|
Vliv sezónní zaměstnanosti na kvalitu života dotčených osob na Českokrumlovsku
HOUŠKOVÁ, Jaroslava
Region Český Krumlov dlouhodobě patří k oblastem s nejvyšší nezaměstnaností v Jihočeském kraji. Osoby, které v tomto regionu vykonávají profese zaměřené na turismus, stavebnictví, zemědělství a lesnictví apod., pracují od jara do podzimu a v zimním období jsou nuceny provozování svých služeb přerušit a evidovat se na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Sezónní nezaměstnanost nebývá považována za tak závažný problém jako nezaměstnanost dlouhodobá, ale díky měnícím se cyklům ročních období se každým rokem opakuje, dopadá na stejné profese, a dotyčné osoby každý rok řeší stejný problém, a to, jak překlenou zimní období převážně z finančního hlediska. Z výše uvedených důvodů si tato bakalářská práce klade za cíl zjistit, jaký vliv má sezónní zaměstnanost na kvalitu života dotčených osob na Českokrumlovsku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je pomocí publikací odborné literatury a jiných zdrojů blíže specifikována základní charakteristika nezaměstnanosti, jsou zde uvedeny základní informace o Úřadu práce České republiky a jeho činnostech a dále je popsána charakteristika okresu Český Krumlov. V praktické části je analyzován vliv sezónní zaměstnanosti na dotčené osoby v Českokrumlovském regionu. Součástí práce je také vlastní výzkumné šetření, které proběhlo pomocí hloubkového rozhovoru a dotazníků. Poslední část bakalářské práce je věnována závěrečnému hodnocení a interpretování zjištěných výsledků, navržení eliminace počtu nezaměstnaných osob na Českokrumlovsku v zimním období a je zde uveden koncepční a metodický návrh, jak pracovat se sezonně nezaměstnanými uchazeči na Českokrumlovsku.
|
|
Zdravotně sociální situace nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku
ŠESTÁKOVÁ, Andrea
Předkládaná diplomová práce nesoucí název "Zdravotně sociální situace nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku" se věnuje problematice nezaměstnanosti v kontextu životní situace člověka. V pěti kapitolách teoretické části je vymezena problematika zdraví a jeho determinant s důrazem na sociální determinanty zdraví, dále zde nalezneme charakteristiku nezaměstnanosti z ekonomického a sociálně zdravotního hlediska, definici kompetencí Úřadu práce ČR a jiných služeb v oblasti zaměstnanosti a také specifické informace o regionu Český Krumlov včetně statistik nezaměstnanosti vztahujících se k jeho území. Praktická část práce staví na kvantitativním výzkumném šetření. Pro sběr dat k tomuto šetření byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Byl vytvořen vlastní dotazník, který obsahoval převážně uzavřené otázky v podobě škál s dvoustrannou stupnicí určené pro měření životní situace dotazovaných osob. Výzkumný nástroj se zaměřoval na subjektivní hodnocení respondentů v oblastech finanční, sociální a zdravotní situace. Výzkumný soubor tvořily osoby evidované na Kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR v Českém Krumlově jako uchazeči o zaměstnání. Pro výzkum jsem tedy použila záměrný výběr přes instituce. Vlastní výběr probíhal přímým oslovením potenciálních respondentů po příchodu na Kontaktní pracoviště ÚP ČR v Českém Krumlově. Díky vlastní distribuci dotazníků činila návratnost 96,7%. Výše uvedeným způsobem bylo po vyřazení neúplných či logicky nesprávně vyplněných dotazníků sesbíráno celkem 353 dotazníků. Cílem práce bylo popsat zdravotně sociální situaci nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku a zjistit, zda existuje vztah mezi sociální a zdravotní situací nezaměstnaných a vztah mezi délkou evidence a sociální situací nezaměstnaných. V souladu s cíli práce byly stanoveny dvě základní výzkumné otázky v následujícím znění: "Promítá se subjektivní hodnocení vybraných charakteristik sociální situace do subjektivního hodnocení vybraných aspektů zdraví nezaměstnaných?" a "Promítá se délka evidence do subjektivního hodnocení sociální situace nezaměstnaných?" K výzkumným otázkám byly stanoveny hypotézy, jež předpokládaly, že s narůstající hodnotou jedné proměnné bude vzrůstat i hodnota druhé proměnné. Jako charakteristiky sociální situace byly pro účely první výzkumné otázky vybrány: délka evidence, vnímání nezaměstnanosti, život s partnerem a hodnocení finanční situace. Zdraví bylo vzhledem k charakteristikám sociální situace posuzováno ze tří aspektů a to celkového, psychického a fyzického. Výsledky výzkumu tedy dokládají, že tři ze čtyř vybraných charakteristik se promítají do zdraví nezaměstnaných osob alespoň ve dvou jeho aspektech. Z hlediska sociální situace výsledky potvrdily, že s délkou evidence se zhoršuje hodnocení finanční situace a také tolerance okolí na nezaměstnanost z pohledu samotných uchazečů o zaměstnání. Tato zjištění tedy nejen, že korespondují se současnými poznatky z této oblasti, ale také upozorňují na to, že zdravotně sociální problematika nezaměstnanosti je stále aktuální i v dnešní době, kdy je zažehnáno existenční ohrožení nezaměstnaných. Diplomová práce by tak mohla posloužit Kontaktnímu pracovišti Úřadu práce ČR v Českém Krumlově v základní orientaci o zdravotním a sociální stavu svých registrovaných uchazečů. Dále by mohla být podnětem pro místní neziskové organizace k navázání spolupráce s nezaměstnanými v případě jejich potřeby. Práce by také mohla obohatit stávající výzkumy věnující se této problematice o situaci jednoho z regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR.
|
|
Faktory ovlivňující spokojenost návštěvníků Jihočeského kraje (Českokrumlovsko)
VALTROVÁ, Barbora
Hlavním cílem práce byla identifikace faktorů, které ovlivňují spokojenost návštěvníků cestovního ruchu v Českokrumlovském regionu a posouzení souladu mezi jejich představou a reálným stavem. Bylo zjišťováno vnímání kvantity a kvality primární a sekundární nabídky cestovního ruchu na Českokrumlovsku z hlediska poptávky. Na základě výsledků kvantitativního výzkumu byla navržena opatření, která by mohla přispět ke zvýšení spokojenosti návštěvníků v regionu.
|