|
|
Quantitative vessel parameters of broadleaves as a tool for reconstruction of physical geographical processes
Tumajer, Jan
Anatomická stavba dřeva je citlivá k vlivům prostředí, což umožňuje následné využití časových řad kvantitativních anatomických parametrů jako zdroje paleoenvironmentálních dat. V této disertační práci jsem studoval odezvu parametrů cév i) dubů letních rostoucích v údolní nivě ke změnám v hladině podzemní vody, klimatu, hydrologických podmínek a k výskytu extrémních hydrologických a meteorologických jevů (sucha, povodně) a ii) bříz bělokorých na mechanické poškození vlivem disturbancí různého typu. Zatímco klimatický signál šířek letokruhů i letokruhové signatury vykazují velkou prostorovou variabilitu, kvantitativní parametry jejich cév mají společný prostorově homogenní signál (pozitivní vliv teploty v létě předchozího roku, v zimě a na začátku jara). Jediný stanovištní rozdíl v klimatickém signálu chronologií založených na cévách je negativní vliv vysoké vlhkosti na velikost cév, pozorovaný pouze v nivě a ne v od řeky vzdálenějších nížinných porostech. To naznačuje, že vývoj efektivních vodivých pletiv dubu je v záplavové zóně limitován vysokou saturací půdního profilu vodou, ačkoliv vysoká dostupnost vody je tam pozitivní z pohledu produktivity. Odezva šířek letokruhů ke změnám v dostupnosti vody není v případě dubů uniformní ani v rámci jednoho porostu vlivem koexistence jedinců se zcela...
|
|
|
Quantitative vessel parameters of broadleaves as a tool for reconstruction of physical geographical processes
Tumajer, Jan
Anatomická stavba dřeva je citlivá k vlivům prostředí, což umožňuje následné využití časových řad kvantitativních anatomických parametrů jako zdroje paleoenvironmentálních dat. V této disertační práci jsem studoval odezvu parametrů cév i) dubů letních rostoucích v údolní nivě ke změnám v hladině podzemní vody, klimatu, hydrologických podmínek a k výskytu extrémních hydrologických a meteorologických jevů (sucha, povodně) a ii) bříz bělokorých na mechanické poškození vlivem disturbancí různého typu. Zatímco klimatický signál šířek letokruhů i letokruhové signatury vykazují velkou prostorovou variabilitu, kvantitativní parametry jejich cév mají společný prostorově homogenní signál (pozitivní vliv teploty v létě předchozího roku, v zimě a na začátku jara). Jediný stanovištní rozdíl v klimatickém signálu chronologií založených na cévách je negativní vliv vysoké vlhkosti na velikost cév, pozorovaný pouze v nivě a ne v od řeky vzdálenějších nížinných porostech. To naznačuje, že vývoj efektivních vodivých pletiv dubu je v záplavové zóně limitován vysokou saturací půdního profilu vodou, ačkoliv vysoká dostupnost vody je tam pozitivní z pohledu produktivity. Odezva šířek letokruhů ke změnám v dostupnosti vody není v případě dubů uniformní ani v rámci jednoho porostu vlivem koexistence jedinců se zcela...
|
|
|
Quantitative vessel parameters of broadleaves as a tool for reconstruction of physical geographical processes
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; van der Maaten, Ernst (oponent)
Anatomická stavba dřeva je citlivá k vlivům prostředí, což umožňuje následné využití časových řad kvantitativních anatomických parametrů jako zdroje paleoenvironmentálních dat. V této disertační práci jsem studoval odezvu parametrů cév i) dubů letních rostoucích v údolní nivě ke změnám v hladině podzemní vody, klimatu, hydrologických podmínek a k výskytu extrémních hydrologických a meteorologických jevů (sucha, povodně) a ii) bříz bělokorých na mechanické poškození vlivem disturbancí různého typu. Zatímco klimatický signál šířek letokruhů i letokruhové signatury vykazují velkou prostorovou variabilitu, kvantitativní parametry jejich cév mají společný prostorově homogenní signál (pozitivní vliv teploty v létě předchozího roku, v zimě a na začátku jara). Jediný stanovištní rozdíl v klimatickém signálu chronologií založených na cévách je negativní vliv vysoké vlhkosti na velikost cév, pozorovaný pouze v nivě a ne v od řeky vzdálenějších nížinných porostech. To naznačuje, že vývoj efektivních vodivých pletiv dubu je v záplavové zóně limitován vysokou saturací půdního profilu vodou, ačkoliv vysoká dostupnost vody je tam pozitivní z pohledu produktivity. Odezva šířek letokruhů ke změnám v dostupnosti vody není v případě dubů uniformní ani v rámci jednoho porostu vlivem koexistence jedinců se zcela...
|
|
| |
|
|
Srovnání prosperity sadebního materiálu běžné velikosti a odrostků po výsadbě na lesní stanoviště
Kaiser, Josef ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Tužinský, Marek (oponent)
V ČR se ročně zalesňuje přibližně 20 tis. ha ploch po mýtních těžbách. V posledních deseti letech pozorujeme časté období jarního a pozdně letního sucha, které významně negativně ovlivňuje přežívání klasických sazenic (KS). Proto je nutné hledat metody, které by v případě potřeby tyto ztráty snížily. Jedním způsobem je využití obalovaných sazenic, druhým využití sadebního materiálu (SM) větších dimenzí (poloodrostků a odrostků), které jsou více rezistentní k nepříznivým vlivům prostředí než KS. Výhodou poloodrostků a odrostků je také kratší doba péče o kultury a nižší náklady na její zajištění oproti KS. Z této potřeby vyplývá zadání mé bakalářské práce. Cílem bylo zjistit, jaké jsou parametry mortality a růstu těchto rozdílných typů SM, navíc ještě v antropogenně ovlivněných lokalitách. Jako modelové dřeviny byly vybrány: dub letní (Quercus robur) a lípa srdčitá (Tilia cordata). SM byl prostokořenný (KS, poloodrostky a odrostky) a výsadba probíhala mechanizovaně (do vrtaných jamek) v pokusných lokalitách Truba (Kostelec nad Černými lesy) a Hůrka (Planá nad Lužnicí). První část pokusu byla založena na lokalitě Truba v prostorách bývalé lesní školky a sestávala z KS a odrostků lípy srdčité, druhá část pokusu byla založena na stanovišti Hůrka v prostorách rekultivované pískovny, kde byly použity KS i odrostlé sazenice lípy i dubu. Ani na jedné lokalitě se neprovádělo vyžínání. Měření se opakovalo na jaře a na podzim v letech 2012-15 na Truba a 2015 na Hůrce. Zjišťovala se výška SM pomocí měřící latě a jeho tloušťka krčku pomocí digitálního měřítka. Následně byla data zhodnocena v Excelu a statisticky zpracována Kruskal-Wallisovým testem. Z výsledků vyplývá, že na pokusné ploše Truba je mortalita KS pětkrát vyšší než u odrostků. Podobný výsledek byl dosažen i na lokalitě Hůrka u stejné dřeviny (lípa), i když mortalita u KS je jen dvojnásobně vyšší než u odrostků. Nejnižší mortality dosáhly překvapivě poloodrostky. Srovnání KS a odrostků dubu nepřineslo fakticky žádný rozdíl v mortalitě. Mortalita dubového SM byla obecně výrazně nižší než u lípy. Statistické testování prokázalo, že rozsah souborů pro vědecké posouzení tohoto parametru nebyl v této studii dostatečný. Ze zjištěného vyplývá, že významným faktorem, který působí na mortalitu, jsou kromě typu SM i další, zatím nespecifikované vlivy prostředí.
|
|
|
Památné stromy Mělníka
Koprnická, Lucie ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou památné stromy Mělníka, města ležícího ve Středočeském kraji. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde je čerpáno především z odborných publikací, platných právních norem a předpisů, dále ze stránek AOPK ČR a také z informací poskytnutých z Městského úřadu Mělníka. V teoretické části je popsána ochrana a historie památných stromů v České republice, legislativa památných stromů, dendrometrické parametry, dále jsou popsány nejčastější defekty stromů a také se zde nachází obecné informace v péči o památné stromy. Výzkumná část se zabývá sedmi památnými stromy na Mělníku. Tato část je zaměřena na přehled a zhodnocení zdravotního stavu vybraných památných stromů, stavu cedulí, charakteristikou jejich území, zjištění vlastníka stromu a fotodokumentace. Na konci práce jsou pak naměřené hodnoty autorem, porovnání hodnot z předchozích měření a dále je zde hodnocení aktuálního stavu památných stromů na Mělníku. Závěrem této práce je management památných stromů a dále je sepsána poskytnutá péče stromům na Mělníku a také návrhy dalších doporučených opatření pro tyto památné stromy.
|
|
| |
|
|
Určení maximálních toků vody v běli u sazenic dubu napadených patogenem Phytophtora plurivora na základě anatomických měření
Sedláčková, Veronika
Chřadnutí a odumírání listnáčů, tedy i dubů, se řadí mezi nejzávažnější problémy současnosti. Od roku 2003 je chřadnutí dubů na území České republiky mimo jiné spojováno s patogenní houbou Phytophthora plurivora, která způsobuje vážná poškození kořenových systémů, což může vést k nedostatečnému transportu vody k transpirujícím listům. Diplomová práce částečně navazuje na bakalářskou práci a zahrnuje dva pokusy. Cílem prvního pokusu bylo na základě anatomického šetření určit maximální toky vody v běli u sazenic dubu letního (Quercus robur). Cílem druhého pokusu bylo na základě teploty listů zjistit funkčnost kořenového systému, který je napadán houbou Phytophthora plurivora. Pokud je kořenový systém funkční, nedochází k narušení transpirace a takový list je chladnější. Inokulované sazenice dubu letního houbou Phytophthora plurivora měly v porovnání se sazenicemi kontrolními menší plochu lumenů cév, maximální teoretický tok vody v běli, teoretickou hydraulickou vodivost, počet trachejí, maximální průměr tracheje a minimální průměr tracheje. Oproti tomu měly inokulované sazenice větší specifickou hydraulickou vodivost a specifický tok vody v běli. Narušení kořenového systému houbou Phytophthora bylo prokázáno o 1°C vyšší teplotou listů inokulovaných sazenic.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.