|
|
Oázy v srdci Evropy. Orientalismus v české architektuře 19. století
Vránová, Veronika ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Evropa na počátku 19. století hledá svou novou uměleckou tvář. Začíná se rodit několik různorodých proudů, které se snaží uchytit na umělecké scéně a převzít onu vůdčí štafetu. A právě touha po hledání nových cest prohlubuje v Evropě zájem o Orient. Vzájemné poznávání Východního a Západního světa sahá již do raného středověku a projevuje se v několika etapách až do dnešní doby. Fascinace Orientem v 19. století byla spjata především s Napoleonovým tažením do Egypta, řeckým povstáním proti Turkům, dobytím Severní Afriky Francií, světovou výstavou v Londýně a se samotnými výpravami do exotických zemí tehdejších nadšenců. Vlna orientalismu prosákla do všech vrstev výtvarného umění, nejčastěji ji můžeme spatřit v malířství, grafice či fotografii, nejméně pak v sochařství. Diplomová práce sleduje fenomén orientalismu od konce 18. století až do 1. světové války. Snaží se přiblížit jeho vliv na odvětví výtvarného umění ve střední Evropě a hledat tak východiska pro další bádání. Klíčovým bodem práce je zkoumat exotické tendence v architektuře na území Českého království a uvést je v kontextu orientální architektonické tvorby ostatních zemí tehdejšího habsburského mocnářství. Klíčová slova architektura, orientalismus, inspirace, ornament, 19. století, Blízký východ, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko,...
|
|
|
Politika Pruska a velmocí v závěrečné fázi sjednocení Německa 1865-1870
Ďásek, Martin ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Období mezi léty 1864/1865-1870 představuje vrcholnou fázi sjednocení Německa, v níž Prusko dokázalo rázným postupem a dvěma rychlými válkami eliminovat své protivníky - Prusko a Rakousko. Cílem diplomové práce je na základě studia pramenů a relevantní literatury prezentovat a kriticky analyzovat pruskou zahraniční politiku. Autor se zaměřuje na zhodnocení faktorů, které ovlivňovaly rozhodnutí pruského ministerského předsedy, respektive představitelů evropských mocností, a klade si otázku, zda se Bismarck pouze přizpůsoboval okolnostem neodvratně vedoucím k válce s Rakouskem, či zda je urychloval a přímo vytvářel, a soustředí se na vztahy s Francií, která se ze všech velmocí nejvíce stavěla na odpor německému sjednocení. Studie klade důraz na metody a postupy, jimiž Prusko dosáhlo toho, že se do jeho konfliktu s Vídní a Paříží nezapojila některá z evropských velmocí, a upozorňuje na úskalí výzkumu okolností vedoucích k vypuknutí prusko-francouzské války. Klíčová slova Prusko, velmoci, Německý spolek, sjednocení Německa, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, zahraniční politika, prusko-rakouská válka, prusko-francouzská válka, Napoleon III. Key words Prussia, Great Powers, German Confederation, Unification of Germany, Empire of Austria, Austria-Hungary, foreign policy, Austro-Prussian War,...
|
|
|
Oázy v srdci Evropy. Orientalismus v české architektuře 19. století
Vránová, Veronika ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Evropa na počátku 19. století hledá svou novou uměleckou tvář. Začíná se rodit několik různorodých proudů, které se snaží uchytit na umělecké scéně a převzít onu vůdčí štafetu. A právě touha po hledání nových cest prohlubuje v Evropě zájem o Orient. Vzájemné poznávání Východního a Západního světa sahá již do raného středověku a projevuje se v několika etapách až do dnešní doby. Fascinace Orientem v 19. století byla spjata především s Napoleonovým tažením do Egypta, řeckým povstáním proti Turkům, dobytím Severní Afriky Francií, světovou výstavou v Londýně a se samotnými výpravami do exotických zemí tehdejších nadšenců. Vlna orientalismu prosákla do všech vrstev výtvarného umění, nejčastěji ji můžeme spatřit v malířství, grafice či fotografii, nejméně pak v sochařství. Diplomová práce sleduje fenomén orientalismu od konce 18. století až do 1. světové války. Snaží se přiblížit jeho vliv na odvětví výtvarného umění ve střední Evropě a hledat tak východiska pro další bádání. Klíčovým bodem práce je zkoumat exotické tendence v architektuře na území Českého království a uvést je v kontextu orientální architektonické tvorby ostatních zemí tehdejšího habsburského mocnářství. Klíčová slova architektura, orientalismus, inspirace, ornament, 19. století, Blízký východ, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko,...
|
|
|
Druhá Válka o Šlesvicko a její důsledky pro Evropu
Ďásek, Martin ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce pojednává o druhé válce o Šlesvicko coby o střetnutí, které vedlo k daleko vážnějšímu konfliktu, jakým byla prusko-rakouská válka v roce 1866, respektive prusko-francouzská válka roku 1870, jelikož tato událost a její důsledky byly přímými důvody k válce mezi dvěma německými mocnostmi. Analýza rakouské pozice v Německém spolku ukazuje, že Rakouskou již nemělo dostatek sil a vlivu, aby mohlo hrát prim v německém prostoru, a dominance Bismarckova Pruska byla nevyhnutelná. Dále se práce věnuje k příliš sebevědomé dánské politice, která se stala impulsem k válce, v níž Dánové nemohli zvítězit. Druhou válku o Šlesvicko je nutno vnímat jako jednu z nejdůležitějších událostí, která vedla ke sjednocení Německa. Rozbory nejen primárních zdrojů, jakými jsou dopisy a eseje tehdejších politiků, objasňují, proč Bismarck uspěl a stal se jedním z nejmocnějších mužů své doby. Jasné vítězství ve válce i na poli diplomacie otevřelo cestu k německému sjednocení. Dánské království bylo sraženo na kolena, král Kristián IX. převedl práva na vévodství do rukou Rakouska a Pruska a staletý svazek mezi Dánskem a vévodstvími tak skončil. Dánské království ztratilo vliv v evropských záležitostech, zatímco Prusko směřovalo k vytvoření Německého císařství. Klíčová slova Německý spolek, Prusko,...
|
host ::
RSS.