoretické práce je věnována ukotvení tématu Reflexe migrace z pohledu světových náboženství v rámci Rámcového vzdělávacího programu. Praktická část práce je věnována tvorbě návrhů vyučovacích hodin a aktivit na témata, která se vztahují k migraci, ke světovým náboženstvím, solidaritě a pohledu jednotlivých náboženství na migranty.
|
|
| |
|
|
Bůh za mřížemi: série rozhovorů s vězeňskými kaplany a kaplankami
Kulasová, Magdalena ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Cílem praktické bakalářské práce Bůh za mřížemi: série publicistických rozhovorů s kaplany a kaplankami je přiblížit historický vývoj duchovní služby v českém vězeňském systému, a především pak popsat její současnou podobu i způsoby a specifika jejího fungování. Série publicistických rozhovorů dokumentuje šest osobních příběhů, v nichž kaplanky a kaplani popisují důvody a motivace, které je přivedly k povolání vězeňských duchovních a připojují osobní zkušenosti s touto profesí, které během své praxe nasbírali. Prostřednictvím interview respondenti charakterizují náplň kaplanského působení i zásady vězeňské duchovní služby a nabízejí různé perspektivy na práci duchovních v českých věznicích.
|
|
|
Druhy religiozity dnešní vysokoškolské mládeže
VINCÍKOVÁ, Petra
Práce se zabývá religiozitou české mládeže. Teoretická část pojednává o religiozitě, jejích druzích a ovlivňujících faktorech. Dále popisuje historické kořeny sekularizace v České republice a současný postoj české mládeže k víře. Vymezuje období dospívání a popisuje náboženskou socializaci v rodině a ateismus české mládeže. Praktická část se na základě kvalitativního výzkumu vedeného formou polostrukturovaných rozhovorů zabývá druhy religiozity vysokoškolské mládeže. Interpretuje postoje dospívajících k víře a jejich zkušenosti s nadpřirozenem.
|
|
|
Představy pedagogů konkrétní školy o náplni předmětu Náboženství
ŠEBELLOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zabývá výukou předmětu Náboženství, náplní hodiny Náboženství a vztahem školy a církve, a to jak na teoretické, tak i praktické úrovni. Teoretická část práce se zabývá výukou předmětu Náboženství, odlišuje ji od katecheze a zařazuje do legislativního rámce. Věnuje se obsahu hodiny Náboženství, to tvoří základ pro část praktickou. Praktická část práce se věnuje kvantitativnímu výzkumu, který zkoumá představy pedagogů konkrétních škol o hodinách Náboženství, a kvalitativnímu výzkumu, který byl provedený formou hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Spiritualita studentů Teologické fakulty
ŠPINDLEROVÁ, Kateřina
Práce se zabývá spiritualitou studentů Teologické fakulty. Cílem práce je zjistit, jaká je spiritualita studentů Teologické fakulty. Na začátku teoretické časti popisuje pojmy náboženství, religiozita a jejich vztahy ke spiritualitě. Dále se práce zaměří na pojem spiritualita, který je pro ni klíčovým. Po vymezení pojmu spiritualita je zaměřena na spiritualitu a pojmy, které se k ní pojí. Následuje historie křesťanské spirituality na českém území a historické osobnosti, které ovlivnili křesťanskou spiritualitu. Poté se práce zaměří na vymezení rozdílu mezi běžnou a křesťanskou spiritualitou a definování vlastní spirituality. Krátkou kapitolu také věnuje Teologické fakultě. Následuje část praktická, ve které je nejprve přiblížena forma kvantitativního výzkumu a metoda dotazníku. Poslední částí je samotný výzkum.
|
|
|
Dvě Jugoslávie: jedna ztracená, druhá vysněná. Válečný konflikt a rozpad Jugoslávské federace z perspektivy jugoslávské emigrantské komunity v České republice
Hamoudová, Barbora ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí válečného konfliktu a následného rozpadu Jugoslávie v první polovině 90. let 20. století z perspektivy zástupců různých etnických a náboženských skupin, pocházejících ze zemí této bývalé federace, kteří nalezli nový domov v České republice. Cílem práce je zachycení jejich vzpomínání a vnímání příčin a důsledků této dějinné události prostřednictvím orální historie, a to v souladu s post-pozitivistickým paradigmatem po kulturním obratu v 80. letech 20. století. Na základě analýzy a interpretace orálně historických rozhovorů se pokusím o interpretativní průnik do historické subjektivity těchto narátorů. Bude mě zajímat také otázka jejich postkonfliktní identity a jejich postoj k rozpadu Jugoslávie a k poválečnému transnacionalismu. Mými narátory jsou ex-Jugoslávci, kteří se narodili v 60. a 70. letech v bývalé Jugoslávii na území Bosny a Hercegoviny, v době občanské války (1992- 1995) byli již dospělí lidé a emigrovali během války či bezprostředně po ní. Klíčová slova: Jugoslávie, občanská válka, orální historie, emigrace, nacionalismus, náboženství, post- konfliktní identita, subjektivita, transnacionalismus, diaspora
|
|
|
Faktory ovlivňující rozvoj kulturních kompetencí u studentů ošetřovatelství
ŠPIROCHOVÁ, Ilona
Pod pojmem kulturní kompetence se skrývá velké množství informací, jak poskytovat kulturně ohleduplnou péči. Tato bakalářská práce se zabývá nejen samotnými kulturními kompetencemi, ale i s nimi souvisejícími faktory, které ovlivňují jejich rozvoj. Dále se zabývá transkulturními modely a významem kulturních kompetencí v ošetřovatelském procesu. Cílem práce bylo zmapovat faktory ovlivňující rozvoj kulturních kompetencí u studentů ošetřovatelství. Pro naplnění cíle byly stanoveny 4 hypotézy. K ověření hypotéz byl proveden kvantitativní sběr dat pomocí online dotazníku. Pro výzkumný soubor byli určeni studenti programu Všeobecná sestra a Všeobecné ošetřovatelství. Sběr dat probíhal v měsíci březnu 2022. Z výsledků bylo zjištěno, že studenti ošetřovatelství jsou ovlivněni hromadnými sdělovacími prostředky, výchovou, sociálními sítěmi a přístupem pedagogů, ale ne takovou mírou, kterou jsme předpokládali. Výsledky dále ukazují, že se studenti ošetřovatelství během praxe nejčastěji setkávají s pacienty romské, ukrajinské a vietnamské národnosti. V rámci odborné praxe se studenti nejčastěji setkávají s pacienty, jež vyznávají křesťanství, islám a svědky Jehovovi. Ve výzkumném šetření studenti prokázali, že mají znalosti v oblasti transkulturního ošetřovatelství a považují za důležité poskytovat kulturně kompetentní péči. Závěrem výzkumu je, že kulturní kompetence budou stále žádanější u studentů ošetřovatelství díky současnému nárůstu migrace. Rozvoj kulturních kompetencí bude stále potřeba rozšiřovat v oblastech znalostí a dovedností transkulturního ošetřovatelství.
|
host ::
RSS.