|
|
Využití PHA produkujících kmenů v bioremediačních technologiích
Šuráňová, Zuzana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo studium využití PHA produkujících kmenů v bioremediačních technologiích. Pro tuto studii byly vybrány bakterie Pseudomonas putida KT2440 a dva izoláty z půdy zamořené ropou - Pseudomonas gessardii (D2) a Pseudomonas fulva (D3). V experimentální části byla studována především biodegradace odpadního peří pomocí testovaných mikrobiálních kmenů. Všechny testované bakterie vykazovaly biodegradační aktivitu vůči peří a byly jej schopny utilizovat jako jediný zdroj uhlíku. V průběhu biodegradačního procesu byl monitorován hmotnostní úbytek peří, aktivita proteáz a keratináz, koncentrace bakteriální biomasy, obsah PHA a také pH. Ukázalo se, že nejvyšších keratinázových aktivit i stupně degradace peří bylo dosaženo u bakterie Pseudomonas putida. Při kultivaci na odpadním peří žádná z testovaných bakterií neakumulovala detekovatelné množství PHA, nicméně biomasu nakultivovanou při biodegradaci peří je možné využít jako inokulum pro biotechnologickou výrobu MCL-PHA na odpadním oleji a kyselině oktanové. U bakterie Pseudomonas putida bylo v tomto experimentálním schématu dosaženo vysokého obsahu MCL-PHA v biomase - téměř 54% suché hmoty biomasy. V další části práce byla studována biodegradace nafty, ze studovaných bakteriálních kmenů bylo nejvyššího růstu biomasy, a tedy i biodegradačního potenciálu dosaženo u bakterie Pseudomonas fulva.
|
|
|
Produkce mcl-PHA pomocí vybraných bakterií
Eremka, Libor ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce bylo studium možnosti mikrobiální produkce polyhydroxyalkanoátů se střední délkou řetězce (mcl-PHA, „medium-chain-lenght PHA“). Pro produkci byly využity bakterie Pseudomonas putida a Pseudomonas aeruginosa. Teoretická část bakalářské práce se zabývá biosyntézou polyhydroxyalkanoátů, jejich materiálovými vlastnostmi a mikrobiálními producenty. V experimentální části byly vybrané bakterie kultivovány na různých substrátech za účelem vyhodnocení jejich schopnosti využívat různé uhlíkaté zdroje a akumulovat mcl-PHA. Množství a složení akumulovaných mcl-PHA v biomase bylo analyzováno pomocí plynové chromatografie s plameně ionizačním detektorem. Kmen Pseudomonas putida akumuluje více mcl-PHA v médiu obsahující řepkový olej ve srovnání s kmenem Pseudomonas aeruginosa. P. putida akumuluje 2,11% mcl-PHA při kultivaci na glycerolovém médiu.
|
|
|
Mikrokalorimetrická studie bakteriální degradace ropy a ropných produktů
Bola, Tomáš ; Benešová, Pavla (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem degradace nafty, jako jednoho z možných produktů ropy pomocí bakteriálních kmenů Pseudomonas Putida a Pseudomonas Chlororaphis. Tato práce je motivována prozkoumáním využitelnosti metody, která nebyla k těmto účelům prozatím používána – kalorimetrická analýza. Pomocí IČ spektrometrie (ATR), kalorimetrie a UV-VIS spektrometrie byla studována míra a charakter interakcí. Kalorimetrická analýza ukázala, že Pseudomonas Putida má větší schopnost degradability než Pseudomonas Chlororaphis. Dále bylo zjištěno, že optimální koncentrace na efektivnější degradaci nafty jsou 5 g/l a 20 g/l. Měřením absorbance v závislosti na čase bylo ověřeno, že čím je větší koncentrace vzorku, tím je výsledná absorbance vyšší. Dále pomocí UV-VIS analýzy bylo stanoveno množství biomasy. S použitím IČ spektrometrie v módu ATR (snížená reflektance) bylo zjištěno složení vzorku, a také potvrzeno, že bakteriální kultury Pseudomonas Putida a Chlororaphis veškeré množství ropy zdegradovaly.
|
|
|
Využití PHA produkujících kmenů v bioremediačních technologiích
Šuráňová, Zuzana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo studium využití PHA produkujících kmenů v bioremediačních technologiích. Pro tuto studii byly vybrány bakterie Pseudomonas putida KT2440 a dva izoláty z půdy zamořené ropou - Pseudomonas gessardii (D2) a Pseudomonas fulva (D3). V experimentální části byla studována především biodegradace odpadního peří pomocí testovaných mikrobiálních kmenů. Všechny testované bakterie vykazovaly biodegradační aktivitu vůči peří a byly jej schopny utilizovat jako jediný zdroj uhlíku. V průběhu biodegradačního procesu byl monitorován hmotnostní úbytek peří, aktivita proteáz a keratináz, koncentrace bakteriální biomasy, obsah PHA a také pH. Ukázalo se, že nejvyšších keratinázových aktivit i stupně degradace peří bylo dosaženo u bakterie Pseudomonas putida. Při kultivaci na odpadním peří žádná z testovaných bakterií neakumulovala detekovatelné množství PHA, nicméně biomasu nakultivovanou při biodegradaci peří je možné využít jako inokulum pro biotechnologickou výrobu MCL-PHA na odpadním oleji a kyselině oktanové. U bakterie Pseudomonas putida bylo v tomto experimentálním schématu dosaženo vysokého obsahu MCL-PHA v biomase - téměř 54% suché hmoty biomasy. V další části práce byla studována biodegradace nafty, ze studovaných bakteriálních kmenů bylo nejvyššího růstu biomasy, a tedy i biodegradačního potenciálu dosaženo u bakterie Pseudomonas fulva.
|
|
|
Mikrokalorimetrická studie bakteriální degradace ropy a ropných produktů
Bola, Tomáš ; Benešová, Pavla (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem degradace nafty, jako jednoho z možných produktů ropy pomocí bakteriálních kmenů Pseudomonas Putida a Pseudomonas Chlororaphis. Tato práce je motivována prozkoumáním využitelnosti metody, která nebyla k těmto účelům prozatím používána – kalorimetrická analýza. Pomocí IČ spektrometrie (ATR), kalorimetrie a UV-VIS spektrometrie byla studována míra a charakter interakcí. Kalorimetrická analýza ukázala, že Pseudomonas Putida má větší schopnost degradability než Pseudomonas Chlororaphis. Dále bylo zjištěno, že optimální koncentrace na efektivnější degradaci nafty jsou 5 g/l a 20 g/l. Měřením absorbance v závislosti na čase bylo ověřeno, že čím je větší koncentrace vzorku, tím je výsledná absorbance vyšší. Dále pomocí UV-VIS analýzy bylo stanoveno množství biomasy. S použitím IČ spektrometrie v módu ATR (snížená reflektance) bylo zjištěno složení vzorku, a také potvrzeno, že bakteriální kultury Pseudomonas Putida a Chlororaphis veškeré množství ropy zdegradovaly.
|
|
|
Produkce mcl-PHA pomocí vybraných bakterií
Eremka, Libor ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce bylo studium možnosti mikrobiální produkce polyhydroxyalkanoátů se střední délkou řetězce (mcl-PHA, „medium-chain-lenght PHA“). Pro produkci byly využity bakterie Pseudomonas putida a Pseudomonas aeruginosa. Teoretická část bakalářské práce se zabývá biosyntézou polyhydroxyalkanoátů, jejich materiálovými vlastnostmi a mikrobiálními producenty. V experimentální části byly vybrané bakterie kultivovány na různých substrátech za účelem vyhodnocení jejich schopnosti využívat různé uhlíkaté zdroje a akumulovat mcl-PHA. Množství a složení akumulovaných mcl-PHA v biomase bylo analyzováno pomocí plynové chromatografie s plameně ionizačním detektorem. Kmen Pseudomonas putida akumuluje více mcl-PHA v médiu obsahující řepkový olej ve srovnání s kmenem Pseudomonas aeruginosa. P. putida akumuluje 2,11% mcl-PHA při kultivaci na glycerolovém médiu.
|
host ::
RSS.