|
|
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. Připojen je rovněž i pohled Jürgena Habermase. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
|
|
|
Ekonomická úloha státu v podmínkách globální ekonomiky
Juřík, Richard ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Seknička, Pavel (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce rozpracovává myšlenku ekonomické úlohy státy ve vztahu k trendům globalizace pomocí politologie, politické ekonomie a ekonomické geografie. Úvaha se odvíjí pomocí postupně definovaných koncepcí společenských institucí - koncepce státu a politického národa na základě společenské smlouvy, koncepce spravedlivé společnosti na základě díla "Spravedlnost jako férovost" od Johna Rawlse, koncepce globalizace ve smyslu jejích trendů v oblastech měnící se dělby práce a rostoucí příjmové nerovnosti, a koncepce měnící se úlohy státy ve vztahu ke globalizaci a ekonomice. Referenčním státem je malá, mezinárodně otevřená, demokratická a rozvinutá společnost, která zastává západní hodnoty a normy. Předpokládá se, že v takové společnosti sledují jedinci vlastní štěstí jako představu o dobrém životě. V tomto smyslu byla vybrána teorie "Spravedlnost jako férovost" jako rámec pro společnost rovných občanů, kde jsou ekonomické transakce považovány za spravedlivé a každý má šanci naplňovat vlastní vizi života a takový stav společnosti má setrvat v čase. Výsledkem analýzy následků vybraných trendů globalizace ve vztahu k základnímu rámci státu jako společenské instituce rovných občanů jsou dvě hlavní ekonomické úlohy státu. Autor dospěl k závěru, že první úlohou státy by mělo být řešení...
|
|
|
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
|
|
|
Rawls a Nozick: Teorie spravedlnosti a její kritici
Rod, Marek ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Hlavním cílem práce je co nejstručněji představit teorii spravedlnosti jako slušnosti v knize Teorie spravedlnosti Johna Rawlse a srovnat ji s kritikou v knize Anarchy, State and Utopia Roberta Nozicka. Cílovou skupinou je čtenář, který již má pojem o Teorii spravedlnosti, ale tento nepřesahuje hloubku encyklopedického hesla. První část popisuje hlavní myšlenky v Teorii spravedlnosti: její vymezení, dva principy spravedlnosti, tvořící její jádro a Rawlsovu interpretaci původního stavu, tedy mechanismu, kterým Rawls k dvěma principům dospívá. Druhá část popisuje čtyři základní body kritiky, které vůči Teorii spravedlnosti vznáší Nozick: nepoužití společenských mikrostruktur při tvorbě teorie, zvýhodňování již zvýhodněných jedinců ve společnosti, neposkytnutí dostatečné alternativy vůči Rawlsovým dvěma principům a potlačování vrozených vlastností pro jejich morální arbitrárnost. Konec druhé části nabízí srovnání obou názorů z pohledu třetí osoby, Michaela Sandela.
|
host ::
RSS.