|
|
Komunikace mezi cenzurními institucemi a církevními časopisy v letech 1956-1989 na příkladu Českobratrské církve evangelické
Du Toit, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Morée, Pieter (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vydávání církevního periodického tisku a jeho regulací ze strany státních institucí a stranických orgánů v období let 1956 až 1989. Úvodní část mapuje v obecné rovině politiku Komunistické strany Československa v oblasti sdělovacích prostředků a je rozčleněna do tří časových období: po druhé světové válce, po únoru 1948 a po srpnu 1968. Pro pochopení situace církví a praxe jejich nakladatelské činnosti je nezbytné zasazení do celkového kontextu pojetí církve a náboženství z pohledu KSČ, proto druhá část předkládá stručný nástin její církevní politiky. Třetí část se týká obecných skutečností spojených s vydáváním periodického tisku, se zaměřením na tisk církevní, a mechanismu jeho omezování a kontroly ze strany Ústředního církevního nakladatelství a Sekretariátu pro věci církevní. Poslední a stěžejní část práce je zaměřena na tisk Českobratrské církve evangelické, kde je v jednotlivých podkapitolách podrobně rozebrána a popsána problematika vydávání konkrétních evangelických časopisů - Kostnických jisker, Českého bratra a Bratrstva. Práce vychází především z primárních pramenů, které pocházejí z větší části z Národního archivu a částečně z archivu Českobratrské církve evangelické.
|
|
|
Křesťanská mírová konference a rozdělené Německo v době bipolárního světa
Beneš, Ladislav ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza vývoje návrhu řešení německé otázky v době po druhé světové válce, který rozpracovala jedna z největších ekumenických organizací poválečné doby - Křesťanská mírová konference. Na tomto konkrétním příkladě chce autor ukázat povahu organizace, která vznikla z popudu teologů a aktivních křesťanů z východního bloku ve spolupráci se svými protějšky ze Západu, především ze Spolkové republiky Německo. Proto budou prezentované ideje KMK následně srovnávány s vývojem mezinárodních vztahů v době studené války a s jejich možnými politickými dopady. Zároveň lze na této problematice ukázat proměnu jednání, především evropských aktérů, na mezinárodním poli po roce 1968. Okrajovým tématem práce je pak otázka, jak mohla obdobná organizace fungovat v prostředí socialistického státu, což bude demonstrováno na Německé demokratické republice.
|
|
|
Helsinský proces a jeho vliv na opozici v NDR a ČSSR
Jeřábková, Anna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá opozičním hnutím v bývalém Československu a Německé demokratické republice a klade si za cíl jejich komparaci po podpisu Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách v roce 1975, kterým se oba státy zavázaly k dodržování lidských práv. V první části práce jsou vymezeny přístupy různých autorů k užívání pojmu opozice a disent. Druhá část nejprve obecně nastiňuje mezinárodní situaci po druhé světové válce a zmiňuje potřebu evropské bezpečnostní konference, jež nakonec vedla právě ke KBSE. Ve třetí části jsou dále představeny opozičních proudy vzniklé v obou státech a je zkoumáno, jak byla situace opozice v obou zemích ovlivněna Helsinským procesem. V ČSSR se rychle zformovala Charta 77 a ve svém prohlášení se odvolávala na závazky přijaté v Závěrečném aktu KBSE. V NDR byl vývoj pomalejší. Stabilně zde existovala opozice z okruhu evangelické církve a řešila se hlavně mírová otázka. Hnutí zabývající se lidskoprávní otázkou se inspirovala československou Chartou 77 a začala vznikat až ve druhé polovině osmdesátých let. Tato skutečnost značí, že vývoj opozičního hnutí byl v obou zemích odlišný. Proto je dále řešena i problematika podobností a odlišností mezi východoněmeckou opozicí a československým disentem. Poslední část práce se věnuje vzájemným kontaktům a přeshraniční spolupráci...
|
|
|
Eklesiologie Roberta Jensona
Krynský, Lukáš ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce je přiměřené zhodnocení pojetí eklesiologie u Roberta Jensona, a to četbou, výkladem a zhodnocením textu knihy JENSON, W. Robert. Systematic Theology : The Works of God. Vol. 2., podkapitola The Church's Founding (Základ Církve), str. 167-188. Těžištěm autorova pojetí je představení více rozměrové struktury církve v souřadnicích času a prostoru jakožto vyjádření pro její katolicitu. Pojem "totus Christus" je užit jako vystižení vztahu hlavy a těla. Dále autor zpracovává vztah církve k jejím iniciačním skutečnostem, které ji uvádí a udržují v nově otevřeném čase, odložené parusie. Dále zpracovává roli Ducha, jakožto dynamiky vztahu Krista a církve, jeho případnou absenci a nerozlučitelné sepětí christologie, pneumatologie a eklesiologie. Dotýká se problému církve jako eschatologické okliky, kterou zasazuji do širšího rámce tzv. rozdvojené eschatologie. V americké teologii známá pod pojmem "teleskopická eschatologie". V druhé části se zamýšlí nad církví jakožto politickým zřízením Boha. Věnuje se jednotlivým označením pro církev: lid Boží, chrám Ducha a tělo Kristovo. R. W. Jenson tyto kategorie rozvíjí s ohledem na praktické implikace, které vyvstávají z uvědomění, že církev je veřejná skutečnost, jež si nárokuje možnost vyjadřovat se k uspořádání světa. Klíčová slova...
|
|
|
Evangelíci a spiritismus v Podkrkonoší
Kletvík, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Rejchrtová, Noemi (oponent)
Koncem 19. století se na českém území značně rozšířil spiritismus, víra v komunikaci se zemřelými skrze médium. Hnutí se rozmohlo obzvláště v Podkrkonoší, kde se vyskytovaly silné sbory tolerančních evangelíků. Cílem této práce je objasnit postoje evangelíků v Podkrkonoší ke spiritismu, jakož i popsat jejich příčiny a důsledky. Pochopení těchto postojů pomůže porozumět charakteru současných zdejších sborů. V této práci jsem sledoval především evangelíky v Libštátě, Křížlicích a v Jičíně. Značnou pozornost jsem věnoval jednotlivým farářům, neboť jejich stanoviska byla pro sbory často určující. K poznání těchto postojů jsem využil zejména archivních materiálů jednotlivých sborů, rozhovorů s pamětníky a osobních deníků. Zároveň jsem vypracoval přehled o postojích církví ve Velké Británii ke spiritismu, který slouží ke komparaci obou míst. Z výsledků bádání vyplývá, že se postupy jednotlivých farářů výrazně lišily. Někteří byli ve svých postojích radikální, což vedlo k vylučování spiritistů ze sboru. Jiní byli smířliví a spiritisty do sboru přijímali. Nakonec zde byli i faráři, kteří o problému mlčeli, v tomto případě zůstala mezi spiritismem a křesťanstvím nejasná hranice.
|
|
|
Komunikace mezi cenzurními institucemi a církevními časopisy v letech 1956-1989 na příkladu Českobratrské církve evangelické
Du Toit, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Morée, Pieter (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vydávání církevního periodického tisku a jeho regulací ze strany státních institucí a stranických orgánů v období let 1956 až 1989. Úvodní část mapuje v obecné rovině politiku Komunistické strany Československa v oblasti sdělovacích prostředků a je rozčleněna do tří časových období: po druhé světové válce, po únoru 1948 a po srpnu 1968. Pro pochopení situace církví a praxe jejich nakladatelské činnosti je nezbytné zasazení do celkového kontextu pojetí církve a náboženství z pohledu KSČ, proto druhá část předkládá stručný nástin její církevní politiky. Třetí část se týká obecných skutečností spojených s vydáváním periodického tisku, se zaměřením na tisk církevní, a mechanismu jeho omezování a kontroly ze strany Ústředního církevního nakladatelství a Sekretariátu pro věci církevní. Poslední a stěžejní část práce je zaměřena na tisk Českobratrské církve evangelické, kde je v jednotlivých podkapitolách podrobně rozebrána a popsána problematika vydávání konkrétních evangelických časopisů - Kostnických jisker, Českého bratra a Bratrstva. Práce vychází především z primárních pramenů, které pocházejí z větší části z Národního archivu a částečně z archivu Českobratrské církve evangelické.
|
host ::
RSS.