|
|
Milan Weiner a jeho postavení v médiích. Životopisná studie
Ivasková, Jarmila ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce s názvem Milan Weiner a jeho postavení v médiích. Životopisná studie mapuje život a profesní kariéru novináře Milana Weinera, zejména pak vyzdvihuje jeho přínos pro Československý rozhlas. Odborná studie je řazena chronologicky a pokrývá časový úsek 45 let - od roku 1924 až do roku 1969 (tj. od Weinerova narození až po jeho úmrtí). Většina kapitol je uvozena dobovým politicko-společenským kontextem, který měl na Weinerovu existenci vzhledem k jeho židovskému původu výrazný vliv. Hlavní část práce pojednává o činnosti Weinera v Československém rozhlase, kam nastoupil v roce 1963 jako vedoucí Redakce mezinárodního života. V textu je dále popsáno i Weinerovo rodinné zázemí, pobyt v koncentračních táborech a jeho působení na pozici zahraničního zpravodaje Rudého práva a ČTK v Pekingu. Při zpracování této diplomové práce bylo využito metody komparace získaných materiálů a také orální historie založené na osobním rozhovoru s dcerou Milana Weinera, Janou Šmídovou.
|
|
|
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Ješutová, Eva (oponent)
Rigorózní práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech popisuje úkoly Redakce mezinárodního života (RMŽ) a činnost jejích členů v uvedeném časovém rámci. Text zahrnuje životopisy novinářských osobností, které v redakci v daném období pracovaly, šéfredaktorů RMŽ a ředitelů ČsRo. Zvláštní kapitola je věnována Milanu Weinerovi, který byl šéfredaktorem redakce v letech 1963-1967. Významná část textu popisuje podrobně rozhlasové pořady, které v 60. letech v RMŽ vznikaly a na jejichž zrodu se Milan Weiner podílel. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Období tzv. normalizace, kdy velká část novinářů musela z Československého rozhlasu odejít, je obsahem závěrečné kapitoly. Stať obsahuje politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu.
|
|
|
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Ješutová, Eva (oponent)
Rigorózní práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech popisuje úkoly Redakce mezinárodního života (RMŽ) a činnost jejích členů v uvedeném časovém rámci. Text zahrnuje životopisy novinářských osobností, které v redakci v daném období pracovaly, šéfredaktorů RMŽ a ředitelů ČsRo. Zvláštní kapitola je věnována Milanu Weinerovi, který byl šéfredaktorem redakce v letech 1963-1967. Významná část textu popisuje podrobně rozhlasové pořady, které v 60. letech v RMŽ vznikaly a na jejichž zrodu se Milan Weiner podílel. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Období tzv. normalizace, kdy velká část novinářů musela z Československého rozhlasu odejít, je obsahem závěrečné kapitoly. Stať obsahuje politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu.
|
|
|
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v rozmezí let 1966-1969
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Diplomová práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v rozmezí let 1966-1969 popisuje úkoly Redakce mezinárodního života a činnost jejích členů, publicistů a zahraničních zpravodajů v uvedeném časovém rámci. Počátky zahraničního zpravodajství jsou charakterizovány popisem rozhlasových přenosů ze zahraničí v období druhé světové války. Zmíněny jsou rovněž reportáže Františka Gela z procesů s nacistickými zločinci z německého Norimberku v letech 1945-1946. Následuje deskripce činnosti prvních zahraničních zpravodajů Československého rozhlasu. Nejdůležitější část práce pojednává o vzniku Redakce mezinárodního života a změnách, které provázely její zařazení do proměňující se struktury organizace Československého rozhlasu. Uvádím rovněž přehled a stručné životopisy ředitelů ČsRo, šéfredaktorů Redakce mezinárodního života a vybraných novinářských osobností z této redakce. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Součástí statě je činnost vybraných publicistů v období normalizace. Práce v sobě zahrnuje rovněž politické změny a aktivity vybraných novinářů po roce 1990. Podrobněji se zabývá také vznikem Radia Praha, tedy vysíláním Československého rozhlasu do zahraničí, a jeho proměnami v padesátých a...
|
|
|
Jan Petránek a jeho pozice v médiích. Životopisná studie.
Fejtková, Pavlína ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce s názvem Jan Petránek a jeho pozice v médiích. Životopisná studie. pojednává o životě a publicistické činnosti novináře Jana Petránka. Text odborné stati, jenž se věnuje rozsáhlému časovému období od Petránkova narození v roce 1931 až do roku 2016, je seřazen chronologicky. Jednotlivé kapitoly jsou uvozeny politicko-společenským kontextem daného časového období, který ovlivňoval nejen vysílání Československého rozhlasu, ale i novinářovu existenci. Stěžejní metodou pro vypracování této práce byla orální historie, tedy osobní rozhovor s Janem Petránkem, a práce s archivními materiály z fondů Národního archivu v Praze a Archivu Českého rozhlasu. Hlavní osou textu je Petránkova činnost v Československém rozhlase, kam nastoupil v roce 1951 a působil až do roku 1970, kdy byl propuštěn pro aktivní účast na protiokupačním vysílání v srpnu 1968. Pozornost byla věnována i Petránkovu rodinnému zázemí, podpisu Charty 77, působení v samizdatových Lidových novinách a v uskupení Šanson - věc veřejná, které bylo založeno v reakci na sebeupálení Jana Palacha. Vzhledem k faktu, že Jan Petránek do současnosti, tj. roku 2016, nadále externě spolupracuje s Českým rozhlasem a je častým hostem televizních pořadů, zaobírá se poslední kapitola jeho publicistickou činností po pádu komunistického...
|
host ::
RSS.