|
|
Trénink kognitivních funkcí pro dospělé osoby s psychotickým onemocněním
Kovaříková, Julie ; Dvořáková, Miroslava (vedoucí práce) ; Mühlpachr, Pavel (oponent)
Práce pojednává o tréninku kognitivních funkcí pro dospělé osoby s psychotickým onemocněním a nahlíží na tuto problematiku v kontextu andragogiky. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem trénink kognitivních funkcí pro dospělé osoby s psychotickým onemocněním probíhá a jaké může mít přínosy pro své účastníky. V první části práce jsou nastíněna teoretická východiska týkající se deficitu kognitivních funkcí a psychotických onemocnění. Dále je tato část práce věnována specifikům tréninku kognitivních funkcí, kterými jsou například odlišné přístupy k tréninku, jeho didaktické aspekty a efekt. V empirické části je zjišťováno, jaké má trénink kognitivních funkcí přínosy pro účastníky, a zda probíhá efektivně. Tato část popisuje kvalitativní šetření realizováné metodou analýzy dat získaných z rozhovorů s účastníky tréninku kognitivních funkcí pro osoby s psychotickým onemocněním, kteří absolvovali trénink v Green Doors z. ú., Terapeutickém centru Modré dveře nebo v Psychiatrickém centru Praha. Zhodnocení empirického šetření je zaměřeno na doporučení, která by mohla pomoci dosáhnout lepších výsledků tréninku kognitivních funkcí a která by do této problematiky mohla zapojit odborníky z oblasti vzdělávání dospělých. Klíčová slova: trénink, kognitivní funkce, deficit, psychotická onemocnění, speciální andragogika
|
|
|
Trénink kognitivních funkcí pro dospělé osoby s psychotickým onemocněním
Kovaříková, Julie ; Dvořáková, Miroslava (vedoucí práce) ; Mühlpachr, Pavel (oponent)
Práce pojednává o tréninku kognitivních funkcí pro dospělé osoby s psychotickým onemocněním a nahlíží na tuto problematiku v kontextu andragogiky. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem trénink kognitivních funkcí pro dospělé osoby s psychotickým onemocněním probíhá a jaké může mít přínosy pro své účastníky. V první části práce jsou nastíněna teoretická východiska týkající se deficitu kognitivních funkcí a psychotických onemocnění. Dále je tato část práce věnována specifikům tréninku kognitivních funkcí, kterými jsou například odlišné přístupy k tréninku, jeho didaktické aspekty a efekt. V empirické části je zjišťováno, jaké má trénink kognitivních funkcí přínosy pro účastníky, a zda probíhá efektivně. Tato část popisuje kvalitativní šetření realizováné metodou analýzy dat získaných z rozhovorů s účastníky tréninku kognitivních funkcí pro osoby s psychotickým onemocněním, kteří absolvovali trénink v Green Doors z. ú., Terapeutickém centru Modré dveře nebo v Psychiatrickém centru Praha. Zhodnocení empirického šetření je zaměřeno na doporučení, která by mohla pomoci dosáhnout lepších výsledků tréninku kognitivních funkcí a která by do této problematiky mohla zapojit odborníky z oblasti vzdělávání dospělých. Klíčová slova: trénink, kognitivní funkce, deficit, psychotická onemocnění, speciální andragogika
|
|
|
Rozpoznávání projevů emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Název práce: Rozpoznávání projevů emocí ve tváři Autor: Mgr. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Konzultant práce: Mgr. Ing. Martin Vraný Abstrakt: Práce je věnována tématu rozpoznávání emocí z výrazu v obličeji, teoretická část začíná obecnými informacemi o emocích, rozpracována je však především část, která se týká základních emocí a jejich projevů, prostor je věnován i schopnosti emoce rozpoznávat, jejím deficitům a způsobům měření. Teoretickou část uzavírá téma emoční inteligence, které je zastřešujícím prvkem. Empirická část je věnována rozdílnostem ve schopnosti rozpoznávat emoce, výsledky prokazují, že ženy jsou v rozpoznávání lepší než muži, obdobně jsou na tom i psychologové a kouči, na rozdíl od pacientů s diagnózou z psychotického okruhu, jejichž výsledky jsou subnormní. Naznačena je tendence pozitivní korelace úrovně vzdělání a kýžené schopnosti, tedy že s rostoucím vzděláním se zlepšuje i schopnost rozpoznávat emoční výrazy. Jemně naznačené emoce jsou v testu rozpoznávány hůře, ale emoce zobrazené členy out-group skupiny jsou, oproti očekáváním, rozpoznávány lépe. Nepodařilo se potvrdit pozitivní efekt všeobecného tréninku emocí na schopnost rozpoznávat emoce u výše zmíněných pacientů. Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve...
|
host ::
RSS.