|
|
Deformační a napjatostní analýza nárazníkové částí automobilu při rázovém zatěžování
Nedělka, Pavel ; Obdržálek, Vít (oponent) ; Vrbka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním deformaeni-napi»ových stavu přední deformační zóny závodního auta při podmínkách rázového zatížení užitím metody konečných prvků. Tento typ úlohy se řadí mezi rychlé dynamické dije, a proto byl použit řešič s explicitní formulací metody konečných prvků. Pro výpočet byl použit program LS-DYNA. Cílem práce je posouzení vlivu této deformační struktury na změnu kinetické energie vozu a množství pohlcené energie při čelním nárazu.
|
|
|
Automatická detekce infarktu myokardu v signálu EKG
Nejedlý, Lukáš ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá automatickou detekcí infarktu myokardu v signálu EKG. Diplomová práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část obsahuje popis převodního systému srdečního, principu šíření elektrické aktivity srdeční svalovinou, způsobu snímání EKG a křivky EKG. Dále jsou zmíněny příčiny ischemie myokardu a různé metody jeho detekce. Další část práce je věnována vysokofrekvenčnímu EKG, analýze HFQRS a klinickým studiím, které popisují využití vysokofrekvenčního EKG při diagnostice infarktu myokardu. V praktické části je navržen algoritmus využívající nízkofrekvenční složky EKG a algoritmus využívající vysokofrekvenční složky EKG pro automatickou detekci infarktu myokardu. Navržené algoritmy jsou realizované v programovém prostředí MATLAB a testovány na signálech z databáze PTB. Závěrečná část diplomové práce je věnována porovnání úspěšnosti detekce infarktu myokardu pomocí nízkofrekvenčních a vysokofrekvenčních složek EKG a srovnání dosažených výsledků s výsledky z klinických studií.
|
|
|
Analýza vlastností komplexu QRS v normálním a vysokofrekvenčním záznamu EKG
Měsíčková, Klára ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Kozumplík, Jiří (vedoucí práce)
Práce seznamuje a hodnotí metody pro běžný a vysokofrekvenční elektrokardiogram v závislosti na potenciálním klinickém využití pro stanovení abnormalit při srdeční ischemii. První část práce je věnována vzniku a snímání srdeční aktivity. Následně jsou v textu popsány abnormality ST segmentu a QRS komplexu v nízko- a vysokofrekvenčním elektrokardiogramu. V druhé části jsou statisticky zpracována naměřená data zdravých a nemocných subjektů a srovnány výsledky pro různá frekvenční pásma.
|
|
| |
|
|
Ráz a vázání u českých mluvčích angličtiny
SALABOVÁ, Dita
Diplomová práce řeší problematiku výslovnosti českých mluvčích angličtiny se zaměřením na vázání a ráz. Jejím východiskem je porovnání fonologického systému češtiny a angličtiny, následuje detailní popis rázu a jeho použití a dále vysvětlení jevů využívaných v angličtině k vázání slov, tzn. vazebných hláskek r, j a w a také intrusivního r, na které se práce zejména zaměřuje. V následující části se ohniskem stává text obsahující zkoumané jevy a jeho rozbor z daného hlediska. Vlastní výzkum je založen na autentických nahrávkách českých i rodilých mluvčích angličtiny reprodukujících právě tento text, následuje analýza zjištěných jevů. V závěru autorka formuluje obecné zásady a doporučení týkající se metodické práce, které by mohly studentům angličtiny pomoci ke zlepšení výslovnosti na úrovni vázání slov a omezily český {\clqq}zlozvyk`` nadužívání rázu v mluvené angličtině.
|
|
|
Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího
Skákal, Ladislav ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího
|
|
|
Automatická detekce infarktu myokardu v signálu EKG
Nejedlý, Lukáš ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá automatickou detekcí infarktu myokardu v signálu EKG. Diplomová práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část obsahuje popis převodního systému srdečního, principu šíření elektrické aktivity srdeční svalovinou, způsobu snímání EKG a křivky EKG. Dále jsou zmíněny příčiny ischemie myokardu a různé metody jeho detekce. Další část práce je věnována vysokofrekvenčnímu EKG, analýze HFQRS a klinickým studiím, které popisují využití vysokofrekvenčního EKG při diagnostice infarktu myokardu. V praktické části je navržen algoritmus využívající nízkofrekvenční složky EKG a algoritmus využívající vysokofrekvenční složky EKG pro automatickou detekci infarktu myokardu. Navržené algoritmy jsou realizované v programovém prostředí MATLAB a testovány na signálech z databáze PTB. Závěrečná část diplomové práce je věnována porovnání úspěšnosti detekce infarktu myokardu pomocí nízkofrekvenčních a vysokofrekvenčních složek EKG a srovnání dosažených výsledků s výsledky z klinických studií.
|
|
|
Realizace rázu po neslabičných předložkách v českých projevech ruskojazyčných mluvčích
Tolkunova, Yana ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Confortiová, Helena (oponent)
Glotalizace, jako nepravidelné kmitaní hlasivek, plní množství jazykových funkcí a může se vyskytnout v různých souvislostech. Tato práce zkoumá míru výskytu rázu po neslabičných předložkách u rusky mluvících v českém jazyce. V češtině, stejně jako v některých jiných jazycích, je poměrně vysoká četnost glotalizace. Účelem této studie je prozkoumat určité faktory, které by mohly výskyt rázu ovlivnit. Mluvčí produkovali krátký čtený text, který obsahoval 59 kombinací neslabičné předložky se slovem začínajícím na vokál, v nichž by mělo ke glotalizaci dle spisovné české výslovnosti dojít. Základní soubor k percepční analýze a statistickému zpracování tvořilo 582 položek. Míra glotalizace u jednotlivých mluvčích kolísá v rozmezí 0 % až 90 %, její průměrný objem činí 49 %. Statistická významnost rozdílů četností v analyzovaných skupinách vytvořených na základě sledovaných aspektů byla vypočtena s použitím testu chí-kvadrát.
|
|
|
Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího
Skákal, Ladislav ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího
|
|
|
Závislost mezi sílou cizineckého přízvuku a přítomností glotalizace
Moravcová, Jana ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Weingartová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá tím, jaký podíl má glotalizace na cizineckém přízvuku. Důraz klade na české mluvčí angličtiny a hodnocení jejich promluv. Mluvčí, jejichž promluvy byly pro účely této práce analyzovány, byli předem ohodnoceni percepčním testem. Podle výsledků tohoto testu byli rozděleni do tří skupin: A, která obsáhla mluvčí hovořící angličtinou blížící se rodilému standardu; C, do které byli naopak zařazeni mluvčí se silným českým přízvukem; a B, do které spadají mluvčí s detekovatelným cizineckým přízvukem, jenž však není hodnocen jako český. Úkolem této práce je zjistit, jakým způsobem používají mluvčí každé skupiny glotalizaci a zda se toto použití shoduje s předpoklady vycházejícími z dosavadního výzkumu.
|
host ::
RSS.