|
|
Sulfidická mineralizace v okolí bílinského zlomu
Markes, Jan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Neoidní sulfidická mineralizace vyskytující se v terciérních sedimentech Lomu Bílina v lokalitě bílinského zlomu je hydrotermálního původu. Mineralizace je vázána na zlomové systémy oháreckého riftu. Teplota krystalizačních fluid se pohybovala kolem 50řC. Mineralizace bílinského zlomu je dosti jednotvárná, většinou se vyskytuje markazit bez stopových příměsí, dále čistý pyrit. Byly ale také zaznamenány zóny s obsahy stopových příměsí, především arsenu a niklu. Obsahy As obohacených růstových zón kolísaly od 0,2 - 5,4 hm. %, Ni bohaté zóny se pohybovaly v rozmezí 1,6-5,9 hm. %. Růstové zóny v agregátech se zvýšeným obsahem As a Ni byly velmi tenké, přínos fluid obohacených As a Ni zřejmě probíhal ve velmi krátkých časových periodách. Ve vzorcích markazitu byly dále nalezeny pórovité zóny mikroinkluzí jílových minerálů. Tyto zóny zvýšeného obsahu Al a Si kopírovaly růstové zóny jednotlivých krystalů. Disulfidy se na lokalitě vyskytují v hojném množství a to jak rozptýlené v uhelné sloji, tak vázané na tektonickou zónu bílinského zlomu. Pyrit a markazit rozptýlený v uhelné sloji geneticky nesouvisí se sulfidy vázanými na bílinský zlom.
|
|
|
Primární a sekundární magnetická stavba spraší jako nástroj pro rekonstrukci paleoprostředí
Žatecká, Michaela ; Chadima, Martin (vedoucí práce) ; Pruner, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje výzkumu primární a sekundární magnetické stavby eolických sedimentů spraší a fosilních půd na profilu na Praze 6. K magnetickému nabohacení, a vzniku magnetických nanočástic v půdních horizontech, dochází v teplejších obdobích interglaciálů procesem pedogeneze. Cílem této práce je interpretace paleoprostředí, a zvětrávacích a pedogenních procesů, měřením magnetických vlastností sedimentů. Magnetická susceptibilita, frekvenčně závislá magnetická susceptibilita, anhysterezní remanentní magnetizace a přirozená remanentní magnetizace slouží ke zjištění zvýšeného výskytu magnetických nanočástic, které tyto pedogenní procesy indikují. Nejvíce vyvinutý byl půdní horizont černozemě a podložní hnědozemě. Ve svrchní a ve spodní sprašové části profilu byly odhaleny pouze náznaky pedogeneze. Magnetická stavba spraší, měřena anizotropií magnetické susceptibility, odráží sekundární sedimentární procesy. Jedná se o přemístění klastických částic proudící vodou a redepozici materiálu po svahu. Směr pohybu těchto sedimentů odpovídá současné geomorfologii okolí. Diplomová práce dále testuje možnosti využití metody viskózní remanentní magnetizace ke stanovení koncentrace magnetických nanočástic. Bylo zjištěno, že tato metoda může být substitucí za měření frekvenčně závislé magnetické...
|
|
|
Datování sekundárních uranových minerálů metodou Termálně ionizační hmotové spektrometrie a α-spektrometrie
Roll, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analytické metody, konkrétně hmotnostní spektrometrii s termální ionizací a alfa-spektrometrii, obě metody se často používají k datování minerálů či hornin. Cílem této práce je porovnat obě metody a posoudit jejich vhodnost pro datování sekundárních uranových minerálů. Metody jsou velmi rozdílné každá pracuje na jiném principu a pro posouzení byly zohledněny všechny faktory, tedy kromě výkonnostních charakteristik jako je přesnost a rychlost, které jsou na straně hmotové spektrometrie, také dostupnost přístrojů, cena a publikované výsledky, které hovoří ve prospěch alfa-spektrometrie. Byl zde též navržen model spolupráce obou zmiňovaných přístrojů, který se jeví jako nejefektivnější varianta a byly zde navrženy i jiné principiální možnosti studia sekundárních uranových minerálů.
|
|
|
Sulfidická mineralizace v okolí bílinského zlomu
Markes, Jan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Neoidní sulfidická mineralizace vyskytující se v terciérních sedimentech Lomu Bílina v lokalitě bílinského zlomu je hydrotermálního původu. Mineralizace je vázána na zlomové systémy oháreckého riftu. Teplota krystalizačních fluid se pohybovala kolem 50řC. Mineralizace bílinského zlomu je dosti jednotvárná, většinou se vyskytuje markazit bez stopových příměsí, dále čistý pyrit. Byly ale také zaznamenány zóny s obsahy stopových příměsí, především arsenu a niklu. Obsahy As obohacených růstových zón kolísaly od 0,2 - 5,4 hm. %, Ni bohaté zóny se pohybovaly v rozmezí 1,6-5,9 hm. %. Růstové zóny v agregátech se zvýšeným obsahem As a Ni byly velmi tenké, přínos fluid obohacených As a Ni zřejmě probíhal ve velmi krátkých časových periodách. Ve vzorcích markazitu byly dále nalezeny pórovité zóny mikroinkluzí jílových minerálů. Tyto zóny zvýšeného obsahu Al a Si kopírovaly růstové zóny jednotlivých krystalů. Disulfidy se na lokalitě vyskytují v hojném množství a to jak rozptýlené v uhelné sloji, tak vázané na tektonickou zónu bílinského zlomu. Pyrit a markazit rozptýlený v uhelné sloji geneticky nesouvisí se sulfidy vázanými na bílinský zlom.
|
|
| |
host ::
RSS.