|
|
Analýza suburbanizace v kontextu příměstských vesnic
Ferenc, Kryštof ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předmětem zkoumání této práce jsou suburbánní zóny měst a vesnice v přímé vazbě na velká města. A to jak jejich fyzické urbánní struktury, tak jejich změny a vývoj v čase a procesy, které se na transformaci této struktury podílejí. Přestože mají různé evropské země různé systémy územního plánování, vždy jsou jim společné tři základní roviny územního plánování. Těmi jsou strategické plánování, regulativní rovina a fáze rozhodování. Co se však výrazně liší, je konkrétní nastavení systému a důraz, jaký je kladen na jednotlivé fáze procesu. Toto nastavení má v první řadě velký vliv na to, jakým způsobem, a po jakých částech dochází k rozšiřování a transformaci sídel. V druhé řadě má toto nastavení velké dopady na fyzickou a funkční strukturu, stejně jako podobu sídel. Každé nastavení systému nabízí rozdílné možnosti řešení problémů, ať již v krátkodobém, nebo dlouhodobém horizontu. Tato práce bude proto zkoumat, jaký má různé nastavení systému územního plánování v České republice a Spolkové republice Německo (konkrétně pak spolkové zemi Bavorsko, oblasti Horní Falc) vliv na fyzickou strukturu a stavbu měst a zejména na transformování původních historických vesnických jader v městské části. Úkolem práce je tedy snaha postihnout a zhodnotit výsledky práce těchto územně plánovacích systémů. A to zejména v suburbánních strukturách, které navazují na krystalizační osy velkých měst. Práce bude srovnávat městské a příměstské struktury dvou různých měst v různých státech. Příkladem, na kterém bude zkoumán český systém územního plánování, je moravská metropole Brno. Jako německý příklad poslouží bavorský Regensburg, (jakožto bavorské město podobné struktury). Jedním z kritérií hodnocení bude schopnost systému dostatečně zachytit a využít rozvojové možnosti území, jinými slovy schopnost tvořit stabilní a udržitelné systémy. V případě suburbánních prostorů a území, ve kterém se městské prostředí setkává s vesnickým, je tak intenzivní využívání stávajících struktur, aktivní práce se subcentry, případně aktivní tvorba nových urbánních center klíčová pro další udržitelný rozvoj obce.
|
|
|
Analýza specifik územního plánování v Německu a České republice: Komparace měst Regensburg a Hradce Králové
Chlumská, Šárka ; Černá Silovská, Hana (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na systémy prostorového a územního plánování v České republice a Spolkové republice Německo. Cílem práce je identifikovat shody a rozdíly v systémech a demonstrovat je na konkrétních územních plánech dvou měst obou států. Teoretická část práce je zaměřena na definování základních pojmů, jako jsou prostorové a územní plánování nebo udržitelný rozvoj. Nastiňuje koncepci prostorového plánování v Evropské unii. Do praktické části spadá prostorové a územní plánování v České republice na příkladu města Hradce Králové a ve Spolkové republice Německo na příkladu města Regensburgu. V rámci praktické části práce je provedena komparace systémů prostorového a územního plánování obou zemí a komparace konkrétních územních plánů měst. Teoretická a praktická část práce se obsahově logicky prolínají. Práce přináší do českého prostředí informace o fungování územního plánování v bavorském regionu, odhaluje klíčové rozdíly v obou systémech, a to jak v obecné, tak i konkrétní rovině. Ukazuje možná překvapivě vysoký počet shodných znaků systémů obou stran.
|
|
|
Analýza suburbanizace v kontextu příměstských vesnic
Ferenc, Kryštof ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předmětem zkoumání této práce jsou suburbánní zóny měst a vesnice v přímé vazbě na velká města. A to jak jejich fyzické urbánní struktury, tak jejich změny a vývoj v čase a procesy, které se na transformaci této struktury podílejí. Přestože mají různé evropské země různé systémy územního plánování, vždy jsou jim společné tři základní roviny územního plánování. Těmi jsou strategické plánování, regulativní rovina a fáze rozhodování. Co se však výrazně liší, je konkrétní nastavení systému a důraz, jaký je kladen na jednotlivé fáze procesu. Toto nastavení má v první řadě velký vliv na to, jakým způsobem, a po jakých částech dochází k rozšiřování a transformaci sídel. V druhé řadě má toto nastavení velké dopady na fyzickou a funkční strukturu, stejně jako podobu sídel. Každé nastavení systému nabízí rozdílné možnosti řešení problémů, ať již v krátkodobém, nebo dlouhodobém horizontu. Tato práce bude proto zkoumat, jaký má různé nastavení systému územního plánování v České republice a Spolkové republice Německo (konkrétně pak spolkové zemi Bavorsko, oblasti Horní Falc) vliv na fyzickou strukturu a stavbu měst a zejména na transformování původních historických vesnických jader v městské části. Úkolem práce je tedy snaha postihnout a zhodnotit výsledky práce těchto územně plánovacích systémů. A to zejména v suburbánních strukturách, které navazují na krystalizační osy velkých měst. Práce bude srovnávat městské a příměstské struktury dvou různých měst v různých státech. Příkladem, na kterém bude zkoumán český systém územního plánování, je moravská metropole Brno. Jako německý příklad poslouží bavorský Regensburg, (jakožto bavorské město podobné struktury). Jedním z kritérií hodnocení bude schopnost systému dostatečně zachytit a využít rozvojové možnosti území, jinými slovy schopnost tvořit stabilní a udržitelné systémy. V případě suburbánních prostorů a území, ve kterém se městské prostředí setkává s vesnickým, je tak intenzivní využívání stávajících struktur, aktivní práce se subcentry, případně aktivní tvorba nových urbánních center klíčová pro další udržitelný rozvoj obce.
|
|
|
Zpráva o hodnotitelské misi do Regensburgu
Drdácký, Miloš
Zpráva přináší výsledky hodnotitelské mise ICOMOS do Regensburgu a Stadtamhofu – města, které je nominováno na zápis do seznamu Světového dědictví UNESCO. Jednotlivé části zprávy se zabývají základními rysy nominovaného subjektu, hranicemi zapisovaného území a jeho ochranným pásmem, právní ochranou, správou a plánem budoucí správy, památkovou péčí, cestovním ruchem, autenticitou, kulturním významem a dalšími aspekty, zejména ochranou proti přírodním katastrofám a postojem občanů města k památkám a zápisu na seznam. Poslední aspekt byl zkoumán dotazníkovou akcí a její krátké vyhodnocení je ve zprávě uvedeno.
|
|
| |
host ::
RSS.